Nejméně tři rakety dopadly v Bagdádu do ostře střežené zelené zóny, v níž se nacházejí vládní budovy a diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Agentuře Reuters to sdělily policejní zdroje, které rovněž uvedly, že šest lidí bylo zraněno. Už v sobotu dopadla raketa do blízkosti americké ambasády. V metropoli se rozezněly sirény.

Pokud Írán zaútočí na americké občany nebo jiné cíle, odpověď Spojených států rychlá a možná nepřiměřená. V reakci na íránské hrozby odvetou za páteční zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního to v neděli uvedl americký prezident Donadl Trump.

"Jestliže Írán zasáhne jakoukoliv americkou osobu nebo cíl, Spojené státy rychle a plně vrátí úder, možná nepřiměřeným způsobem," napsal Trump na twitteru.

Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního zaútočí na Američany či americký majetek. Na twitteru to v sobotu večer napsal americký prezident Donald Trump, podle kterého v případě íránské akce USA zareagují "velmi rychle a velmi tvrdě". 

Íránci podle šéfa Bílého domu "hovoří velmi směle" o pomstě za smrt Solejmáního, který byl "jejich teroristickým vůdcem" a "právě zabil jednoho Američana a zranil mnoho dalších, nemluvě o všech těch lidech, které zabil během svého života, včetně stovek íránských demonstrantů". Podle Trumpa Solejmání "už útočil na naše velvyslanectví a připravoval se na další údery na jiných místech".

Podle amerického prezidenta dělá Teherán mnoho let jen problémy. "Budiž toto VAROVÁNÍM, že když Írán zaútočí na Američany nebo americký majetek, vytipovali jsme 52 íránských míst," uvedl Trump na twitteru. Některé z vytipovaných cílů jsou podle něj velmi důležité pro Írán a íránskou kulturu. "Tyto cíle a Írán samotný zasáhneme velmi rychle a velmi tvrdě. USA si nenechají líbit žádné další hrozby," dodal Trump.

Počet cílů podle Trumpa odkazuje na 52 rukojmích, které drželi íránští radikální studenti po propuštěních 14 z původních 66 zajatců na americkém velvyslanectví v Teheránu v letech 1979 až 1981. Všichni rukojmí byli propuštěni po 444 dnech v zajetí výměnou za uvolnění íránských kont a další ústupky.

V sobotu dopadla  o okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu raketa kaťuša. Další dvě zasáhly iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti. Později zasáhla jihozápadní bagdádskou čtvrť Džadríja minometná střela, která zranila pět lidí. S odvoláním na armádní činitele o tom informovala agentura Reuters.

Solejmání velel oddílům Kuds, což je složka íránských revolučních gard odpovědná za operace mimo Írán. Některé zdroje Solejmáního označovaly za jednoho z nejmocnějších mužů v Íránu. Spolu s ním zemřel v pátek zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a další lidé. Podle USA připravoval Solejmání útoky na americké diplomaty a vojáky na iráckém území.

Americký atentát na klíčového íránského generála Kásema Solejmáního odpovídá vyhlášení války a odpověď Teheránu bude "tvrdá". V rozhovoru s televizí CNN to v pátek večer řekl íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí. Předtím oznámil Radě bezpečnosti OSN a generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi, že Írán si vyhrazuje právo na sebeobranu na základě mezinárodního práva.

Severoatlantická aliance po smrti íránského generála Kásema Solejmáního v Iráku pozastavuje svoji výcvikovou misi v této zemi. Podle agentury AFP to sobotu oznámil mluvčí NATO Dylan White.

V misi aliance působí i čeští vojáci. Je tam nasazena jednotka chemického vojska a výcvikem iráckých kolegů se zabývají i členové Vojenské policie. Ministerstvo obrany sdělilo, že jsou v pořádku a plní své úkoly, zůstávají na svých základnách. Stejně jako další spojenci přerušili výcvik místních ozbrojených sil. Oznámil to mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. V pořádku jsou také čeští policisté, kteří jsou v Bagdádu. 

"My postupujeme v rámci koordinace členských států NATO. V tuto chvíli jsou tam jasné nějaké instrukce. Víceméně neopouštět ty základny. V této chvíli neuvažujeme, že bychom organizovali nějaké návraty," řekl v neděli český premiér Andrej Babiš. Evropa by podle něj měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti íránského generála Kásema Solejmáního. Babiš novinářům řekl, že se na tom v neděli shodl při novoročním obědě v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Evropané by se měli více angažovat, uvedl premiér. 

O situaci v neděli Babiš mluvil také se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim.

Proíránská skupina Katáib Hizballáh v sobotu v televizí Al-Majádín varovala příslušníky iráckých ozbrojených sil, aby se drželi stranou amerických základen v Iráku. "Počínaje nedělí se bezpečnostní složky musí vzdálit minimálně na tisíc metrů od amerických základen," uvedli představitelé milice.

Podle Washingtonu tato skupina minulý pátek raketami zaútočila na iráckou základnu, na níž slouží i Američané. Jeden z nich tam byl zabit. O dva dny později proto americká armáda zaútočila na pozice této skupiny v Iráku a 25 milicionářů zabila.

V Íránu začaly tři dny pietních akcí za zabitého Solejmáního

Davy truchlících lidí v černém se sešly ve městě Ahváz na jihozápadě Íránu na smutečním průvodu za velitele elitních jednotek Kuds Kásema Solejmaního, který spolu s dalšími devíti lidmi přišel v pátek o život při americkém raketovém útoku nedaleko iráckého Bagdádu. Jeho tělo bylo po sobotním smutečním procesí v Iráku přepraveno do Íránu v neděli brzy ráno, pohřben má být v úterý v rodném městě Kermán.

O Ahváz íránská a irácká armáda sváděly tvrdé boje za války mezi těmito dvěma zeměmi v 80. letech minulého století. Podle íránských médií se právě tehdy poprvé osvědčily Solejmaního vojenské schopnosti. Letadlem byly do Ahvázu přivezeny také pozůstatky Abú Mahdího Muhandise, který rovněž zemřel při pátečním útoku a který byl zástupcem velitele vlivných iráckých Lidových mobilizačních sil (PMF) podporovaných Íránem. PMF uvedly, že íránské úřady provedou testy DNA všech obětí atentátu.

Ještě neděli má být generálovo tělo převezeno do šíitského posvátného města Mašhad na severovýchodě země, odtud v pondělí do Teheránu a v úterý pak do Kermánu. Americká televize CNN připomíná, že zatímco pro Spojené státy je Solejmání terorista, mnoho Íránců ho považuje za hrdinu. Nicméně mezi některými lidmi panuji obavy z možné války s velmocí, jakou jsou USA. Íránští poslanci na v neděli začínající schůzi parlamentu přišli oblečení v černých košilích a vykřikovali protiamerická hesla. Nákupní centra zůstanou v pondělí, posledním dnu třídenního smutku vyhlášeného v Íránu i Iráku zavřená. Univerzita v Teheránu přesunula termíny zkoušek.

Muhandisovy pozůstatky budou po testech DNA převezeny do iráckého Nadžafu, jednoho z šíitských posvátných měst.

Irácký parlament chce, aby všichni cizí vojáci odešli ze země

Irácký parlament v neděli schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters. Parlament se v neděli sešel na mimořádné schůzi v souvislosti s pátečním americkým raketovým útokem, při němž zemřel velitel íránských jednotek Kuds Kásem Solejmání, člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí.

Iráčtí poslanci také požádali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát, která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku.

Nyní už podle poslanců není pomoc této koalice potřeba, neboť "vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství," uvedla agentura Reuters.

Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po nedělním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra. Usnesení navíc schválili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů totiž mimořádnou schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí na nedělní mimořádné schůzi parlamentu doporučil poslancům, aby podnikli urychlené kroky k ukončení přítomnosti cizích vojsk v zemi. Bude to podle něj v zájmu Iráku i Spojených států. 

Mahdí smrt Solejmáního a Muhandise označil za politický atentát. Řekl, že v letech 2011 až 2014 nebyli v Iráku žádní cizí vojáci a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.

Koalice proti Islámskému státu vedená Spojenými státy v neděli oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice, jejímž cílem je zabránit obrodě teroristické organizace IS v Iráku, působí 5200 amerických vojáků. 

Irácké ministerstvo zahraničí si v neděli kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Solejmání, předvolalo velvyslance Spojených států. Takové jednání je "nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Vůdce vlivné šíitské libanonské organizace Hizballáh Hasan Nasralláh v neděli vyzval Irák, aby se osvobodil od americké "okupace". Americké armádní cíle v regionu jsou podle něj spravedlivými cíly útoků poté, co USA v Bagdádu zabily íránského generála.

Nasralláh podle agentury Reuters varoval, že sebevražední útočníci, kteří už přinutili Američany ke stahování z regionu, jsou stále připraveni a je jich více než v minulosti.

"Naším požadavkem, naší nadějí, tím, co čekáme od našich bratrů v iráckém parlamentu, je přijetí zákona požadujícího odchod amerických sil z Iráku," prohlásil Nasralláh v krátkém televizním proslovu.

Podle Nasralláha je reakce na zabití Solejmáního, Muhandise a dalších lidí zodpovědností nejen Íránu, ale také jeho spojenců v regionu. Útoky na americkou vojenskou přítomnost by podle něj byly "spravedlivým trestem". "Americká armáda je zabila, a ona za to bude platit," prohlásil šéf proíránského hnutí. Zdůraznil však také, že američtí civilisté v regionu "by neměli být dotčeni.