Summit NATO: Státy se shodly na ochraně Pobaltí a Polska, Turecko v otázce kurdských milic neuspělo

Navzdory rozporům mezi členskými zeměmi Severoatlantické aliance nadále platí heslo "Jeden za všechny a všichni za jednoho". Při zahájení středečního společného zasedání prezidentů a premiérů devětadvaceti států, na kterém Česko zastupoval prezident Miloš Zeman, to prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Britský premiér Boris Johnson, který je hostitelem summitu, vyzdvihl jednotu NATO. Dokud trvá, nemůže podle něj alianci nikdo porazit. 

Stoltenberg při příležitosti 70. výročí založení NATO označil organizaci za "nejúspěšnější alianci v historii". Nyní je podle něj nejen třeba oslavit tento úspěch, ale i zajistit, že NATO bude připravené na budoucí výzvy. Ať už jsou rozpory mezi členskými zeměmi jakékoli, nadále podle něj platí heslo "Jeden za všechny, všichni za jednoho".

"Dokud držíme pohromadě, nikdo nemůže doufat v to, že by nás porazil, a nikdo nezačne válku," uvedl na začátku jednání Johnson. Británie by podle něj nemohla vzkvétat bez NATO a bez míru, který aliance přináší. "Skálopevně stojíme za našimi závazky vůči NATO," dodal britský premiér.

Johnson při své závěrečné tiskové konferenci hovořil také o "dobrých diskusích" ohledně společného přístupu k Rusku. Lídři prý na summitu probírali, jak je třeba s Moskvou jednat a před čím je třeba se mít na pozoru. Co se týče výdajů na obranu, Johnson podle televize Sky News řekl, že Británie hodlá udržovat obranný rozpočet na úrovni všeobecně požadovaných dvou procent HDP.

Prezident Miloš Zeman, který vedl českou delegaci, ve svém projevu mluvil zejména o misi v Afghánistánu a o boji proti terorismu.

V souvislosti s americkým vyjednáváním s povstalci z Tálibánu Zeman varoval, že nelze hnutí věřit. Prezident také přivítal mise, ve kterých čeští vojáci působí, a zmínil potřebu sdílet alianční náklady.

Český prezident měl podle původních informací mluvit až mezi posledními řečníky, protože pořadí mělo být určeno procentem výdajů na obranu vzhledem k HDP. České diplomacii se ale podle ředitele hradní diplomacie Rudolfa Jindráka podařilo projev posunout na přednější místo a Zeman promluvil v první třetině zasedání.

V úterý se český prezident zúčastnil slavnostní recepce pořádané královnou Alžbětou II. v Buckinghamském paláci.

Z následné recepce premiéra Johnsona se předem omluvil. Ministr zahraničí Tomáš Petříček v tom nevidí problém, protože se podle něj jednalo o společenskou akci, na které se neprobírala žádná důležitá agenda. Podle Jindráka Zeman s Johnsonem mluvil a omluvil se mu, že se akce nezúčastní.

Rozhovor

Erdoganovy hrátky ničí jednotu NATO. Nepřátelé si nás budou chtít otestovat, varuje Valášek z Carnegie Europe

4. 12. 2019 ▪ 8 min. čtení

Zdroj z NATO sdělil ČTK, že závěrečná deklarace, která z jednání vzejde, je krátký text o několika málo odstavcích. Lídři členských zemí v ní bez podrobností uvedou, že se znovu setkají v roce 2021. Deklarace zdůrazní solidaritu a spojenectví členů NATO, připomene článek pět Washingtonské smlouvy o tom, že útok na jednu členskou zemi bude pokládán za útok proti všem. Dokument zmíní také potřebu zvyšovat obranné výdaje tak, jak se země domluvily.

Deklarace podle zdroje ČTK upozorní, že ruské "agresivní kroky" představují hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost, a zmíní nebezpečí terorismu, nestability i kybernetické a hybridní hrozby. Část deklarace bude věnována potřebě přiměřené a odpovědné reakce NATO na nové bezpečnostní prostředí poté, co USA a Rusko vypověděly smlouvu INF.

Lídři také zmíní význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G), a označí vesmír za operační prostor. Summit také uvede, že rostoucí vliv Číny ve světě představuje příležitost i výzvu.

V deklaraci by se také mělo objevit, že pod vedením generálního tajemníka NATO by měl začít proces hledání způsobu, jak posílit "politickou dimenzi" aliance, o věci by měli příští rok v dubnu diskutovat ministři zahraničí členských zemí.

Severoatlantická aliance se ve středu shodla také na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to po konci summitu NATO oznámil Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.

Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal za teroristické kurdské milice YPG, proti kterým turecká armáda bojuje na severu Sýrie. Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně stále asertivnější chování Moskvy.

Ve středu Stoltenberg řekl, že se podařilo najít shodu na aktualizovaném obranném plánu pro Pobaltí a Polsko. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.

"Samozřejmě že máme neshody, cokoli jiného by bylo divné," řekl také Stoltenberg v reakci na dotaz na spory mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Média před summitem, který měl být připomínkou 70 let existence nejsilnějšího spojenectví světa, široce referovala o slovních přestřelkách právě mezi vrcholnými představiteli některých členských zemí.

"V NATO existovaly neshody po celou dobu jeho existence," dodal Stoltenberg a připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti s Američany vedenou invazí do Iráku v roce 2003.

Trump mírnil kritiku

Severoatlantická aliance je dnes silnější, než byla kdy předtím. Po skončení londýnského summitu NATO to ve středu prohlásil americký prezident Donald Trump. Jednání nejvyšších představitelů aliance bylo podle něj úspěšné. Plánovanou tiskovou konferenci ovšem americký prezident bez vysvětlení zrušil, údajně kvůli rozmíškám s ostatními účastníky. Během vrcholné schůzky se ale několikrát před novináři vyjádřil při dvoustranných setkáních s jinými lídry.

Trump se během jednání špiček aliance nevyhýbal přímým útokům na své partnery, když označil za "nestydatá" slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o "mozkové smrti" NATO. V úterý Trump pohrozil hospodářskými tresty těm zemím aliance, které nebudou na obranu odvádět dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). "Budeme muset udělat něco s ohledem na obchodování. V obchodě držíme všechny karty my," dodal.

Naplánované závěrečné setkání s novináři Trump nečekaně zrušil. "Odletím do Washingtonu. Tiskovou konferenci na závěr (summitu) NATO neuspořádáme, protože v posledních dvou dnech jich bylo tolik. Šťastnou cestu všem," napsal prezident na Twitteru.

Podle serveru Politico šéf Bílého domu zrušil setkání s novináři po vyostřených slovních přestřelkách s ostatními účastníky. Agentura AP zase upozornila, že na tiskové konferenci by prezident musel čelit otázkám týkajícím se procedury impeachmentu, kterou proti němu v Kongresu USA vyvolali opoziční demokraté.

Jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou Trump nicméně komentoval smířlivě. Řekl, že Německo je "lehce" pod požadovanou úrovní vojenského rozpočtu země. "Budeme o tom mluvit," dodal. Podle Merkelové se výdaje Německa na obranu příští rok zvýší na 1,4 procenta, domluvené dvouprocentní úrovně dosáhnou na začátku 30. let.

Obchodní vztahy s Evropskou unií jsou podle Trumpa napjaté, protože EU zavádí obchodní bariéry. "Dohoda s EU je pro nás jednou z těch obtížnějších," konstatoval Trump. Se západoevropskými politiky o ní chce jednat a věří, že věc se podaří vyřešit.

Dobře podle Trumpa pokračují obchodní jednání s Čínou. "Uvidíme, co se stane," řekl americký prezident, který v úterý prohlásil, že dohoda mezi Washingtonem a Pekingem by mohla být uzavřena až po prezidentských volbách ve Spojených státech, které budou v listopadu příštího roku.

Podle Macrona je Rusko hrozbou i partnerem

Rusko je pro Severoatlantickou alianci v určitých ohledech hrozbou, také je ale v některých oblastech spojencem. Naproti tomu jasným nepřítelem je terorismus. Na závěr summitu NATO to uvedl francouzský prezident Macron. Společné prohlášení lídrů hovoří o ohrožení euroatlantické bezpečnosti v podobě "agresivních" ruských kroků.

Podle Macrona by lídři aliančních zemí měli ve světle londýnského setkání vzít v potaz, že hrozby se za 30 let změnily. "Vývoj amerického postoje z posledních let se ukazuje jako trvalý a ospravedlňuje nalezení nové rovnováhy v alianci," prohlásil.

Macron si na závěrečné tiskové konferenci položil otázku, kdo je v současnosti nepřítelem NATO. Rusko by podle něj do této kategorie všichni nezařadili. "V jistých oblastech je hrozbou, z geografického pohledu je sousedem a v jistých oblastech je také partnerem," řekl.

"Zato terorismus je naším nepřítelem," dodal.