NATO poprvé v historii zmíní Čínu jako možnou vojenskou hrozbu, problematická je i 5G síť od Huaweie

V Londýně v úterý začal dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jejíž působení v poslední době provázejí četné vnitřní neshody. Lídři 29 členských zemí se v britské metropoli sešli 70 let po vzniku NATO a toto výročí si budou večer připomínat v Buckinghamském paláci společně s některými členy britské královské rodiny. Centrum Londýna zablokovaly stovky demonstrantů protestujících proti válkám, NATO nebo proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

V prohlášení summitu bude poprvé jako možná vojenská hrozba uvedena Čína. Rusko podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga NATO nepovažuje za nepřítele, je však připravená odpovědět, pokud Rusko napadne Polsko a pobaltské státy. Obranu pobaltských států Severoatlantickou aliancí ale komplikuje chování a přístup Turecka. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan opakovaně požaduje, aby Západ uznal syrské kurdské oddíly YPG za teroristické.

Trump pohrozil hospodářskými tresty těm zemím Severoatlantické aliance, které nebudou na obranu odvádět dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). NATO podle něj musí být pružnější a dívat by se neměla jen na Rusko, ale také na islámský terorismus nebo na rostoucí Čínu.

Čína je vojenská hrozba

V závěrečném prohlášení nynějšího summitu Severoatlantické aliance bude poprvé jako nová možná vojenská hrozba výslovně uvedena Čína. V úterý o tom informovala agentura DPA, podle které se členské země již shodly na textu závěrečného dokumentu. Mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana tuto zprávu označil za dezinformaci. Agentura Reuters napsala, že spojenci "schválí novou strategii sledování rostoucí čínské vojenské aktivity".

"Jsme si vědomi, že rostoucí vliv a mezinárodní politika Číny představují jak příležitosti, tak výzvy, jimiž se aliance musí společně zabývat," cituje agentura DPA z textu, který podle ní šéfové států a vlád členských zemí zveřejní ve středu.

Za jeden z problematických bodů je v prohlášení označena mobilní síť páté generace 5G, na jejímž budování v Evropě se chce podílet čínský telekomunikační gigant Huawei. "Jsme si vědomi, že je nezbytné, abychom se spoléhali na bezpečné a odolné systémy," píše se mimo jiné v komuniké.

DPA nicméně uvádí, že oproti původnímu přání Spojených států prohlášení neobsahuje závazek jednotlivých členských zemí, že při vývoji sítí 5G zcela rezignují na technologie čínské firmy. Washington je přesvědčen, že s produkty od společnosti Huawei nebudou sítě bezpečné, protože firma může být donucena předávat data čínským úřadům. Tento americký názor ale nesdílí třeba Británie nebo Německo.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček se ohradil proti formulaci agentury DPA, že NATO v závěrečném prohlášení označí Čínu za možné ohrožení. "V deklaraci je jasně napsáno, že Čína je pro NATO příležitost a výzva," napsal Ovčáček ČTK. "O tom, že by to byla hrozba, natož vojenská, tam není ani slovo," podotkl mluvčí a dodal, že při sestavování návrhu deklarace bylo cílem, aby výraz hrozba nebyl použit.

Text závěrečného prohlášení se naopak jen okrajově zmiňuje o výzvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby aliance zahájila zásadní diskuzi o své strategii. Stejně málo vyšli spojenci v NATO šéfovi Elysejského paláce vstříc pokud jde o jeho přání zintenzivnit dialog s Ruskem. O této zemi se v závěrečném prohlášení podobně jako v těch z dřívějších summitů píše, že její agresivní chování představuje "ohrožení euroatlantické bezpečnosti". NATO zůstává otevřené dialogu a konstruktivnímu partnerství, pokud to ovšem chování Moskvy umožní, shodli se členové aliance.

Zároveň se všichni výslovně postavili za článek pět alianční smlouvy, podle něhož země NATO považují útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v přispět na pomoc napadeným členům.

Trump: V obchodě držíme všechny karty my

Trump při setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem pohrozil hospodářskými tresty těm zemím Severoatlantické aliance, které nebudou na obranu odvádět dohodnutá dvě procenta HDP.

Na otázku, jak hodnotí Kanadu, pokud jde o výdaje na obranu, šéf Bílého domu odpověděl, že severní soused USA patří k menším hříšníkům. "Máme větší, někteří platí na obranu i o hodně méně než jedno procento. To je nepřijatelné," uvedl Trump. "Pokud se něco stane, tak se od nás čeká, že je budeme chránit. A to není fér," poznamenal.

Státy NATO, které nebudou chtít výdaje na obranu zvýšit, hodlá Trump potrestat hospodářsky. "Budeme muset udělat něco s ohledem na obchodování. V obchodě držíme všechny karty my," dodal.

Trump na dodržování dohodnutých výdajů na armádu trvá dlouhodobě. Země NATO se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu. Tento cíl podle aliančních dat splnily v loňském roce z 28 zemí NATO vedle USA jen Řecko, Británie, Polsko, Estonsko a Litva s Lotyšskem. Česko v roce 2018 utratilo za obranu 1,11 procenta HDP.

Tématem schůzky Trumpa s Trudeauem byla i obchodní dohoda mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA), která má nahradit Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA). Trump řekl, že schválení dohody blokuje šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a že kdyby se rozhodla dát o dokumentu hlasovat, tak by prošel. "Dosud se ale nerozhodla to udělat," poznamenal Trump s tím, že chápe, pokud jsou Kanaďané a Mexičané z čekání na USMCA otrávení.

Trudeau při jednání s americkým prezidentem uvedl, že vztahy Washingtonu a Ottawy jsou neuvěřitelně silné. Prohlásil také, že Kanada je naprosto spolehlivým členem NATO.

Komentář Martina Ehla

Londýnské setkání ukáže, jaký je stav NATO. Alianci trápí vnitřní problémy, musí však být jednotná vůči Rusku

3. 12. 2019 ▪ 3 min. čtení

V reakci na dotaz jednoho z novinářů, který se týkal zahraničních bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), se Trump na tiskové konferenci Macrona zeptal, zda Francie nechce přijmout "několik milých bojovníků IS". Francouzský prezident zdůraznil, že Evropané tvoří pouze menšinu bojovníků IS a že je nutné nejprve dokončit boj proti teroristické organizaci na Blízkém východě. Trump jeho slova označil za jednu "z nejlepších ne-odpovědí", jaké kdy slyšel.

Trump na konferenci hovořil také o jednání s Ruskem o smlouvě o omezení jaderných zbraní. Uvedl, že si dohodu přejí Spojené státy i Rusko a zapojit se do jednání chce podle něj také Čína.

Macron vyzval ke strategickému dialogu s Ruskem, ke kterému by ale NATO mělo přistupovat "bez naivity". Podle Trumpa je možné s Ruskem vycházet.

Rusko není nepřítel

V rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita a několik dalších médií před summitem NATO v Londýně prohlásil Stoltenberg, že NATO nepovažuje Rusko za nepřítele, ale odpoví, pokud Rusko napadne Polsko a pobaltské státy. 

"Silnou přítomností sil NATO v Polsku a pobaltských zemích vysíláme Rusku velmi silný signál: pokud dojde k útoku na Polsko a pobaltské země, odpoví na to celá aliance," prohlásil generální tajemník.

"Rusko takto nedefinujeme (jako nepřítele NATO). Prostě v případě potřeby odpovíme. Musíme si být jistí, že to, co vidíme na Ukrajině - invazi Ruska proti jeho sousedovi - se vůči členovi NATO nemůže opakovat," zdůraznil rovněž Stoltenberg v rozhovoru, který kromě deníku Rzeczpospolita poskytl i několika dalším evropským listům.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý vyjádřil připravenost Ruska spolupracovat se Severoatlantickou aliancí při potírání reálných hrozeb, jako je mezinárodní terorismus. Kritizoval ale zastaralé uvažování NATO ve stylu někdejšího dělení světa na znepřátelené bloky, jakož i další rozšiřování aliance, které vnímá jako ohrožení ruské bezpečnosti.

"Blokové stereotypy minulých let v myšlení nemohou být dobrým nástrojem pro hledání a přijetí efektivních řešení v podmínkách rychle a prudce měnících se podmínek současného světa," zdůraznil Putin na poradě s ruskými veliteli v černomořském letovisku Soči. "Spolu s tím jsme nejednou vyjadřovali připravenost ke spolupráci s NATO a projevovali ochotu společně čelit reálným hrozbám, včetně mezinárodního terorismu, lokálních ozbrojených konfliktů a nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení," řekl podle agentury TASS.

Putin podle agentury AFP vyjádřil ochotu spolupracovat s NATO "navzdory nekorektnímu a hrubému" chování aliance vůči Moskvě.

Spolupráce mezi Ruskem a NATO fakticky ustala po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu mezi proruskými separatisty a vojsky nové prozápadní vlády v Kyjevě na jaře 2014. Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Označte kurdské milice za teroristy, žádá Turecko

Obranu pobaltských států Severoatlantickou aliancí ale komplikuje chování a přístup Turecka. Jeho prezident Erdogan v úterý před odletem na summit do Londýna zopakoval, že Ankara nepodpoří další posílení obrany Pobaltí, pokud aliance neuzná jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turecko bojuje. To se týká především syrských kurdských oddílů YPG, které však výrazně pomohly při porážce teroristické organizace Islámský stát v Sýrii.

Na otázku, zda se spor s Tureckem podaří na summitu v Londýně urovnat, generální ředitel NATO Stoltenberg odpověděl, že to nemůže slíbit. "Co ale můžu říct, je, že na tom pracujeme," dodal.

Ankara dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal syrské kurdské oddíly YPG za teroristické. Turecko proti nim v říjnu zahájilo na severu Sýrie ofenzivu a uzavřelo postupně dohody s USA a Ruskem, podle nichž se YPG musí stáhnout do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice.

Kurdové tak byli nuceni odejít z území historicky obývaného nejenom Araby, ale také Kurdy. Některé členské země NATO ofenzivu proti YPG neschvalují. Erdogan v úterý také řekl, že se NATO musí zreformovat.