Erdoganovy hrátky ničí jednotu NATO. Nepřátelé si nás budou chtít otestovat, varuje Valášek z Carnegie Europe

Od našeho zpravodaje z Londýna - Ze setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v úterý ráno odešel generální tajemník Severoatlantické aliance v dobré náladě. "Měli jsme omeletu, klobásy, tmavý toust a pomeranče. Byla to skvělá snídaně a jako vždy ji zaplatily Spojené státy," vtipkoval Jens Stoltenberg na konferenci NATO Engages v Londýně. Akce předcházela úternímu setkání lídrů NATO při oslavě 70. narozenin společenství. Stoltenberg narážel na citlivou debatu o sdílení výdajů na společnou obranu.

Problém s rozpočtem není zdaleka to jediné, kde spolupráce spojenců poslední dobou skřípe. Nedokážou se například shodnout, jaký postoj zaujmout vůči vojenským operacím v Sýrii nebo zda větší hrozbu představuje Rusko či terorismus. Setkání při výročních oslavách by mělo lídrům pomoci najít společnou řeč a ukázat jednotu. Rozpolcená aliance totiž v očích protivníků představuje snadnější cíl.

"Není dobře, když se lídři veřejně rozhádají. Našim vyzyvatelům to dává důvod myslet si, že mohou jednotu aliance testovat. Očekávají, že se spojenci nepostaví jeden za druhého," říká Tomáš Valášek, ředitel výzkumného institutu Carnegie Europe, který se v Bruselu zaměřuje na evropskou bezpečnostní politiku. Komentuje tak nedávné rozhodnutí tureckého prezidenta Erdogana zablokovat obranné plány pro Polsko a baltský region, protože mu spojenci neprokázali politickou podporu v jeho vojenském zásahu proti Kurdům v Sýrii. Turecko považuje kurdské milice YPG za teroristickou organizaci, jednotky ale byly klíčovým partnerem spojených sil v boji proti Islámskému státu pod vedením Američanů.

HN: V úterý se hodně probíralo postavení Turecka v NATO. Některé státy volají po tvrdším postoji vůči Ankaře, a dokonce zpochybňují členství země v alianci. Vadí jim vojenský zásah v severní Sýrii a výroky prezidenta Erdogana na adresu spojenců. Nedávno vyvrcholily diplomatickou roztržkou s francouzským prezidentem Macronem. Existuje způsob, jak by mohlo NATO jednání Turecka ovlivnit? 

Nejsou nijak velké, protože aliance nezasahuje do vnitřních záležitostí jednotlivých členů. Spojenci vyčítají Ankaře, že prezident Erdogan vytvořil v zemi nedemokratický systém, což je samozřejmě v rozporu s Washingtonskou smlouvou (zakladatelská smlouva NATO, pozn. redakce), která hovoří nejen o systému společné obrany, ale také o tom, že jsme společenství demokratických států. Nemáme ale žádný mechanismus, abychom potrestali nějakého spojence, který se od toho odchýlí. 

HN: Jak se tedy zachovat v situaci, kdy Turecko blokuje plány na obranu Polska a baltského regionu, které by měly reagovat na hrozbu z Ruska?

Není dobře, když se lídři veřejně rozhádají. Našim vyzyvatelům to dává důvod myslet si, že mohou jednotu aliance testovat. Očekávají, že se spojenci nepostaví jeden za druhého. Není to ale první případ, kdy se hrají politické hry s tak citlivou věcí, jako jsou obranné plány aliance. Zažil jsem to za dob mého působení v NATO, jen to tehdy nepřerostlo do takovéto roviny a neprobíralo se to veřejně.