Morales přiletěl do Mexika. Vrátím se s větší silou a energií, vzkázal do Bolívie a hovořil o puči

Evo Morales, který v neděli po téměř 14 letech v čele Bolívie podal pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu velení armády a policie demisi, přiletěl v úterý do Mexika, jež mu udělilo azyl. Na letišti, kam ho s mezipřistáním v Paraguayi dopravil stroj mexického letectva, ho přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř 14 letech v čele Bolívie pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi dnes označil za puč.

Po výstupu z letadla Morales prohlásil, že Mexiko mu zachránilo život a že bude pokračovat v politice, dokud bude žít, napsala agentura Reuters. Obhajoval svoji politiku a řekl, že pokud se dopustil nějakého zločinu, tak jedině toho, že je domorodým indiánem a "antiimperialistou".

Ebrard řekl, že jeho země nabídla Moralesovi azyl z humanitárních důvodů a že jeho život byl v Bolívii v ohrožení. Také mexická vláda podle šéfa diplomacie Moralesovu demisi považuje za následek vojenského puče.

Dříve Morales oznámil, že se vrátí "s větší silou a energií". Bolivijskou metropoli ochromily další střety jeho příznivců a odpůrců, kvůli nimž tam velení armády poslalo vojáky. O pomoc je požádala policie a vyzvala je k tomu i Jeanine Áňezová, která jako druhá místopředsedkyně Senátu formálně převzala vedení státu po demisích ostatních vysokých ústavních činitelů.

Morales odletěl z Bolívie v pondělí a krátce po půlnoci místního času dorazil do Asunciónu v Paraguayi, odkud pokračoval Mexika, uvedl bolivijský deník El Deber. Jeho cesta do mexického exilu nebyla bez komplikací: odlet byl odložen, protože jeho příznivci obklopili letiště, později letoun nedostal povolení tankovat v Peru a stroj proto přistál v Paraguayi.

Do metropole La Pazu dorazily v pondělí tisíce Moralesových příznivců. Na záběrech ze sociálních sítí je slyšet, jak pochodují ulicemi a křičí: "Ano, teď, občanskou válku!"

Policie už v pondělí evakuovala z centra La Pazu politiky, včetně Áňezové, která dorazila do metropole v pondělí. Na řadě míst vyrostly barikády střežené ozbrojenci z řad odpůrců exprezidenta, v některých čtvrtích staví barikády lidé u svých domů, aby je ochránili před rabováním. Zavřeny jsou tam též obchody.

Po Moralesovi rezignoval i viceprezident a předsedové obou komor parlamentu, vedení země tak formálně převzala druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová. Ta v noci na úterý vyzvala velitele armády Williama Kalimana, aby vojsko převzalo práci policie a zajistilo v zemi pořádek. Už předtím požádala o pomoc armádu i policie v La Pazu. Generál Kaliman pak oznámil, že proti "skupinám vandalů" nasadí své jednotky a že vojáci se spolu s policisty pokusí vyhnout krveprolití.

Od nasazení vojáků se distancoval ministr obrany Javier Zavaleta, který v pondělí formálně podal demisi, jako to před ním udělali další členové vlády. Podle ústavy musí Moralesovu demisi formálně přijmout či odmítnout obě komory parlamentu, které se zatím nesešly.

Do La Pazu se v pondělí vydali i horníci z oblasti Potosí a Sucre, jejichž karavana 50 autobusů ale byla po cestě napadena Moralesovými odpůrci. Házeli na ně kameny a někteří horníci skončili v nemocnici. Odborářský svaz pak rozhodl, aby se karavana vrátila, uvedl deník El Deber.

Nepokoje v Bolívii trvají už přes tři týdny a vyžádaly si několik mrtvých a na 400 zraněných. Zažehly je výsledky prezidentských voleb z 20. října, v nichž podle volebního soudu zvítězil už v prvním kole Morales; opozice i Organizace amerických států (OAS) volby označily za zmanipulované. Po kontrole ze strany OAS Morales v neděli slíbil uspořádat volby nové, to ale opoziční lídři odmítli. K demisi ho pak vyzvalo i velení policie a armády, což Morales udělal, ale označil události za puč.

Moralesova prohlášení podle médií dále rozdělují společnost a povzbuzují jeho příznivce k emotivním reakcím, jež ústí i v násilnosti. V pondělí například Morales zveřejnil na Twitteru fotografii, na níž leží na zemi na dece ve venkovském ošuntělém domě. "Taková byla má první noc po odchodu z prezidentského paláce," připsal k fotce.

Na Twitteru zveřejnil i video ze svého vyrabovaného domu, v němž se prochází mladí lidé jako při exkurzi.

Autoritářský prezident Venezuely Nicolás Maduro v reakci obvinil Spojené státy, že "financovaly a řídily puč" v Bolívii. Za převrat považují Moralesovu vynucenou demisi i další levicoví lídři v regionu. "Půjdeme do boje! Chtějí boj? Mají ho mít," prohlásil Maduro v pondělí na schůzce venezuelských guvernérů a starostů. Spojené státy obvinil, že financovaly a řídily "puč proti Moralesovi", jako to "dělaly se všemi puči v Latinské Americe a Karibiku v posledních více než 100 letech". "Trump nařídil skoncovat s indiánem," uvedl také Maduro. Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie.

Maduro reagoval na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trump, který uvítal Moralesovu rezignaci jako signál zachování demokracie.

"Tyto události jsou silným znamením pro nelegitimní režimy ve Venezuele a v Nikaragui, že demokracie a vůle lidu vždy vítězí," uvedl též Trump.

Opoziční zákonodárci dnes chtěli formálně odsouhlasit Moralesovu rezignaci a začít hledat politika, který stane v čele země na přechodnou dobu před novými volbami. Nicméně jejich plány jsou v ohrožení, protože Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS) uvedlo, že bude takovou schůzi bojkotovat.

Hlavní bolivijský odborový svaz dnes varoval, že vyhlásí časově neomezenou stávku a povolá své členy do La Pazu, pokud političtí a občanští lídři neobnoví v zemi během příštích 24 hodin ústavní pořádek a mír. "Naše země si toto nezaslouží," vzkázal odborový předák Juan Carlos Huarachi.