Morales bude dál prezidentem Bolívie. Komise zastavila sčítání, když to vypadalo, že post neobhájí, a podle opozice výsledky upravila

Bolivijský levicový prezident Evo Morales zvítězil podle volební komise již v prvním kole voleb hlavy státu. Získá tak v pořadí již čtvrtý mandát, který mu umožní vládnout až do roku 2025. Doma i v zahraničí však čelí obviněním z volebních manipulací, uvedla v pátek agentura DPA.

Nejvyšší volební soud v pátek zveřejnil výsledky prvního kola prezidentských voleb po sečtení 99,99 procenta hlasů s tím, že zbývající setinu hlasů tvoří neplatné hlasy z jednoho z okrsků, kde se budou volby opakovat v listopadu. Na konečný výsledek nemají vliv.

Podle soudu získal Morales hlasy 47,07 procenta voličů, zatímco jeho konzervativní vyzývatel Carlos Mesa 36,51 procenta. Podle bolivijských volebních pravidel znamená zisk přes 40 procent a současně náskok vyšší než deset procentních bodů na druhého kandidáta vítězství už v prvním kole.

Mesa po oznámení výsledků uvedl, že hlasování neuzná, a označil jej za podvod. Volební soud totiž v neděli téměř na 24 hodin pozastavil zveřejňování výsledků v situaci naznačující, že k rozhodnutí o vítězi voleb bude třeba druhé kolo hlasování. Když sčítání obnovil, měl na něj Morales náskok už přes deset procent.

Pochybnosti o demokratičnosti voleb vyjádřili i mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS), kteří Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K této žádosti se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

Ve společném prohlášení Kolumbie, Brazílie, Argentiny a Spojených států, na nejž upozornila agentura AP, se uvádí, že vlády těchto čtyř států "uznají pouze takový výsledek, který bude odrážet vůli bolivijského lidu".

Gratulace k vítězství se Moralesovi naopak dostalo od představitelů Mexika, kde je prezidentem levicový Andrés Manuel López Obrador.

Morales je podle agentury AFP jedním z posledních latinskoamerických levicových politických vůdců, kteří se k moci dostali v první dekádě 21. století. Levice od té doby utrpěla porážku v Brazílii, Argentině, Chile i Ekvádoru.

Venezuela, s níž bolivijský prezident udržuje těsné styky, zažívá nejhorší politickou a ekonomickou krizi historie.