Morales po protestech kvůli podezření z volebního podvodu odstoupil. Další vývoj je nejistý, nepokoje pokračují

Oznámení demise bolivijského prezidenta Eva Moralese, který se v neděli k tomuto kroku odhodlal po třítýdenních nepokojích a po výzvě od velení armády i policie, zemi klid nepřineslo. V La Pazu část lidí slavila, jiní ale ničili veřejný majetek či domy známých osobností. Po Moralesovi oznámili rezignace další ústavní činitelé, několik poslanců, guvernérů i starostů a také velitel národní policie Yuri Calderón, který v neděli Moralese vyzval k demisi. Rusko a levicoví lídři Latinské Ameriky kritizovali bolivijskou opozici, že v zemi provedla převrat.

Nejistý je další vývoj. Podle bolivijské ústavy musí demisi prezidenta i viceprezidenta potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Jejich předsedové ale v neděli také rezignovali a jediný, kdo ve vedení parlamentu zůstal, je tak druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová. Ta v pondělí novinářům řekla, že je připravena se stát prozatimní hlavou státu a vést dočasně zemi do voleb, pokud si to občanská sdružení budou přát. Senátorka tak chce zabránit dalšímu "vandalismu, mrtvým a znásilňování žen".

Podle právníků by měla nyní Áňezová, která v pondělí zamířila do La Pazu, svolat parlament. Ten ale ovládá Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS). V La Pazu navíc trvají nepokoje a někteří zákonodárci mají strach do metropole přijet. V noci na pondělí tam radikálové z řad příznivců i odpůrců prezidenta zapalovali autobusy či rabovali obchody. Do metropole v pondělí vyrazily také skupiny domorodých obyvatel, horníků a rolníků z jihovýchodu země, kteří Moralese podporují.

Ani zasedání parlamentu ale nemusí situaci uklidnit. Radikální lídr opozice Luis Fernando Camacho totiž vyzval k rezignaci i senátory a poslance a členy nejvyššího i ústavního soudu. Podle něj by měla vzniknout přechodná vláda složená "ze zástupců všech občanů", která dovede zemi k volbám.

"Jde o občanský, politický a policejní převrat," tvrdí Morales

Bolivijský prezident Evo Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno. Šedesátiletý Morales reagoval na nědělní výzvy velení armády a policie, aby rezignací uklidnil masové protesty. Ty v této jihoamerické zemi zažehly výsledky voleb, které opět vyhrál Morales. Opozice je označila za podvod a uznat je po auditu v zemi odmítla i Organizace amerických států (OAS).

Morales, který stál v čele země téměř 14 let, nejprve oznámil, že vyhlásí nové volby. To ale opozici nestačilo a prohlásila, že bude pokračovat v protestech, dokud prezident neodstoupí. Demonstranti opět vyšli do ulic a armáda poté varovala, že zakročí proti ozbrojeným skupinám. Posléze velení armády i policie vyzvala Moralese, aby odstoupil.

V televizním projevu Morales oznámil, že odstupuje, a označil předchozí kroky opozice za "občanský, politický a policejní převrat". "Mým jediným hříchem je, že jsem indián," uvedl také Morales, první prezident Bolívie z řad domorodého indiánského obyvatelstva.

Demisi v neděli po boku Moralese oznámil i viceprezident Álvaro García Linera, který byl v této funkci také od ledna 2006. "Byl jsem viceprezidentem indiána, rolníka a zůstanu mu vždy věrný," prohlásil v projevu přenášeném ve státní televizi Linera. Už před jejich oznámením rezignovalo několik členů vlády i jeden guvernér za vládní stranu.

"Rezignuji také proto, aby mé sestry a bratři ve vedoucích funkcích Hnutí za socialismus nebyli nadále pronásledováni a nebylo jim vyhrožováno," uvedl také Morales. "Lituji tohoto převratu a chci vám říci, že boj nekončí. Budeme pokračovat v boji za rovnost a mír," uvedl Morales.

Demisi Moralese přivítal mimo jiné jeho hlavní rival z prezidentských voleb a exprezident Carlos Mesa, kerý demisi označil za "konec tyranie". Oslavy vypukly ve městě Santa Cruz, které je baštou Moralesových odpůrců.

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Morales je nyní podle některých médií v departementu Cochabamba, který je baštou jeho příznivců. V pondělípoprvé po oznámení demise veřejně reagoval na poslední události. Na twitteru obvinil lídry opozice ze spiknutí. Jeho rival z voleb Carlos Mesa a radikální lídr opozice Luis Fernando Camacho se podle něj zapíší do historie jako "rasisté a pučisté". Morales také poděkoval lidu za solidaritu. "Dojali jste mě až k slzám. Nikdy mě neopustíte, já nikdy neopustím vás," vzkázal svým příznivcům.

Nepokoje v La Paz pokračují, venezuelské velvyslanectví obsazeno

V bolivijské metropoli La Paz a blízkém městě El Alto vypukly po odstoupení prezidenta Eva Moralese nepokoje. Podle místních médií shořelo mnoho autobusů i domy známých osobností. Venezuelské velvyslanectví podle mluvčího tohoto úřadu obsadili zamaskovaní demonstranti, údajně vybavení dynamitem.

V La Paz desítky demonstrantů "vstoupily do našich zařízení a podpalují autobusy", uvedl na Twitteru podnik městské hromadné dopravy v La Paz. Média ukázala, že v centru údržby autobusů hoří patnáct vozidel.

Vůdce občanského sdružení Waldo Albarracín, který se podílel na žádosti o Moralesovo odstoupení, řekl, že jeho dům vypálil a zničil "dav" členů Moralesova Hnutí za socialismus. Albarracín, který je rektorem Státní univerzity v La Paz, zveřejnil na Twitteru video hořící rezidence.

Televizní moderátorka Casimira Lemaová také uvedla, že její dům shořel. Neznámí lidé údajně vyplenili i domov bývalého ministra Juana Ramóna Quintany a odnesli si odtud všechny dokumenty.

V zámožné čtvrti Achumani na jihu hlavního města, kde se také nalézá sídlo deníku Página Siete, kritického vůči Moralesovi, bylo na dveřích tohoto vydavatelství vyvěšeno oznámení, že "z důvodu vlny teroru ve městě La Paz deník Página Siete kvůli bezpečnosti pozastavuje svou činnost".

Maskovaní demonstranti po Moralesově odstoupení obsadili venezuelské velvyslanectví v La Paz. Morales býval věrným spojencem Caracasu. "Jsme zatím v pořádku a bezpečí, ale chtějí spáchat masakr. Pomozte nám toto barbarství odsoudit," uvedl mluvčí velvyslankyně.

Uprostřed noci se v ulicích měst La Paz a El Alto objevily vojenské hlídky. Na druhé straně zmizely hlídky policie, jejíž mnohé jednotky se v posledních dnech vzbouřily proti prezidentovi. Jejich současnou nepřítomnost velení ponechalo bez vysvětlení.