Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze, a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným krokům a nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Ve svém v úterý zveřejněném prohlášení to uvedli vědci, kteří svým varováním chtějí před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) oslovit zejména politiky. Výzvu podepsalo přes 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka.

Výzvu, kterou zveřejnil i odborný časopis Bioscience Magazine, dala dohromady skupina vědců z americké univerzity v Oregonu pod vedením Williama Ripplea a Christophera Wolfa.

"Vědci mají morální povinnost lidstvo zřetelně varovat před jakoukoli katastrofickou hrozbou a říci jasně, jak se věci mají. Na základě této povinnosti a shromážděných dat jednoznačně prohlašujeme... že na planetě Zemi nastala klimatická nouze," stojí v textu, pod nějž připojilo své podpisy 11 331 pracovníků univerzit, odborných pracovišť a výzkumných center z celého světa. Mezi signatáři jsou i desítky akademiků z Akademie věd České republiky a z několika českých univerzit.

Podle výzvy se za posledních 40 let navzdory jednoznačným varováním o škodlivosti změn klimatu a jejich potenciálně katastrofických důsledcích dosud nedospělo k přijetí takových opatření, která by pomohla emise skleníkových plynů snížit. "Změna klimatu podle předpovědí dalekosáhle ovlivní podmořský, vodní a pozemský život, od planktonu po korály a ryby až k lesům. Proto naléhavě potřebujeme jednat," uvádějí autoři prohlášení. "Klimatická krize je tady a prohlubuje se mnohem rychleji, než většina odborníků očekávala. Je vážnější, než jsme předpokládali, a ohrožuje přírodní ekosystémy a osud lidstva," dodávají.

Aby řetězové reakce postupně nenávratně nenarušily ekosystémy, jednotlivé společnosti a jejich hospodářství a neučinily některé oblasti planety trvale neobyvatelnými, je třeba změnit způsob života a odhodlat se i k mnoha drastickým rozhodnutím, tvrdí odborníci. Podle nich se tato rozhodnutí musejí týkat například populační politiky, energetiky či technologií. "Klimatická krize je úzce propojená se stoupajícím požíváním výhod životního stylu spojeného s ekonomickým dostatkem," tvrdí odborníci.

Zástupci desítek zemí se chystají na konferenci OSN o změnách klimatu (COP25), která bude začátkem prosince v Madridu a kde bude řeč zejména o realizaci pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tato dohoda si za hlavní cíl klade udržet ve srovnání s předindustriálním obdobím zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn. Signatáři dohody se zavázali, že výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Spojené státy, které statistiky označují za druhého největšího světového znečišťovatele po Číně, ale v pondělí oznámily, že zahájily proces odstoupení od této dohody.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist