OSN: Do konce století bude o 2,8 stupně tepleji než v předindustriální éře. Vše nad 1,5 stupně přitom zvyšuje rizika požárů, veder i povodní

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí. Se snahou omezit růst průměrné teploty na půldruhého stupně Celsia počítá pařížská klimatická dohoda z roku 2015.

Zatopí super El Niňo ohřívající se Zemi? Na přelomu roku může vyvolat trvalý posun v teplotách a srážkách, tvrdí studie

12. 6. 2026 ▪ 5 min. čtení

Pokud by všechny země světa skutečně splnily své již oznámené klimatické závazky, oteplila by se planeta podle UNEP do konce století o 2,6 stupně Celsia. Oproti loňské zprávě, podle níž to bylo až 2,5 stupně Celsia, je to zhoršení, které podle programu OSN souvisí především s ústupem Spojených států od dřívějších plánů na ochranu klimatu za administrativy Donalda Trumpa. USA jsou po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů.

„Tato zpráva ukazuje, že odstoupení Ameriky není jen politickou ostudou. Má to reálné následky pro planetu a pro miliony lidí na celém světě,“ prohlásil podle agentury AP Mohamed Adow, ředitel klimatické organizace Power Shift Africa. „Zbytek světa je unavený, když musí počítat škody, které Spojené státy dobrovolně způsobují svým spojencům,“ uvedl podle AP australský vědec zabývající se klimatem Malte Meinhausen.

Prognóza počítá i s velmi optimistickou variantou, že by všechny státy dodržely své klimatické plány a také dosáhly stanovených cílů klimatické neutrality. I v takovém případě by se ale Země do roku 2100 oteplila o 2,1 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.

Rozhovor

Otepluje se rychleji než jsme čekali. Teď je řada na mladých, aby s tím něco udělali

1. 7. 2025 ▪ 12 min. čtení

Všechny prognózy jsou výrazně nad cílem 1,5 stupně Celsia. Podle evropské služby pro sledování klimatu Copernicus průměrné oteplení v tříletém období mezi lety 2023 a 2025 poprvé překročilo 1,5 stupně Celsia.

Experti podle DPA většinově počítají s tím, že se cíl nárůstu maximálně o 1,5 stupně Celsia nepodaří naplnit, a poslední naděje se tak upíná k tomu, aby překročení této hranice trvalo co nejkratší dobu. „Překročení (hranice) neznamená kapitulaci. Stále ho můžeme udržet co nejmenší a co nejkratší a do konce století znovu snížit teploty pod 1,5 stupně,“ zdůraznil v souvislosti se zprávou UNEP generální tajemník OSN António Guterres.

V Česku vědci pozorují rychlejší nárůst teploty vzduchu od 80. let minulého století. „Poslední dekáda byla nejteplejší za dobu měření a pět nejteplejších let bylo po roce 2014. Posledních 30 let je teplejší o 1,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období,“ řekl ČTK klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Pavel Zahradníček. Uvedl, že podle klimatických modelů pro Česko se do poloviny století oteplí o 2,1 až 2,8 stupně a do konce století o 2,6 až čtyři stupně Celsia. „Nejpesimističtější scénáře v případě, že neuděláme žádná opatření, hovoří dokonce o nárůstu teploty až o pět stupňů proti současnosti, naopak v případě větších opatření by mohl být nárůst pouze o 1,5 stupně,“ poznamenal Zahradníček.

Aby průměrná teplota na konci století nepřevyšovala tu z předindustriálního období o více než 1,5 stupně Celsia, musely by se podle UNEP dramaticky snížit celosvětové emise skleníkových plynů, a sice o 18 procent do roku 2030, o 45 procent do roku 2035 a o 69 procent do roku 2040. Ve všech případech je to srovnání s výchozí úrovní roku 2025. Takový pokles se ale podle DPA nedá očekávat. I v případě, že by státy uskutečnily všechna svá opatření na ochranu klimatu, podle propočtů UNEP by emise klesly jen o nejvýše osm procent do roku 2030 a 15 procent do roku 2035.

Šéfka UNEP Andersenová s ohledem na ničivé dopady klimatických změn apeluje na to, aby svět využil všechny dostupné možnosti ve snaze udržet maximální oteplení co nejnižší. Poukazuje i na úspěchy ve snižování emisí skleníkových plynů. Zpráva jmenuje třeba fakt, že od pařížské dohody o klimatu rostla kapacita obnovitelných zdrojů energie přibližně třikrát rychleji, než se tehdy očekávalo.