Výměna vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou se odkládá. Až k ní dojde, oznámí to sám prezident Zelenskyj

Výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou se odkládá přinejmenším do příštího týdne. Informovala o tom ukrajinská redakce Radia Svoboda s odkazem na zdroje v ukrajinských silových složkách. Advokát Valentin Ribin, zastupující některé ruské občany, kteří by měli být vyměněni, prohlásil, že by výměna měla proběhnout v úterý 3. září. Tím spíše, že asi polovina lidí z ruského seznamu se podle jeho informací stále nachází ve vazebních věznicích po celé Ukrajině.

Zpráva, že výměna již probíhá, se objevila na sociálních sítích. Nejdříve čerstvě zvolený ukrajinský generální prokurátor Ruslan Rjabošapka sdílel status pracovnice parlamentu Anny Islamovové se slovy: "Modlíme se. Výměna skončila: Námořníci, Sencov, Karjuk, Baluch, Hrib letí domů! Čekáme".

Ve stejnou dobu napsal obvykle dobře informovaný šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov, že podle jeho informací letadlo s ukrajinskými vězni přistane v Kyjevě v časných ranních hodinách.

Na letiště v Žuljanech u Kyjeva se vydali novináři, přátelé i příbuzní vězněných. Čekalo je ale rozčarování. "Proces vzájemného osvobození zadržovaných osob pokračuje. Informace o jeho dokončení neodpovídá pravdě. Není to poprvé, co jsme svědky informačního chaosu vyvolaného odvoláním se na nepotvrzenou informaci a četné 'zdroje'. Vyzýváme k pochopení důsledků dezinformací: je to hra s emocemi veřejnosti. Až bude vzájemné osvobození zadržovaných osob dokončeno, úřad ukrajinského prezidenta to oznámí oficiálními kanály," napsala mluvčí nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Facebooku prezidentského úřadu

Evropští diplomaté včetně českého přišli k soudu s unesenými ukrajinskými námořníky

18. 1. 2019 ▪ 2 min. čtení

Jednání o výměně zajatců probíhají řadu měsíců, pro Zelenského je to jedna z priorit. Moskva také dávala najevo, že by mohla udělat humanitární gesto a že na rozdíl od Zelenského předchůdce Petra Porošenka je ochotna se se současným ukrajinským prezidentem bavit. Podle zákulisních informací by mělo dojít k výměně 28 ukrajinských občanů za 28 lidí zadržovaných ukrajinskými úřady. Kromě 24 ukrajinských námořníků zadržených loni v Kerčském průlivu se mělo jednat i o další čtyři osoby. Nejznámější je filmový režisér Oleh Sencov, který byl v Rusku odsouzen na dvacet let za údajnou přípravu teroristického útoku, nebo student Pavel Hrib, který se na sociálních sítích seznámil s ruskou dívkou obdivující jeho nacionalistické názory. Když ale za ní přijel do Běloruska, zjistil, že si ve skutečnosti psal s důstojníky ruské tajné služby, a skončil ve vězení s trestem šesti let za podněcování k terorismu.

Ruský seznam podobně známá jména neobsahuje. Jsou tu třeba vojáci Maxim Odincov a Alexandr Baranov, kteří po anexi Krymu v roce 2014 přešli do ruské armády, čímž se podle ukrajinských zákonů dopustili velezrady. Není jasné, zda součástí výměny bude novinář ruské státní agentury RIA Novosti Kirill Vyšinskij, který řídil ukrajinskou pobočku agentury a dostal v roce 2014 od ruského prezidenta Vladimira Putina medaili za "objektivní informování o Krymu". Vyšinskij totiž podle svého advokáta odmítal výměnu s tím, že je nevinný a chce se u ukrajinského soudu očistit.

Nebyl ostatně jediný, kdo odmítal své zařazení na seznam na výměnu. Podle zdrojů ze separatistické Doněcké lidové republiky ti, kteří mohli požádat o podmínečné propuštění, vyměněni být nechtěli. Byli poučeni předchozími výměnami, kdy se ukázalo, že v Rusku nikdo na navrácené vězně nečeká. Ti se tak v zemi ocitli s ukrajinským pasem a zápisem v trestním rejstříku, což výrazně limitovalo jejich šance na nalezení zaměstnání.

Výměna zajatců je podle některých zdrojů součástí širších dohod mezi Kremlem a lidmi nového ukrajinského prezidenta dosažených s pomocí západních diplomatů. Jedná se například o obnovení dodávek vody na Krym, otevření dalších přechodů mezi separatistickými republikami a oblastmi pod kontrolou Kyjeva a o amnestii pro další odsouzené.