USA zveřejnily video, které podle nich dokazuje účast Íránu na útoku proti dvěma tankerům. Teherán to odmítá

Spojené státy v pátek zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu na útoku na dvojici tankerů v Ománském zálivu. Teherán své zapojení do čtvrtečních explozí na lodích převážejících ropu odmítl a označil americké tvrzení za součást protiíránské kampaně. K tvrzení USA o vině Íránu se přidaly další státy včetně Saúdské Arábie nebo Velké Británie.

Americká armáda předtím oznámila, že bude bránit zájmy USA včetně svobodné plavby, a vyslala do oblasti torpédoborec, informovala agentura Reuters.

O zapojení do nového konfliktu v blízkovýchodním regionu však podle armádního prohlášení Spojené státy nestojí.

I čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že nikdo nechce, aby v regionu propukla válka, a vyzvalo strany konfliktu k dialogu. Ministr zahraničí Spojených arabských emirátů mezitím zpochybnil důvěryhodnost šéfa íránské diplomacie. Informovala o tom agentura Reuters.

"Nikdo nechce válku v Perském zálivu. To není v ničím zájmu," uvedl na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Vyjádřil také naději, že spor bude vyřešen prostřednictvím dialogu, nikoliv eskalací konfliktu.

Čínská diplomacie předtím citovala čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který podle ní v pátek na okraj summitu v Kyrgyzstánu svému íránskému protějšku Hasanu Rúhánímu řekl, že Čína bude prosazovat rozvoj vztahů s Íránem bez ohledu na změnu mezinárodní situace.

"Čína vždy pohlížela na čínsko-íránské vztahy ze strategické a dlouhodobé perspektivy," uvedl Si. O čtvrtečním incidentu se ale prezident podle Reuters nezmínil.

Čína a Írán k sobě mají blízko v oblasti energetiky a Peking proto nesouhlasí s americkými sankcemi, jejichž cílem je zabránit obchodování s íránskou ropou. Čína se ale musí chovat obezřetně, jelikož udržuje vztahy i s dalším blízkovýchodním ropným gigantem Saúdskou Arábií, rivalem Íránu.

Útoky na lodě u Hormuzského průlivu připomínají začátky války tankerů před 30 lety. Místem proplouvá 30 procent světové ropy

17. 6. 2019 ▪ 3 min. čtení

Evropská unie vyzvala k maximální zdrženlivosti, aby se předešlo dalšímu vyhrocení situace. Německá vláda považuje incident za výjimečně znepokojivý a žádá jeho prošetření, napsala agentura AP.

"Shromažďujeme další informace a situaci vyhodnocujeme," řekla mluvčí šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. "Opakovaně jsme uváděli, že region se musí vyvarovat dalšímu vyhrocování situace, další destabilizace a dalšímu napětí, proto vyzýváme k maximální zdrženlivosti a k vyvarování se provokacím," dodala.

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v reakci na stanovisko USA uvedl, že nemá žádný důvod Spojeným státům nevěřit. "Provedeme vlastní nezávislé hodnocení, máme k tomu naše vlastní procesy, ale nemáme důvod, abychom nevěřili Spojeným státům. Náš instinkt nám říká, abychom jim věřili, protože jsou to naši nejbližší spojenci," uvedl v pátek Hunt pro BBC Radio.

Podle amerického velvyslance ve Velké Británii Woodyho Johnsona jsou fakta jasná. Írán je podle něj za útoky zodpovědný. "Tyto útoky jsou hrozbou pro světový mír, neakceptovatelnou eskalací tenzí v regionu a potenciální ekologickou hrozbou pro mořský život v zálivu," napsal v pátek na Twitter. 

Norský a japonský tanker vezoucí ropné produkty se staly cílem zřejmého napadení ve čtvrtek ráno poblíž Hormuzského průlivu, jenž je strategický pro přepravu ropy. K akci se nikdo nepřihlásil, americký ministr zahraničí Mike Pompeo ji však připsal Íránu. Velení armády to v pátek doložilo zveřejněním leteckých záběrů, na nichž je podle USA vidět, jak íránské revoluční gardy odstraňují z boku japonské lodi nevybuchlou minu připevněnou magnetem, která by podle Washingtonu mohla přinést důkaz proti Teheránu.

Podle amerického námořnictva došlo k evakuaci posádky japonského tankeru M/T Kokuka Courageous, poté co posádka po prvním výbuchu objevila na boku lodi další nevybuchlou minu. Posádku zachránil dánský remorkér Coastal Ace a později se nalodila na americký torpédoborec USS Brainbridge, který připlul dříve než íránské lodě.

Íránské lodě pak podle Američanů připluly k prázdnému japonskému tankeru Kokuka Courageous a z jeho boku íránské revoluční gardy sňaly nevybuchlou minu, jak podle americké armády ukazuje video. Právě to má podle Američanů dokazovat účast Íránu, který se snaží zahlazovat stopy.

Íránci předtím přiměli jinou civilní loď, aby jim předala posádku norského tankeru M/T Altair, který byl také napaden.

Japonský tanker zasáhly "dva letící předměty", říká posádka

Podle šéfa japonské společnosti Kokuka Sangyo, která japonský tanker vlastní, však škody na něm způsobily "dva letící předměty".

"Posádka nám řekla, že viděla, jak cosi letí směrem k lodi. Pak nastala exploze, která v plavidle vytvořila díru. Později spatřili někteří členové posádky druhou střelu," prohlásil v pátek na tiskové konferenci šéf společnosti Jutaka Katada.

Katada zároveň vyloučil možnost, že by tanker Kokuka Courageous, přepravující 25 tisíc tun metanolu, zasáhlo torpédo.

O tom, že byla loď zřejmě torpédována, hovořil ve čtvrtek pronajímatel tankeru.

Náklad metanolu je podle Katady v pořádku a plavidlu nehrozí potopení, takže se na něj posádka již vrátila.

Šéf japonské firmy vlastnící poškozený tanker uvedl, že posádka viděla v blízkosti plavidla ve čtvrtek večer japonského času (ráno SELČ) íránskou vojenskou loď.

Japonský ministr průmyslu Hirošige Seko ale v pátek odmítl komentovat americké stanovisko přičítající vinu Íránu s tím, že Tokio incident - k němuž došlo během návštěvy japonského premiéra Šinzóa Abeho v Íránu - stále prověřuje.

Katada si nemyslí, že by tanker byl napaden proto, že ho vlastní japonská firma. Loď je registrována v Panamě a plula pod panamskou vlajkou. "Bez podrobného zkoumání bylo jen stěží možné poznat, že tanker vlastní Japonci," řekl.

Írán v pátek k jednomu ze zasažených tankerů v Ománském zálivu vyslal tým expertů, který má zjistit, zda se posádka může na plavidlo vrátit. Informovala o tom íránská agentura Tasním. Podle záběru íránské televize se tým expertů zřejmě vydal k norskému tankeru.

Rejdařská společnost Bernhard Schulte Shipmanagement mezitím informovala, že japonský tanker Kokuka Courageous je nyní tažen do přístavu ve Spojených arabských emirátech. Jeho posádka je podle americké armády opět na lodi.

"Požár na obou tankerech byl uhašen... Vyslali jsme experty, kteří vyhodnotí, zda se Íránem zachráněná posádka na tanker může vrátit," sdělil v pátek agentuře Tasním šéf přístavů v íránské pobřežní provincii Hormozgán. Íránská televize mezitím odvysílala záběry 23 zachráněných členů posádky - 11 Rusů, 11 Filipínců a jednoho Gruzínce. Stejný počet námořníků norské lodi potvrdil list Dagens Naeringsliv, který uvedl, že nikdo z nich nebyl zraněn a je o ně dobře postaráno.

Írán obvinění z útoku odmítá

Írán označil americké tvrzení za součást "protiíránské kampaně" a ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf jej nazval "sabotážní diplomacií" bez jakéhokoli důkazu. Íránské zastoupení při OSN předtím uvedlo že "Írán je připraven hrát aktivní a konstruktivní roli při zajišťování bezpečnosti strategických mořských cest, stejně jako rozvíjet mír, stabilitu a bezpečnost v regionu".

"Je zřejmé, že obvinění Íránu z tak podezřelého a nešťastného incidentu je pro Pompea a další americké představitele nejjednodušší," prohlásil v pátek v íránském státním rádiu tiskový mluvčí ministra zahraničí Abbas Mousavi. "Jsme zodpovědní za zajištění bezpečnosti průlivu, posádku napadených tankerů jsme zachránili v nejkratším možném čase," dodal.

Teherán zároveň po uzavřeném jednání Rady bezpečnosti OSN vyzval k urychlenému zahájení dialogu zemí Perského zálivu, který by měl v oblasti uvolnit napětí.

Slova íránského ministra zahraničí Zarífa o "sabotážní diplomacii" v pátek kritizoval ministr pro zahraniční záležitosti Spojených arabských emirátů Anvar Karkáš. "Zabránit eskalaci za současné situace vyžaduje moudré kroky, a ne plané sliby," uvedl Karkáš na adresu Zarífa.

Incident může přispět k dalšímu zvýšení napětí mezi Íránem a USA, za nímž je americké odstoupení od dohody o íránském jaderném programu a obnovení sankcí. Podle prezidenta Donalda Trumpa není ani jedna strana na dohodu připravena.

Saúdská Arábie, tradiční íránský rival v neklidné oblasti bohaté na ropu, se přiklonila k názoru USA, že za ataky je Teherán. Podle saúdskoarabského ministra zahraničí není důvod nevěřit americkému tvrzení, neboť Írán již v minulosti podobné akce podnikl. USA připsaly Íránu už květnovou sabotáž čtyř plavidel u Spojených arabských emirátů. Přímo k minovým útokům na tankery pak teokratický režim podle agentury AP sáhl koncem 80. let v době takzvané tankerové války.

Strategický význam

V reakci na incident ve čtvrtek vzrostly ceny ropy o více než čtyři procenta. V pátek znovu stouply, za celý týden ale pravděpodobně vykážou pokles. Trh je totiž stále pod vlivem obav z negativního dopadu obchodních sporů na globální poptávku po ropě.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v pátek snížila předpověď růstu poptávky po ropě o 100 000 barelů denně na 1,2 milionu z důvodu zhoršení vyhlídek světového obchodu. Nicméně příští rok se má poptávka zvýšit o 1,4 milionu barelů denně

Severomořská ropa Brent v pátek přidala 1,14 procenta na 62 dolarů za barel, americká lehká ropa WTI si připsala 0,5 procenta na 52,5 dolaru za barel. Za celý týden oba typy ropy zřejmě odepíšou zhruba tři procenta.

Reakce trhů ropy ve čtvrtek a částečně i v pátek na incident v blízkosti Ománu svědčí o tom, jak strategicky významný je Hormuzský průliv. Je totiž jedinou cestou, kudy lze přepravovat ropu z Perského zálivu do světového oceánu. Jak upozorňuje CNN, pokud by kvůli hrozbě dalších útoků došlo k jeho uzavření, znamenalo by to obrovskou ránu pro světové hospodářství.

Trump nicméně v pátek podle agentury Reuters řekl, že Hormuzský průliv se po čtvrtečním incidentu v Ománském zálivu neuzavře. V televizním rozhovoru s televizní stanicí Fox News šéf Bílého domu z útoku na tankery obvinil Írán a na dotaz, jak plánuje zabránit v budoucnu podobným incidentům, odpověděl pouze: "Uvidíme."

Podle společnosti pro energetickou analýzu Vortexa putovalo přes tento průliv od začátku roku 2018 denně zhruba 22,5 milionu barelů ropy. To je necelá čtvrtina celosvětové denní produkce a téměř 30 procent celkového objemu ropy transportovaného přes světový oceán. Jedná se tak zhruba o dvojnásobek celé produkce ropy ve Spojených státech.

USA jednají o zabezpečení ropné trasy

Spojené státy a jejich spojenci budou možná muset zajistit eskortu obchodním lodím plujícím Perským zálivem, aby je ochránili před dalšími možnými útoky. S odkazem na americké odborníky
to oznámil Reuters.

Pojišťovny po čtvrtku zvýšily pojištění plavidel pohybujících se v této blízkovýchodní oblasti o deset i více procent.

Odborníci se domnívají, že po čtvrteční akci by útoky mohly pokračovat. Zvažuje se zavést eskorty podobně, jako tomu bylo za války tankerů v 80. letech nebo nedávno při útocích somálských pirátů. Další možností je nastavit nová pravidla ochrany tankerů a začít odstraňovat miny.

Jeden ze zdrojů Reuters řekl, že Američané zvažují zavést nová pravidla a povolit střelbu na čluny přibližující se k obchodním lodím. Podle tohoto zdroje budou zřejmě muset do oblasti svá plavidla poslat další státy. Zavedení nových opatření potrvá a bude se muset dospět k dohodě v rámci OSN. Jiný zdroj poukázal na to, že doprovodné konvoje zatíží už tak velmi rušnou trasu tankerů. Hormuzský průliv ve svém nejužším místě měří 33 kilometrů a lodní trasa je tam v obou směrech široká jenom tři kilometry.

Někteří provozovatelé tankerů pozastavili rezervace pro plavbu Perským zálivem. Dopravné pro supertankery s ropou směřující z Perského zálivu do Asie ve čtvrtek dosáhlo dvouměsíčního maxima a činilo 13 000 dolarů denně (296 000 korun), což bylo proti středě navýšení o 2000 dolarů.

Lodě potřebují různé druhy pojistek, které zahrnují roční riziko a navíc pojistku při vplutí do vysoce rizikové oblasti. Výše se počítá podle hodnoty lodě na sedmidenní období. Podle pojišťoven nyní platí největší lodě plující Perským zálivem za toto období 200 000 dolarů, což je zhruba dvojnásobek než tomu bylo začátkem týdne.

Jonathan Moss z právnické firmy DWF řekl, že podobný geopolitický neklid vládl naposledy za války proti Iráku v roce 2003, kdy pojistky stouply z obav z možných kolizí a útoků na ropná zařízení. Podle Mosse zvýšení pojistek na loď a její vybavení činí deset až dvacet procent. 

Záběry zveřejněné americkou armádou:

Íránci z tankeru oddělávají nevybuchlou nálož, tady je důkaz, tvrdí USA