Na dva tankery v Ománském zálivu zřejmě někdo zaútočil. Americký ministr zahraničí Pompeo obvinil Írán

Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, který se stal v Ománském zálivu, se zatím vyšetřují. Uvedla to agentura AP.

Jeden z tankerů vlastní podle dostupných informací norská firma Frontline, druhý japonská společnost Kunihanna Sangjo.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo z útoku obvinil Írán. Podle něj jde o součást snahy vyvolat další napětí. Íránským cílem je podle ministra narušit dopravu ropy Hormuzským průlivem. Pompeo prohlásil, že USA ke svému závěru došly na základě informací tajné služby, typu použitých zbraní a stylu útoku. Ministr ale také sdělil, že Washington si stále přeje, aby se Teherán vrátil k jednacímu stolu.

Pompeo řekl, že USA budou bránit své vojáky a zájmy v oblasti, avšak americké plány neupřesnil a neumožnil novinářům klást otázky.

Britské námořnictvo doporučilo civilním lodím, aby Ománským zálivem pluly s nejvyšší opatrností. Okolnosti čtvrtečních událostí jsou podle britského úřadu pro námořní obchod "nejasné a vyšetřují se". Americké námořnictvo oznámilo, že zasaženým lodím poskytuje pomoc.

Organizace Dryad Global identifikovala plavidlo, které se zřejmě stalo terčem útoku, jako tanker MT Front Altair, jehož vlastníkem je norská firma Frontline. Podle pronajímatele je na lodi nafta a plavidlo bylo podle něj zasaženo nejspíše torpédem. Majitel plavidla potvrdil informaci o požáru, avšak popřel zprávu o tom, že se loď potopila. Přinesla ji libanonská televize Al-Majádín.

Třiadvacetičlennou posádku tvořilo 12 Rusů, dále Filipínci a Gruzínec a podle norského tisku jsou všichni v pořádku.

Reuters napsal s odkazem na nejmenovaný zdroj, že na boku plavidla byla spatřena připevněná mina. Pokud se tato zpráva potvrdí, svědčilo by to o podobnosti čtvrtečního útoku s tím, který byl spáchán 12. května u Spojených arabských emirátů. Napadeny tam byly dvě lodě Saúdské Arábie, jedna norská a jedna, jež patřila emirátům.

Incident vyšetřovaly tyto země a Radu bezpečnosti OSN pak informovaly, že byly použity miny, které na plavidla připevnili potápěči tak, aby se lodě poškodily, ale nepotopily.

Druhá zasažená loď byla identifikována jako tanker Kokuka Courageous plující pod panamskou vlajkou. Trup lodi byl podle společnosti BSM Ship Management poškozen a 21 filipínských námořníků bylo evakuováno, jeden z nich utrpěl lehčí zranění. Loď byla poškozena ve vzdálenosti asi 130 kilometrů od Spojených arabských emirátů a 26 kilometrů od Íránu. Je na ní náklad metanolu a nehrozí potopení. Podle japonského ministerstva obchodu plavidlo směřovalo do Singapuru a Thajska.

Ceny ropy vzrostly

V reakci na incident ve čtvrtek vzrostly ceny ropy o více než čtyři procenta. Později ropa o část zisků přišla, krátce před 16:30 SELČ severomořská ropa Brent přidávala 3,29 procenta na 61,94 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI si připisovala 3,48 procenta na 52,95 dolaru za barel.

"Jedná se o poměrně malý nárůst vzhledem k nejistotě a potenciálním následkům útoků tohoto druhu. V tom se částečně odráží skutečnost, že trh ropy už v cenách zohlednil geopolitická rizika související s Íránem," uvedla ekonomka společnosti The Economist Intelligence Unit Cailin Birchová. Dodala, že ve vývoji cen se zrcadlí také obavy trhu, že pokračující obchodní válka mezi USA a Čínou bude mít negativní dopad na ekonomickou aktivitu, a tedy na růst poptávky po ropě ve dvou největších ekonomikách světa.

Reakce trhů ropy na incident svědčí o tom, jak strategicky významný je Hormuzský průliv. Přepravuje se přes něj totiž zhruba třetina ropy dopravovaná po moři, což představuje pětinu celosvětové spotřeby této suroviny, upozornila agentura Reuters.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyjádřil znepokojení. "Zprávy, které jsme dostali, jsou krajně znepokojující. Jsou to události, které mohou vést k vystupňování napětí. Potřebujeme napětí zmírnit a k tomu musejí přispět všechny strany," řekl Maas.

Incident se stal v době návštěvy japonského premiéra Šinzóa Abeho v Íránu. Do Teheránu přijel, aby se pokusil zmírnit napětí na Blízkém východě.

K němu přispívají neshody mezi Íránem a USA. Jejich vztahy se ještě více vyostřily v uplynulém roce. Donald Trump loni oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a Washington vzápětí zavedl proti Íránu nové sankce. Írán tento měsíc podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) splnil své hrozby a zvýšil produkci nízko obohaceného uranu.

USA nabízejí Íránu jednání, avšak Teherán to odmítá. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek tweetoval, že "je zatím příliš brzy i jen myslet" na dohodu s Teheránem. "Nejsou připraveni a my také ne," stojí v tweetu, jímž Trump reagoval na návštěvu japonského premiéra Šinzóa Abeho v Teheránu.

Guterres: Svět si nemůže dovolit konfrontaci v Perském zálivu

Generální tajemník OSN António Guterres událost označil za "bezpečnostní incident". Dodal také, že svět si nemůže dovolit konfrontaci v oblasti Perského zálivu.

USA chtějí věc předložit na čtvrtečním jednání Rady bezpečnosti OSN.

Znepokojení vyjádřila Británie, Francie a také Liga arabských států (LAS), Rusko připomenulo, že se zatím neví, co se přesně stalo.

Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové řekl, že útoky na civilní lodě jsou naprosto nepřijatelné a Británie je připravena podílet se na vyšetřování. Mluvčí zdůraznil, že je naprosto zásadní zajistit volnou plavbu těmto lodím.

Francouzské ministerstvo zahraničí se vyslovilo pro zdrženlivost a rovněž požaduje zachování svobodné plavby.

Generální tajemník LAS Ahmad Abú Ghajt vyzval RB OSN, aby zakročila proti těm, kdo nesou odpovědnost, a aby zajistila bezpečnost v oblasti Perského zálivu.

Americký velvyslanec při OSN Jonathan Cohen považuje útoky na obchodní lodě za nepřijatelné. Událost v Ománském zálivu podle něj vyvolává vážné obavy a USA ještě ve čtvrtek hodlají předložit v RB OSN téma bezpečnosti a svobody plavby.

Saúdská Arábie považuje incident za závažné stupňování napětí v oblasti.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že je zatím brzo dělat závěry, protože stále chybí informace. "Nikdo neví, co za tím je," řekl.