Čínská odveta: Peking uvalí cla na americké zboží v hodnotě 60 miliard dolarů, dotknou se i kávy či špenátu. Akciové trhy padají

Peking se rozhodl, že od 1. června uvalí dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje hodnoty 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). Oznámila to v pondělí čínská vláda, která tak stupňuje obchodní válku mezi USA a Čínou, dvěma největšími ekonomikami světa. Peking reaguje na nedávné zvýšení amerických cel na čínské zboží.

Dodatečná čínská cla se budou týkat více než 5000 amerických produktů, včetně například baterií, kávy nebo špenátu, uvedla agentura AP. Celní zatížení těchto produktů se od června zvýší až na 25 procent z dosavadních pěti až deseti procent.

Akciové trhy po ohlášení dodatečných čínských cel výrazně oslabují. Index Dow Jones klesl o 617,38 bodu, tedy 2,38 procenta, na 25 324,99 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 se snížil o 69,53 bodu, neboli 2,41 procenta, na 2811,87 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se propadl o 269,92 bodu, čili 3,41 procenta, na 7647,02 bodu. Procentní pokles indexu Nasdaq byl nejvyšší za rok.

"Vzhledem k tomu, že konečný výsledek obchodu je v podstatě nejistý a obtížně modelovatelný nebo předvídatelný, investoři nejprve prodávají a teprve později kladou otázky," komentoval situaci na trhu pro Reuters výkonný ředitel Global Markets Research Alec Young.

Z 11 velkých sektorů, které jsou součástí indexu S&P 500, klesly všechny vyjma energetického. Nejvíce ztrácely technologické a průmyslové firmy, které jsou citlivé na vývoj zahraničního obchodu. Mezi firmy, které jsou zvlášť citlivé na vývoj americko-čínských cel, patří Boeing a Caterpillar.

Na události reagovaly i čínské akciové trhy. Benchmark Shanghai Composite klesl v úterý o 0,4 procenta, akciový blue-chip index CSI 300 o 0,2 procenta a menší akciový trh ve městě Šen-čen o 0,5 procenta. Subindex CSI pro finanční sektor zaznamenal pokles o 0,1 procenta, u sektoru spotřebních výrobků se jedná o ztrátu 0,1 procenta. Akcie ve zdravotnictví klesly o 0,5 procenta, akcie nemovitostí pak o 0,4 procenta.

Investoři v úterý prodali akcie čínských společností obchodované na burze v Šanghaji (A-shares) v hodnotě 7,4 miliardy jüanů (24,7 miliardy korun). "Trh chce zoufale věřit v dohodu mezi USA a Čínou a očekává náznak něčeho, co opět vznítí optimismus," uvedl pro agenturu Reuters bankéř z Hong Kongu.

Thajský baht posílil o 0,5 procenta, indická rupie o 0,2 procenta, nárůst zaznamenaly i filipínské peso, singapurský dolar a jihokorejský won.

"Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou jde dneškem do ještě vyšších obrátek," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

"Další eskalace americko-čínské obchodní války má ale minimálně jednu výhodu. Trumpa dost možná odradí od toho, aby uvalil svá cla na zboží z Evropské unie, zejména na německá auta, jež mu dlouho leží v žaludku," dodal. Trump by měl o clech na auta z EU rozhodnout do soboty.

Spojené státy minulý týden zvýšily clo na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) na 25 procent z dosavadních deseti. Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí na Twitteru varoval Čínu, že pokud přistoupí k odvetným opatřením na zvýšení amerických dovozních cel, bude to pro ni mít ještě vážnější důsledky.

"Není důvod, aby americký zákazník cla platil," napsal Trump v sérii tweetů. Doplnil, že čínská vláda zboží rozsáhle dotuje, takže z 25procentního cla připadnou jen čtyři procentní body na USA a zbylých 21 na Čínu. "Clům je možné se také zcela vyhnout, pokud nakupujete v bezcelní zemi nebo když zboží koupíte v USA (nejlepší nápad)," doplnil.

Trump rovněž poznamenal, že mnoho společností, na které cla dolehla, přesídlí z Číny do Vietnamu nebo do jiných asijských států. "Proto chce Čína tak nutně dohodu! V Číně nezůstane nikdo, s kým by bylo možné obchodovat. Velmi špatné pro Čínu, velmi dobré pro USA!" uvedl.

Americký prezident rovněž zopakoval, že v obchodních vztazích Peking dlouhodobě zneužíval Spojené státy, z čehož opět obvinil předešlé americké prezidenty. Pokud se nyní Čína rozhodne pro odvetu, bude to pro ni podle Trumpa jen horší. "Otevřeně jsem řekl (čínskému) prezidentovi Si (Ťin-pchingovi) a všem mým mnoha přátelům v Číně, že Čínu velmi poškodí, když neuzavřou dohodu, protože společnosti budou nuceny z Číny odejít do jiných zemí," napsal. Dodal, že dohoda byla takřka dokončena, ale Peking z ní vycouval.

Trump již o víkendu obvinil Čínu, že jednání o nové obchodní smlouvě protahuje v naději na vítězství demokratů v prezidentských volbách 2020, které by jí umožnilo dál Spojené státy okrádat. "Jediný problém spočívá v tom, že vědí, že vyhraju já," konstatoval.

Názory

Otevře Trump evropskou frontu obchodní války?

14. 5. 2019 ▪ 4 min. čtení

Celní válka mezi oběma velmocemi se naplno rozhořela loni v březnu, kdy Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů. Ve stejnou dobu vstoupila v platnost pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA, která se rovněž výrazně dotkla Číny.

O dalších clech ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů, Trump rozhodl v polovině června. Následovala cla ve výši deseti procent na zboží v objemu 200 miliard dolarů, která se nyní zvýšila na 25 procent.

Trump navíc nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), aby zahájil proces vedoucí k uvalení cel téměř na veškerý zbývající dovoz z Číny.

Seznam výrobků, které by mohly po příslušné proceduře podléhat americkým clům ve výši až 25 procent uvaleným na čínské zboží, zahrnuje i mobily či laptopy. Nejsou do něj však zahrnuty léky nebo vzácné minerály, uvedl v pondělí USTR.

Spojené státy zvažují uvalení cel na zboží dovážené z Číny v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů ročně. Podle USTR se 17. června uskuteční veřejné slyšení k seznamu 3805 kategorií výrobků, které by mohly podléhat clům ve výši až 25 procent. Týden po skončení slyšení se mají uskutečnit závěrečné komentáře k jednotlivým položkám.

Argumentační období bude pravděpodobně dokončeno ještě před cestou amerického prezidenta Trumpa na summit G20 v Japonsku ve dnech 28. a 29. června. Trump se tam setká i se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a načasování procesu by mu mělo umožnit být v pozici, kdy bude moci nařídit aktivaci cel.

Navrhovaný seznam zahrnuje téměř všechny spotřebitelské výrobky, jichž se netýkala předchozí cla. Ta se vztahovala na čínský dovoz v ročním objemu přibližně 250 miliard dolarů. Nová cla by tak mohla být uvalena například na mobilní telefony, přenosné počítače a tablety.

Seznam o téměř 140 stranách zahrnuje například oblečení, obuv, knihy, maso, motocykly, zábavní pyrotechniku nebo hudební nástroje. Chybí v něm ale léky a vybrané lékařské výrobky nebo vzácné nerosty. Některé z nich jsou důležité pro výrobu elektromobilů a obranný či farmaceutický průmysl, poznamenala agentura Reuters.

Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou ale i reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.

Kvůli obchodní válce podpoří Trump farmáře

Administrativa amerického prezidenta Trumpa poskytne 15 miliard dolarů (téměř 344 miliard korun) jako výpomoc zemědělcům, jejichž produkty mohou být postiženy zostřující se obchodní válkou s Čínou. Jak má balíček pomoci vypadat, se ale blíže nevyjádřil.

Američtí farmáři, kteří jsou hlavní voličskou skupinou Trumpa, patří k těm, které obchodní válka zasáhla nejhůře. Sojové boby jsou nejcennějším americkým zemědělským exportním artiklem a dodávky do Číny v loňském roce spadly na nejnižší úroveň za 16 let, upozornila agentura Reuters.

Ministr zemědělství Sonny Perdue v pátek uvedl, že Trump ho požádal o vypracování plánu, který by americkým farmářům pomohl vyrovnat se s těžkým dopadem obchodní války mezi USA a Čínou na zemědělství. Jde o druhé kolo pomoci, loni jeho ministerstvo schválilo plán kompenzací nižších cen zemědělské produkce a ztráty odbytu, které jsou důsledkem obchodních sporů s Čínou a dalšími státy, a to ve výši 12 miliard dolarů.

Cla neplatí čínská vláda ani firmy se sídlem v Číně. Hradí je dovozci čínského zboží, obvykle americké společnosti nebo zahraniční podniky registrované v USA.

Přestože zemědělci do značné míry Trumpa podporují, mnozí vyzývají k okamžitému konci obchodního sporu, který vedl ke zhoršení úvěrových podmínek a kvůli němuž stouplo zadlužení sektoru na nejvyšší úroveň za celá desetiletí.

Trump v pátek slíbil vykupovat produkty amerického zemědělství, které Čína běžně dováží, a dávat je chudým zemím ve formě humanitární pomoci. To se ale nelíbí Kanadě. "Zdá se to snadné, ale není jednoduché provést to správným způsobem. Může to způsobit určité narušení trhu, a právě tomu se chceme vyhnout," uvedla kanadská ministryně zemědělství Marie-Claude Bibeauová.