Čaputová má do druhého kola slovenských prezidentských voleb dobrou pozici, rozhodnou hlasy nacionalistů a euroskeptiků

Teprve před třemi měsíci eurokomisař Maroš Šefčovič vyhlásil kandidaturu na slovenského prezidenta. A jen před třemi týdny se favoritkou této volby stala právnička a aktivistka Zuzana Čaputová. Oba po sobotním hlasování postoupili do druhého kola volby, které se bude konat za dva týdny 30. března, přičemž se zdá, že Čaputová je jasnou favoritkou. V prvním kole získala 40,6 procenta hlasů, Šefčovič 18,7 procenta. 

Dosavadní historie slovenských prezidentských voleb je ale plná překvapení. Nikdy sice neměl vítěz prvního kola nad druhým tak vysoký náskok, ale Ivan Gašparovič v roce 2004 nebo Andrej Kiska před pěti lety porazili favority volby Vladimíra Mečiara a Roberta Fica z druhého místa.

Čaputová je ale v lepší pozici. Liberální a proevropská část slovenské společnosti je po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně mobilizovaná. V prvním kole přišlo k urnám téměř padesát procent voličů, i když se překvapivé vítězství Čaputové zdálo jisté. Tito voliči jsou vysoce motivovaní přijít znovu. Průzkum agentury Focus pro televizi Markíza dává Čaputové naději na vítězství v druhém kole v poměru 64,4 procenta ku 35,6 procenta Maroše Šefčoviče.

Eurokomisař nejspíš podcenil odpor, jaký na Slovensku vyvolává osoba Roberta Fica a s ním spojené skandály nejen u liberálních, ale i nacionalistických voličů. To si naopak velmi dobře uvědomoval ministr zahraničí Miroslav Lajčák, tipovaný ještě před Vánocemi loňského roku na případného vítěze, který nabídku kandidovat za vládní Směr - sociální demokracii odmítl. "Šefčovič by musel de facto zdvojnásobit svůj zisk, ale má omezené možnosti, odkud brát hlasy," domnívá se Martin Slosiarik, sociolog z agentury Focus. "Těžko jako eurokomisař přesvědčí voliče Štefana Harabina a Mariana Kotleby." Šefčovič se nedostal ani na dvacet procent podpory, kterou má v průzkumech jeho "mateřská" strana Směr.

Nacionalisté, euroskeptici, odpůrci liberální demokracie žijící ve světě tzv. alternativních médií jsou na Slovensku čím dál silnější a vlivnější voličskou skupinou. Kandidáti tohoto proudu získali dohromady čtvrtinu hlasů voličů a jak Čaputová, tak především Šefčovič se jim už v průběhu volební noci pokusili vyslat signál. "Co máme společné, je diagnóza stavu společnosti. Jejich volba je často výsledkem nespokojenosti a frustrace. V rovině příčin a diagnostiky může mezi námi být průsečík, pokusím se jim ale nabídnout jiná řešení než tito kandidáti," odkázala na Harabina a Kotlebu Čaputová a potvrdila svůj nekonfrontační styl, se kterým dosud slavila úspěch.

Šefčovič na to šel opačně a začal aktivněji varovat před liberalismem právě v podobě Čaputové. Nyní bude zajímavé sledovat, zda a jak se údajně kultivovaný evropský úředník a diplomat pustí do přímých útoků na protikandidátku a co se proti ní pokusí použít strana Směr.

Harabin a Kotleba jako třetí a čtvrtý nemají vlastně příliš důvodů ke smutku. Jejich voličská skupina roste a mohou se připravovat na parlamentní volby příští rok. Harabin v první reakci vyloučil založení strany, ale slovenští komentátoři všeobecně očekávají, že neodolá vábení podobně jako třetí z minulé prezidentské volby Radoslav Procházka, který pak dotáhl novou stranu Síť do parlamentu.

První kolo prezidentských voleb na Slovensku vyhrála Čaputová, dostala přes 40 procent hlasů. Do dalšího kola s ní jde Šefčovič

17. 3. 2019 ▪ 5 min. čtení

Kotleba si naopak potvrdil svoji pozici zhruba třetí nejsilnější politické formace na politické scéně, protože jeho parlamentní Lidová strana - Naše Slovensko se v průzkumech usídlila na čelných pozicích. Není ale schopna překročit stín osobní popularity svého šéfa a mezi jeho táborem a Harabinem panoval v kampani ostrý boj.

Čaputová i Šefčovič se během volební noci také snažili oslovit i konzervativní a národně méně vyhraněné voliče, kteří dali své hlasy například věčnému kandidátovi Františku Mikloškovi, který zopakoval svůj strop necelých šesti procent hlasů. V souboji o ně bude hrát důležitou roli téma vztahu k sexuálním menšinám, kde se Šefčovič – bývalý komunista – přihlásil ke svým údajným křesťanským kořenům a hlasitě tvrdí, že manželství je svazek muže a ženy a není možné povolit homosexuálním párům adopci dětí. Čaputová naopak říká, že jí osobně něco takového nevadí, ale nebude toto téma prosazovat, pokud by byla zvolena prezidentkou.

Celkově shrnuto, Čaputová potřebuje zopakovat v druhém kole stejný výkon jako v kole prvním. Má ale menší naději, že od ostatních soupeřů získá nějaké hlasy než Maroš Šefčovič, protože jeho voliči – příznivci Směru - sociální demokracie – se víc překrývají s voliči Štefana Harabina. "Musela by se hodně proměnit účast a zároveň by Šefčovič musel získat nerozhodnuté," napsal na Twitteru v reakci na výsledky sociolog Daniel Prokop, jehož agentura Median dělala výzkum pro veřejnoprávní slovenskou televizi a rozhlas. Pravděpodobnější spíš je, že zklamaní nacionalističtí a euroskeptičtí voliči zůstanou doma.

Šefčovič potřebuje dvojnásobek a něco navíc, aby Čaputovou porazil, což se v dnešní době zdá v podstatě nemožné. Ale znovu zopakujme, slovenská politika nás za poslední měsíce dokázala několikrát velmi překvapit.

Lidé chtějí změnu, reaguje Čaputová na výsledky prvního kola prezidentských voleb