Izrael díky penězům filantropů vyšle na palubě rakety SpaceX sondu na Měsíc. Země se může zařadit vedle velmocí

Izrael doufá, že se stane čtvrtou zemí na světě, jejíž automatická sonda úspěšně přistála na Měsíci. Sonda Berešit odstartuje z Floridy v pátek ráno na palubě soukromé rakety Falcon 9 americké společnosti SpaceX.

Jestliže bude mise úspěšná, čtyřnohé vozítko bude zároveň nejmenším a nejlevnějším zařízením, které na Měsíci přistálo, napsal v úterý list The Times of Israel.

Izraelská nezisková organizace SpaceIL, která za projektem stojí, proto doufá, že vyslání sondy vstoupí do historie.

Na projektu se podílí i izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI). Podle šéfa SpaceIL Ida Antebyho a generálního manažera vesmírné divize IAI Ofera Dorona sonda obletí nejméně šestkrát Zemi a na Měsíci by měla přistát 11. dubna. Projekt, který přišel na 100 milionů dolarů (téměř 2,3 miliardy korun), je téměř celý financován z peněz soukromých dárců, zejména od prominentních židovských filantropů.

A právě fakt, že projekt je financován ze soukromých zdrojů, z něj činí unikátní misi, protože dosud podobné kroky činily celé země a ne jen společnosti. "Díváme se na zcela nový model výzkumu vesmíru za oběžnou dráhou kolem Země," poznamenal John Horack z univerzity v Ohiu. "Nic podobného nikdo dříve nezkusil," dodal.

Na finanční úspornost projektu odkazuje celý letový plán. Sonda totiž není hlavním zákazníkem společnosti SpaceX, protože primárním nákladem je družice jiného klienta. Falcon 9 navíc vynese izraelský aparát jen na oběžnou dráhu kolem Země, odkud se pak sonda k Měsíci vydá s pomocí vlastních motorů. Let k zemskému souputníkovi potrvá zhruba měsíc a půl a ne dva dny, jako tomu bylo v případě amerických misí Apollo. "To je cesta, když nechcete zaplatit plnou cenu," uvedl k úsporným opatřením Jonatan Winetraub, který je jedním ze zakladatelů izraelského projektu.

Aparát má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoký a stojí na čtyřech nohou. Ač nelze v tomto případě hovořit o vozítku, na povrchu Měsíce se o pohyb možná pokusí. Sonda je totiž vybavena raketovým motorem, který umožní provést malý skok. Tento manévr je ale riskantní, protože hrozí převrácení Berešitu, takže organizace SpaceIL se ještě nerozhodla, zda skok opravdu uskuteční.

Berešit je vybaven mimo jiné zařízením, které bude měřit magnetické pole Měsíce. S měřením sonda začne ještě před přistáním. Cílem těchto pokusů je porozumět zdroji magnetického pole. Jádro Měsíce, které je podle odborníků malé, chladné a bohaté na železo, nevytváří magnetické pole podobně jako zemské jádro, na povrchu zároveň oblasti s různou úrovní magnetismu.

Sonda je rovněž osazena zrcadlovým systémem, který odrazí laserový parsek zpět do místa původu. Tento pokus poslouží k přesné lokalizaci Berešitu na povrchu bez nutnosti kontaktovat Zemi.

Zdrojem paprsku bude lunární družice Lunar Reconnaissance Orbiter, kterou na oběžnou dráhu kolem Měsíce vyslal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Funkční zůstane Berešit po přistání zhruba dva až tři dny, poté sluneční záření doslova upeče přístrojové vybavení sondy. Aparát totiž není vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by ho mráz během lunární noci.

Organizace SpaceIL se v uplynulých měsících v Izraeli snažila svým projektem přilákat pozornost veřejnosti. Její představitelé navštěvovali školy po celé zemi a i v televizi se objevily reklamy, které stavěly Izrael po bok světových velmocí. Úspěšné přistání automatické sondy na Měsíci zatím dokázaly jen Rusko, USA a Čína. Člověka na Měsíc zatím dostaly jen Spojené státy.

Izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize.

Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla loni zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například jihoafrického miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona.