Zajištěný základní příjem činí lidi šťastnějšími, zaměstnanost však nezvýší. Vyplývá to z finského experimentu

Nepodmíněný základní příjem činí lidi šťastnějšími, ale nevede k vyšší zaměstnanosti. Vyplývá to z předběžných závěrů finského experimentu, při kterém bylo dvěma tisícům náhodně vybraných nezaměstnaných každý měsíc vypláceno 560 eur (asi 14 500 korun). Konečné závěry z pokusu ještě nelze vyvodit, protože dosud nebyla vyhodnocena všechna data, napsala v sobotu agentura DPA s odvoláním na finské experty.

Po dobu více než dvou let 2000 finských nezaměstnaných ve věku od 25 do 58 let dostávalo každý měsíc bez jakýchkoli podmínek 560 eur, které pokusné osoby nemusely zdanit. Pokus skončil 31. prosince 2018.

"Příjemci základního příjmu vykazují méně stresových příznaků a problémů s koncentrací a zdravím než srovnávací skupina," řekla vedoucí výzkumu Minna Ylikännöová z finského ústavu sociálního zabezpečení Kela. "Kromě toho měli větší důvěru v budoucnost a ve své vlastní možnosti společenského uplatnění," řekla odbornice.

Na pracovním trhu se však žádné podstatné rozdíly neprojevily. Příjemci základního příjmu pracovali v prvním roce experimentu v průměru zhruba stejný počet dní jako lidé z kontrolní skupiny, řekl Ohto Kanninen z výzkumného centra pro výdělečně činné pracovníky. Dotyční tedy nenašli ani lepší, ani horší práci.

Experiment se základním příjmem spustila vláda centristického premiéra Juhy Sipilä. Cílem bylo zjistit, zda je možné zjednodušit sociální systém a motivovat více k práci. Finsko se tak stalo první zemí na světě, která otestovala zaručený příjem na celonárodní úrovni.

O zavedení základního příjmu se diskutuje v několika zemích včetně například Německa. Na celostátní úrovni garantovaný příjem pro všechny občany odmítli v roce 2016 v referendu Švýcaři. Podle návrhu měl činit 2500 franků (asi 61 tisíc korun) měsíčně bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, anebo je nezaměstnaný. Na druhou stranu chtělo Švýcarsko zrušit veškeré sociální dávky, podpory a příspěvky.