V Evropě i muslimských zemích probíhá bouřlivá debata o zahalování žen, pro muslimky ale šátek může být výrazem víry i protestu

Pokud budete mít v blízké budoucnosti cestu do Dánska, doporučujeme nebrat si s sebou falešný plnovous a už vůbec si ho nenasazovat při procházkách dánskými městy. Minulou středu začal v zemi platit zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti, přičemž tamní ministerstvo spravedlnosti v doprovodném vysvětlení pokládá za nevhodné typy zakrytí tváře také historické helmy, zdravotnické roušky či právě umělé vousy. Naproti tomu zimní čepice ani šály omotané v zimě přes ústa definice nezahrnuje.

Kam míří nová norma především, je jasné. Dopadne na dva typy zahalení obličeje, které nosí muslimské ženy: burku a nikáb. Zatímco burka – kus látky zcela zakrývající obličej, v němž má nositelka výhled pouze přes hustě tkanou síťku pro oči – se nosí v Afghánistánu a Pákistánu a v Evropě se s ní téměř nesetkáme, nikáb, obvykle černý závoj zakrývající hlavu i tělo ženy s výjimkou úzkého prostoru pro oči, v ulicích evropských měst k vidění je. Kolik žen se v Dánsku a jiných evropských zemích takto obléká, ovšem nevíme. Dánské noviny zmiňují pouze osm let starý odhad, podle něhož v zemi nosí nikáb asi dvě stovky žen. 

 Nový zákon vycházející z argumentu, že zakrývání obličeje je neslučitelné s hodnotami dánské společnosti, nejspíš nepovede k dramatickým scénám v ulicích, pokud tedy nepočítáme několik protestních demonstrací minulý týden. Již dříve dánské úřady oznámily, že policisté nebudou lidi násilím nutit k odhalení obličeje ani je zatýkat, pouze je požádají, aby šli domů. Mohou také udělit pokutu, při opakovaném překročení normy půjde v přepočtu o více než 30 tisíc korun. Vězení podle aktuální verze zákona nehrozí. Některé dánské muslimky už také avizovaly, že se novým pravidlům podrobí. "Mám děti a nechci se dostat do problémů," řekla na jaře anglicky psanému dánskému serveru The Local členka debatní skupiny Kvinder i Dialog (Ženy v dialogu), která se představila jako Maria. 

Řada otázek ovšem zůstává nevyjasněná a bude na zasahujících policistech, jak konkrétní situaci vyhodnotí. Není třeba ujasněná definice veřejných a soukromých prostor, například otázka, kam patří auto. Další kontroverze vyvolal fakt, že zákaz se vztahuje i na prostor vězení. Jak varoval šéf asociace vězeňských dozorců Kim Østerbye, nové nařízení může vést k izolaci vězeňkyň, které odmítnou bez zahalení vycházet z cel.

Plošné zákazy zahalování obličeje platí i v některých dalších evropských zemích (více v rámečku) a obstály i před evropskou justicí. Ve Španělsku ovšem podobnou normu zavedenou v Katalánsku zrušil před pěti lety nejvyšší soud, omezovala podle jeho názoru svobodu vyznání. Podobně argumentují odpůrci těchto zákazů, podle nichž evropským hodnotám odporuje také omezení svobodné volby žen obléci se, jak uznají za vhodné. "Politici se chlubí svobodami a právy, když jde o humor na úkor muslimů nebo karikatury proroka Muhammada. Ale mně vezmou právo oblékat se, jak chci," řekla dánskému deníku Berlingske třicetiletá dcera tureckých migrantů narozená v Dánsku, která se novinářům představila jako Sarah a uvedla, že nikáb nosí od osmnácti.

Vlna zákazů v Evropě se protíná se zprávami o posunu, k němuž dochází v posledních letech i v některých mimoevropských zemích, a to nejen těch většinově muslimských. Vývoj míří jak směrem k liberalizaci, tak ke zpřísňování pravidel. V Maroku loni zakázali výrobu a prodej burek, plošné zákazy přijali v Nigérii, Senegalu nebo Čadu, kde byly motivovány hlavně bezpečnostními důvody (kvůli množícím se útočníkům skrytým v nikábech a burkách tento typ zahalování zakázali dokonce i extremisté z takzvaného Islámského státu). Signály o jistém posunu pak přicházejí také z ultrakonzervativní Saúdské Arábie, kde v posledních měsících prohlásil významný klerik i korunní princ, že není nutné, aby ženy nosily abáju, tedy svrchní oděv zahalující celé tělo.