Čína se vojensky rozpíná v Africe. Vloni na kontinentu otevřela první přístav a tamním zemím dodá více zbraní než USA

Čína rozšiřuje svou vojenskou moc v Africe. Nedávno otevřela svou první námořní základnu mimo své území v Džibuti a vojensky chce na kontinentu dál posilovat. V plánu jsou nové základny i společná cvičení. Čínská pozice v Africe částečně sílí i na úkor Spojených států, například v prodejích zbraní už Čína svého ekonomického konkurenta předstihla.

"Poskytneme africkým zemím komplexní pomoc," zavázala se v úterý asijská velmoc na historicky prvním čínsko-africkém obranném a bezpečnostním fóru v Pekingu, upozornil americký server CNBC. Pomoc by měla zahrnovat dodávky vybavení a technologií. Součástí by měla být i školení armád části afrických států čínskými experty pro boj proti terorismu a pirátství.

Vloni navíc Čína s velkou pompou otevřela v Džibuti, které leží na významné námořní tepně, svou první zámořskou vojenskou základnu. Země tak výrazně posílila svou pozici v nestabilních zemích regionu, jako jsou Jemen a Somálsko, v nichž se Čína aktivně angažuje. Podle serveru Newsweek se Čína v Somálsku účastní bojů proti pirátům, do válkou rozervaného Jemenu posílá hlavně humanitární pomoc.

Do budoucna vzniknou na africkém pobřeží s velkou pravděpodobností další vojenské základny. Ve hře je podle CNBC nová vojenská stanice v Namibii nebo v ostrovním státečku Svatý Tomáš a Princův ostrov západně od Afriky.

Čína zároveň neváhá s investicemi v africkém vnitrozemí. Důkazem je například první africká mezinárodní železnice poháněná elektřinou, která vyrostla z čínských peněz na východě Afriky mezi Džibuti a Etiopií. Mezi Čínou a některými africkými státy rovněž probíhají společná vojenská cvičení. A manévry by měly pokračovat i v dalších letech. Číňané kvůli tomu například nedávno zřídili armádní výcvikové centrum v Tanzánii.

Spojení Číny a USA v Africe?

Zatímco vliv Číny, jejímž posláním v Africe není šířit demokracii nebo lidská práva, roste, Spojené státy i kvůli politice Trumpovy administrativy, která se dá shrnout heslem z předvolební kampaně "Amerika na prvním místě", v některých aspektech vyklízí pozice. Patrné je to například na prodejích zbraní a vojenského materiálu.

"V posledních letech čínské prodeje zbraní do Afriky překonaly Spojené státy. Čínské ruční a lehké zbraně se rychle rozšiřovaly, jelikož Číně nevadí prodávat zbraně zemím uprostřed konfliktu tak jako západním státům," řekl podle CNBC Luke Patey z Dánského institutu pro mezinárodní studie. V současné době se tak čínskými zbraněmi střílí ve více než dvou třetinách zemí Afriky.

"Čínský přístup podpory autoritativních režimů bez jakýchkoliv dalších podmínek je z hlediska dlouhodobé americké strategie podpory demokracie a dobrého vládnutí velmi problematický. Na druhou stranu pokud by Američané a Číňané dokázali v Africe spolupracovat v rámci podpory ekonomického rozvoje, tak by to bylo pro Afriku velkým přínosem. Rizikem však je, nakolik se obchodní spory Trumpovy administrativy s Čínou přenesou i do dalších oblastí mezinárodní politiky," uvedl pro HN vedoucí Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií FSV UK Kryštof Kozák.

Ochrana milionu Číňanů

Čínské ambice na africkém kontinentu jsou součástí obřího projektu Nová hedvábná stezka. Cílem plánu, který představil v roce 2013 prezident Si Ťin-pching, je vytvořit mohutnou infrastrukturu, která Čínu propojí s okolním světem a posílí roli Číny jako globálního hráče. Peking tak chce za asistence dalších zemí proinvestovat napříč Asií, Afrikou a Evropou desítky miliard dolarů a postavit kromě přístavů také nové železnice, dálnice nebo plynovody. Budování vojenských základen v Africe tak souvisí také s kontrolou čínských investic do Nové hedvábné stezky. 

Vedle toho jde Číně také o ochranu jejích občanů v Africe. "Bezpečnostní zájmy Číny jsou zaměřeny na vlastní státní příslušníky a vojenská diplomacie je obratně používána k její ochraně a k ochraně jejích zájmů," cituje CNBC studii Nizozemského institutu mezinárodních vztahů Clingendael. Podle informací serveru Asia Times se na kontinentu jen od roku 2001 usadilo na milion Číňanů. Velká část z nich na východním břehu Afriky, silné čínské osídlení ovšem vzniklo také v Nigérii, Angole nebo v Alžírsku. 

Asijská velmoc se dosud snažila posílit vojenskou přítomnost hlavně v Jihočínském moři, kudy procházejí významné námořní trasy a na jehož dně se nacházejí zásoby ropy. Oblast si ale nárokují i další země regionu, například Filipíny nebo Vietnam. Čína tak v moři začala budovat umělé ostrovy s vojenskou posádkou a tvrdí, že podle mezinárodního práva smí v přilehlých vodách těžit.