USA rozšířily protiruský sankční seznam. Za údajné vměšování do voleb na něj přidaly ruské oligarchy

Spojené státy v pátek v rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do předloňských amerických voleb rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 subjektů. Jsou mezi nimi někteří známí oligarchové. Podle Bílého domu sankce nenaruší přípravy na vrcholnou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Moskva nenechá rozšíření sankcí bez tvrdé odpovědi.

Na seznamu jsou ruští miliardáři jako Viktor Vekselberg, Andrej Kostin, Sulejman Kerimov, Oleg Děripaska, šéf ruského dodavatele plynu Gazprom Alexej Miller či vysocí činitelé jako expremiér a bývalý šéf rozvědky Michail Fradkov.

Kreml zatím na krok Washingtonu oficiálně neodpověděl. Ruské velvyslanectví v USA nicméně na facebooku uvedlo, že sankce jsou namířeny proti ruskému lidu, a to navzdory tomu, že je ruská strana ujišťována, že tomu tak není. Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj řekl, že sankce jen přispějí ke zhoršení již obtížných vzájemných vztahů. Podle šéfa Bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa to ale neznamená, že by Rusko přestalo udržovat kontakty s USA. Navíc je přesvědčený, že postižení byznysmeni najdou způsob, jak vzniklé ztráty kompenzovat.

Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová ujistila, že sankce nenaruší přípravy na summit Trumpa a Putina. Zdůvodnila to tím, že Trump sám prohlásil, že chce mít dobré vztahy s Ruskem, přičemž jejich vývoj závisí na chování Rusů.

Americký ministr financí Steve Mnuchin rozšíření sankcí zdůvodnil zapojením ruské vlády "v celé řadě zhoubných aktivit" po celém světě včetně pokračující okupace ukrajinského Krymu a vyvolávání násilností na východě Ukrajiny, dodávání zbraní a materiálu režimu syrského prezidenta Bašára Asada, který bombarduje vlastní civilisty, pokusů rozvrátit západní demokracie a škodlivé kybernetické činnosti.

Zařazení na černou listinu znamená, že americké úřady dotyčným osobám a společnostem zmrazí veškerý majetek, který mají na území pod americkou správou. Americké společnosti navíc nesmějí se sankcionovanými lidmi a subjekty nijak spolupracovat.

Konkrétně je na seznamu sedm ruských oligarchů a 17 ruských vysokých vládních úředníků a funkcionářů. Mezi 14 postiženými subjekty jsou společnosti napojené především na Děripasku nebo například na Kirilla Šamalova, který je rovněž na černé listině.

Americké opatření se týká mimo jiné ruské státní exportní firmy Rosoboronexport, která obchoduje se zbraněmi, a její banky Ruská finanční korporace. Právě zařazení těchto subjektů na seznam potrestaných označilo několik ruských činitelů za "nečestnou konkurenci" ze strany USA.

Turecko už ale ujistilo, že krok Washingtonu v žádném případě nebude mít dopad na kontrakt Turecka s Ruskem týkající se nákupu ruského protiraketového obranného systému S-400. "Náš prezident Recep Tayyip Erdogan dal zcela jasně najevo, že tato dohoda... je definitivní a téma nákupu S-400 je uzavřeno," řekl agentuře TASS představitel tureckého ministerstva zahraničí.

Důrazněji reagoval na tah Washingtonu ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Především slíbil, že stát zesílí podporu společností zařazených na sankční seznam. Zároveň pohrozil správními postihy ruským podnikům, které nebudou chtít s postiženými společnostmi spolupracovat.

Šéf Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP) Alexandr Šochin přirovnal podle TASS americké sankce k "metodám teroristů". Soudí, že postižení jsou sankcemi likvidováni podle stejného vzoru jako "rukojmí", aby ostatní viděli, co je čeká, pokud se nebudou "správně chovat".