První letadlová loď Made in China. Peking se snaží vybudovat mocnou flotilu

Čína modernizuje své loďstvo a snaží se získat dominantní postavení v asijských mořích. Ve středu představila svoji první letadlovou loď vyrobenou v Číně. Ceremoniálu, při kterém více než 300 metrů dlouhá loď poprvé zakusila čínské vody, přihlíželi nejvyšší čínští představitelé včetně prezidenta Si Ťin-pchinga.

Nějaký čas ještě ale potrvá než loď poprvé vyrazí do ostré akce, podle odhadů nejméně tři roky. Čína ale dokázala překonat konstrukční a technologický milník. Na řadě teď bude ještě dlouhé testování a montážní vylepšování před pokusy ve vodě. Zatím není známé jméno lodi, ale nejčastěji média spekulují nad jménem Šan-tung, což je název čínské provincie.

"Čína vysílá jasný signál svým sousedům postavením každé nové letadlové lodi. Cílem Číny je postavit námořnictvo, které nebude k poražení od jiných asijských států," řekl americký ředitel Bezpečnostního programu asijsko-pacifické oblasti Patrick M. Cronin deníku New York Times.

Čína představila novou letadlovou loď

Jedná se již o druhou čínskou letadlovou loď. V roce 1998 zakoupila Čína od Ukrajiny rezavějící trup lodi. Po značných opravách ji zmodernizovala a do aktivní služby ji uvedla v září 2012. Čína se v budoucnu chystá postavit další letadlové lodě. Zároveň chce rozšiřovat a zmodernizovat svůj námořní arzenál.

Čínská letadlová loď za americkými značně zaostává

Nová letadlová loď by měla mít plný výtlak asi 70 tisíc tun a délku přes 300 metrů. Postavila ji státní společnost China Shipbuilding Industry Corp. Loď by měla vyvinout maximální rychlost 31 uzlů. Stále se předpokládá, že budou potřeba roky na plné dokončení, testování a zkušební plavby a na její umístění do aktivní služby.

První dvě čínské letadlové lodě zatím nepředstavují pro ty americké žádnou velkou konkurenci. Zatím jsou výrazně omezeny dieselovým pohonem (americké mají jaderný)nebo "skokanským můstkem" pro vzlet stíhaček. Tato metoda je výrazně jednodušší, ale i mnohem méně výkonná, než metoda typu elektromagnetického katapultu, kterou využívají americké letadlové lodě. Čínské lodě se nebudou moci tak dlouho pohybovat na moři, jako ty americké. Především se lodě budou hodit pro demonstraci síly v regionu.

Nová letadlová loď vyrobená v Číně má pokročilejší zbraňové systémy než první loď zakoupená od Ukrajiny. Pojme více stíhaček J-15, které se velmi podobají ruskému Su-33, Rusko dokonce několikrát Čínu obvinilo, že kopíruje jejich stroje, to však Čína razantně odmítá a tvrdí, že její stíhačky mají lepší avioniku, motory a unesou i více munice. Podle některých odhadů by loď měla pojmout až 36 těchto strojů. Letadlová loď nese i nejmodernější čínský radar a protiletadlový systém HQ-10.

"I když jsme udělali velké pokroky, tak nelze říct, že máme technologie, které předčí britské a francouzské letadlové lodě. Postavení letadlové lodě nebylo tak jednoduché, jak jsme si představovali," řekl čínský námořní expert Li Jie pro New York Times.

Zvýšené napětí v asijských vodách

Představení letadlové lodě přichází v době zvýšeného napětí na Korejském poloostrově a v době dlouhodobého sporu v asijských vodách. Čína je zapletená v námořních sporech s Japonskem, Filipíny a dalšími asijskými státy. Jediná země v Asii, která má také letadlové lodě je Indie, které jsou menší než má k dispozici Čína. Zvýšenou pozornost námořnímu zbrojení přikládá i Austrálie.

Čína má druhý nejvyšší armádní rozpočet na světě. Odhaduje se, že částka je kolem 150 miliard dolarů poté, co země navýšila výdaje do armády o sedm procent. Čína zároveň staví pomocné lodě pro zásobování a válečné lodě na jejich ochranu. Ve výstavbě jsou také čtyři křižníky, které jsou vhodné jako doprovod pro letadlové lodě. Těch by Čína ráda měla alespoň šest.