V první prezidentské debatě ve Francii zabodoval Macron. Diskutující se střetli nad burkinami, eurem i brexitem

Neoficiálním vítězem první prezidentské debaty ve Francii se stal centrista a bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron. V rychlém průzkumu veřejného mínění se mu podařilo přesvědčit nejvíce voličů. Celkem 29 procent z nich považovalo Macrona za nejpřesvědčivějšího.

Nejvíce emocí vyvolala diskuze ohledně muslimských plavek burkin, 35hodinového pracovního týdne i eura.

Velká neznámá zabodovala
Francouzská média považovala Emmanuela Macrona právě za velkou neznámou pondělní debaty. Vedl si ale dobře, dokázal odrazit útoky protivníků, ale i vysvětlit své politické postoje.

Druhý skončil kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který vytrvale napadal své protivníky.

Až za nimi jsou republikán Francois Fillon společně s šéfkou protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penovou, vyplývá z průzkumu společnosti Elabe. Za nejpřesvědčivější je považovalo 19 procent diváků. Fillon nedokázal s ostatními držet krok. Působil spíše nejistě a několikrát se marně pokoušel dostat ke slovu. Le Penové se povedlo dobře představit svůj program, nezvládla ale odrazit kritiku svého klíčového slibu: že vyvede Francii z eurozóny.

A konečně poslední skončil kandidát socialistů Benoit Hamon s 11 procenty.

Kandidáti se střetli nad burkinami i 35hodinovým pracovním týdnem
Zpočátku debata probíhala klidně a uhlazeně. Každý z kandidátů odpověděl na otázku, jakým by chtěl být prezidentem. Poté moderátoři pokládali otázky - hovořilo se například o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, navýšení počtu policistů či bezpečnosti.

První menší střety se odehrály až v okamžiku, kdy se došlo na téma přistěhovalectví a poté také sekularismu. Marine Le Penová vyzvala k obnovení hranic a zastavení přílivu přistěhovalců do Francie. "Nemáme jim už co nabídnout. Je tu sedm milionů lidí bez práce a devět milionů chudých," uvedla.

Macron oproti tomu uvedl, že opravdovým problémem je nelegální imigrace a je třeba dělat rozdíly mezi utečenci, kteří prchají například před brutálními režimy či válkou, a ekonomickými migranty. Podle něj je zejména nutné se zaměřit na důraznou návratovou politiku, kdy se budou ekonomičtí migranti vracet zpět do země původu.

Zkrátit pak chce azylové řízení, a to na šest měsíců. "Politika Francie musí být důrazná, ale současně i férová," uvedl.
Le Penová a Macron se střetli především nad otázkou sekularismu. Le Penová uvedla, že sekularismus ve Francii ohrožuje rostoucí muslimský fundamentalismus a zmínila i otázku zahalování muslimek. Le Penová se pak vrátila k tématu burkin, tedy plavek, které zakrývají celé ženské tělo s výjimkou obličeje, rukou a chodidel. Jejich nošení odmítla a zaútočila na Macrona: "Myslím, že vy, pane Macrone, vy jste pro burkini." Macron to ale rázně odmítl a uvedl, že Le Penová se jen pokouší rozdělit společnost.

"Na ulici nemůžete zavést oděvní policii," rýpl si pak Jean-Luc Mélenchon. "To jsme ale udělali ve školách," kontrovala Le Penová. Ve francouzských školách je několik let zakázáno nosit ostentativní náboženské symboly, jako jsou muslimské šátky či křížky.

Debata se vyostřila také nad otázkou 35hodinového pracovního týdne. Fillon ho chce zrušit, zatímco Hamon chce naopak zavést pouze 32hodinový pracovní týden. Macron oproti nim hodlá umožnit firmám, aby si s odbory vyjednaly delší pracovní týden.

A podobně se střetli i v debatě o euro. Le Penová opět zopakovala, že Francie by měla odejít z eurozóny. Ostře se do ní obul jak Fillon, tak i Macron. "Chcete zatáhnout zemi do ekonomických a sociálních problémů," obvinil ji Fillon. "Tomu se říká projekt Strach. To se používalo už před brexitem," reagovala Le Penová s tím, že brexit je "úžasný". To ale nenechalo Macrona v klidu: "Všichni, kdo říkali, že brexit bude úžasný, utekli a schovali se."

Hraje se o hlasy nerozhodnutých voličů
Do prezidentských voleb zbývá ani ne pět týdnů a francouzská média s napětím čekají, jak předvolební debaty zamíchají kartami. Ve hře jsou především nerozhodnutí voliči, o jejichž přízeň se pětice předních kandidátů uchází. Průzkumy ukazují, že k urnám půjde asi jen 65 procent francouzských voličů. A z nich 40 procent se ještě nerozhodlo, uvedla agentura AFP.

Francouzi půjdou k volebním urnám nadvakrát. Nejprve 23. dubna a poté ještě 7. května. 

Podle posledních průzkumů veřejného mínění by do druhého kola měli postoupit Emmanuel Macron a Marine Le Penová, kteří by měli shodně získat 26 procent.

V druhém kole má ale větší šance Macron. Měl by získat 64 procent, zatímco Le Penová 36 procent.