Primárky francouzských republikánů vyhrál obdivovatel Thatcherové Fillon. Sarkozy se svým comebackem neuspěl

Vůbec první primárky francouzské pravice skončily překvapením. Uspěl v nich černý kůň hlasování, bývalý premiér Francois Fillon. Tento nedávno ještě polozapomenutý politik, kterému před několika málo týdny dával šanci jen málokdo, přesvědčivě ovládl první kolo. Za sebou nechal expremiéra Alaina Juppého, který byl dlouhodobě považovaný za favorita primárek.

S ním se o post kandidáta, kterého konzervativní Republikáni vyšlou do boje o prezidentský post, utká ještě v druhém kole. To je naplánováno na tuto neděli.

Naopak politický comeback nevyšel bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, který dokonce převzal část témat i rétoriku krajně pravicové Národní fronty. Po prohře exprezident oznámil konec politické kariéry. "Je už načase, abych si vyzkoušel život, který bude naplněn spíše soukromými než veřejnými vášněmi. Hodně štěstí, Francie," vzkázal.

Z outsidera favoritem

Někdejší premiér Francois Fillon se už několik let nijak netajil tím, že se v roce 2017 hodlá zúčastnit prezidentského klání. Průzkumy ho ale dlouhou dobu označovaly za outsidera.

Vše se změnilo teprve před několika málo týdny. Fillon ve svůj prospěch využil především televizní debaty, ve kterých se utkal se svými stranickými soky. V primárkách mu také pomohla vysoká účast voličů.

Fillon slibuje Francouzům rázné kroky. Za zdroj všech potíží země označuje především pokulhávající ekonomiku. "Francie potřebuje šok," zdůraznil politik, který se netají svým obdivem k někdejší britské premiérce Margaret Thatcherové.
"Fillon je klasický konzervativec. Je pro hlubokou reformu francouzského modelu: snížit roli státu a srazit sociální systém," uvedl pro agenturu Bloomberg Bruno Cautres, politolog z pařížské Sciences Po.

V rámci své předvolební kampaně se soustředí především na ekonomiku. Hodlá navýšit věk odchodu do důchodu, rozloučit se s 35hodinovým pracovním týdnem nebo reformovat pracovní trh, aby bylo snazší propouštět, ale i najímat nové zaměstnance.

Někdejší premiér plánuje také výrazně osekat státní výdaje a snížit i počet státních pracovníků, a to o půl milionu. "S horou dluhu sklouzáváme směrem k bankrotu," nechal se slyšet minulý týden. Ostře se pak vymezuje i proti islámskému terorismu.

A nejen, Fillon pak také několikrát zdůraznil, že Francie by měla usilovat o bližší vztahy s Ruskem, a potažmo s prezidentem Vladimirem Putinem.

Podobně jako Fillon i Juppé sází ve svém programu na ozdravení ekonomiky. Jeho plán je ale mnohem mírnější než Fillona. Je například také pro snížení počtu státních zaměstnanců, ale o 200 až 250 tisíc. Juppé doufá, že má ještě šanci druhé kolo ovládnout. "První kolo primárek přineslo překvapení. V neděli, pokud si to stejně jako já přejete, tak přijde druhé," uvedl.

Ostře sledované volby

Poté co Britové odhlasovali brexit a ve volbách v USA triumfoval Donald Trump se pozornost světového tisku přesunula k Francii, kde se prezidentské volby konají na jaře.

Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že do druhého kola prezidentského klání se bez potíží probojuje šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.

Ta ale musí do budoucna změnit strategii. Le Penová si uvědomovala, že největší šanci v prezidentských volbách by měla v případě, kdy by proti ní stál exprezident Sarkozy, jenž od ní podle mnohých "okopíroval" ostřejší postoj k přistěhovalectví nebo silnější důraz na bezpečnost. Jenže tato sázka jí nevyšla.

O Elysejský palác se s ní tak utká buď Juppé nebo nyní favorizovaný Fillon. A ten pro ni bude vážnějším rivalem. "Fillon je vlastně jako Sarkozy, ale bez skandálů a bez show," upozornil politolog Cautres. Nyní se Národní fronta pokusí získat na svoji stranu zklamané příznivce Sarkozyho. "Pro nás je zajímavé, že tu zbylo hodně sirotků Sarkozymu," citoval list Le Figaro generálního tajemníka Národní fronty Nicolase Baye.