Do klíčové funkce v Evropě chtějí Španěl a Nizozemec. Souboj o šéfa ECB má po rezignaci Lagardeové dva favority

Christine Lagardeová si získala nejmocnější centrální bankéře Evropy i pomocí dobrého pití, ač je sama skoro úplnou abstinentkou. Krátce poté, co se v roce 2019 stala šéfkou Evropské centrální banky (ECB), vzala její více než dvacetičlenné nejužší vedení na teambuilding do luxusního hotelu do hor nedaleko Frankfurtu, kde ECB sídlí. „Pro staré chlapy přinesla doutníky a whisky,“ vzpomíná jeden z účastníků. „A ptala se: Co byste dělali jinak? Co vás trápí? Co podle vás funguje dobře?“ Lagardeová se tak snažila utišit prudké spory, které ve vedení ECB propukly koncem mandátu jejího předchůdce Maria Draghiho.

Lagardeová nemá ekonomické vzdělání, ale jednotu se jí ve vedení ECB podařilo vytvořit takřka dokonale – během jejího mandátu dělala banka většinu svých rozhodnutí jednomyslně. Shodli se tedy zástupci zemí s často zásadně odlišnými pohledy na ekonomiku, například Němci a Nizozemci se Španěly či Řeky, což předtím zdaleka nebylo běžné.