Kolumbijská vláda podepsala mírovou dohodu s rebely. Skončil 52 let dlouhý konflikt

Kolumbijská vláda a radikálně levicové hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v úterý podepsaly mírovou dohodu. Oficiálně tak skončil 52 let trvající konflikt, který si vyžádal 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků.

Svědkem historické události v Cartageně na severu země bylo podle agentury AP 2500 hostů včetně zahraničních, oblečených na znamení míru v bílém. Byl mezi nimi i generální tajemník OSN Pan Ki-mun nebo americký ministr zahraničí John Kerry. Dokument, který má 297 stran, podepsali kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a vůdce skupiny Rodrigo Londoňo.

"Nikdo by neměl pochybovat o tom, že povedeme politiku beze zbraní," řekl šéf FARC a požádal oběti povstalců o odpuštění. "Jsme všichni připraveni odzbrojit, v našich duších i v našich srdcích," dodal.

Santos řekl, že skončilo temné období, které vrhalo na zemi stín více než půl století. "Otevíráme naše srdce novým zítřkům (plným možností)," prohlásil.

Mnoho lidí v publiku mělo podle AP při podpisu dohody slzy v očích a ozývaly se výkřiky, aby se oba signatáři objali. Ti si ale nakonec jen potřásli rukama. Součástí ceremoniálu byla také minuta ticha na památku obětí.

Mírovou dohodu ještě musí Kolumbijci schválit v referendu, které se uskuteční 2. října. Očekává se, že tak učiní. Rebelové pak podle dohody v příštích šesti měsících odevzdají zbraně pozorovatelům OSN a utvoří politickou stranu. Části kolumbijské společnosti ale vadí, že vůdci povstalců si mohou prostřednictvím této smlouvy zajistit beztrestnost, i když měli podíl na zabíjení vojáků či civilistů.

Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba 7 tisíc členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 tisíc členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.