Londýnem se šíří nejistota. Vyděláváme na Británii, ale rozhodli o nás lidé z polí, zlobí se někteří

"Už věřím, že se (Donald) Trump může stát americkým prezidentem," reagovala asi třicetiletá Londýňanka Patricia na zprávu, že se Britové v referendu rozhodli odejít z Evropské unie.

Lidé cestou do práce, při cigaretě nebo na obědě nemluvili o ničem jiném než o tom, že se neskutečné stalo skutečností.

"Musím říct, že to pro mě byl opravdu velký šok. Lidem bude nějakou dobu trvat, než to stráví, především byznys komunitě tady v City," svěřil se reportérce HN Ketam, který ale nepochybuje, že silné finanční centrum v Londýně zůstane i po odchodu z Evropské unie. Nejistota, kterou brexit v City rozpoutal, ale o tom, že by si to myslelo více lidí, nesvědčí.

"Je to naprostá katastrofa," stěžuje si pro změnu Matt, který pracuje pro jednu z loďařských společností. "Ekonomické ztráty budou obrovské."

Index FTSE100 se ráno během prvních minut obchodování propadl o více než osm procent a libra spadla na 31leté minimum. Kromě velkého překvapení tak těsný výsledek 52 ku 48 pro vystoupení z unie zažehl v mnoha Britech také obrovský hněv. Lidé pracující v City se nejprve nechtěli k výsledku referenda vůbec vyjadřovat, pak se ale rozpovídali.

"Mé první myšlenky? Šok, strach, ale také hanba," svěřuje se David. "Londýn na tuto zemi vydělává a teď musí čelit obrovským ekonomickým důsledkům rozhodnutí lidí někde z polí," nebere si servítky. Hněv, který nyní lidé, jež hlasovali pro setrvání, pociťují, tady bude podle něj ještě dlouhou dobu.

Proč to referendum vyhlašoval?

Není to ale hněv namířený jen proti lidem z druhého tábora, ale také proti premiéru Davidu Cameronovi. Podle Marka, který pracuje v jedné z místních bank, neměl referendum vůbec vyhlašovat.

"Britové nejsou na takové hlasování dostatečně vyspělí a vzdělaní. Řídili se emocemi a migrací," míní. To, že se Cameron rozhodl rezignovat, je podle něj správné rozhodnutí.

Někdy se ale rozhořčení některých Britů nelze divit. Například pětadvacetiletá Balla hlasovala pro brexit. A proč? "Ani vlastně nevím. Doufám, že teď přijde změna, i když vlastně nevím, co by se mělo změnit," říká. "Je to teď všechno trochu naruby, ale to se snad uklidní."

Rozdělení země je však obrovské, 48 procent lidí nezískalo to, co chtěli.

Krásný den v Bostonu

Diametrálně odlišné pocity prožívali lidé mimo hlavní město. "V Bostonu máme krásný den, lidé se procházejí a ano, jsou spokojení a šťastní," popsal situaci v jednom z nejvíce euroskeptických britských regionů tamní radní za labouristy Paul Gleeson, jenž ale prosazoval setrvání v unii.

Jeho Boston se přitom stal dokonce vítězem nepsané soutěže o nejeuroskeptičtější hlasovací okrsek. Pro brexit v něm hlasovalo hned 75,6 procenta voličů, což je největší podíl v celé Británii. Nejvíce lidí, kteří si přáli zůstat v unii, bylo na Gibraltaru – téměř 96 procent.

"Vím, že jsou teď ti lidé naštvaní, ale za nějakou dobu se ten hněv i ekonomická situace uklidní a budeme moct začít zase něco budovat," vidí situaci zpět v Londýně o něco klidněji asi padesátiletá Irene, která hlasovala pro odchod.

My chceme zas z Británie!

Ne všichni s tím ale souhlasí. Nástupce Camerona do čela země se bude hledat v rozdělené Konzervativní straně velmi těžko.

Rozhádaní jsou také labouristé a ve Skotsku a Severním Irsku se už začal zvyšovat tlak na vypsání referenda o nezávislosti. Obrovská nejistota, které se mnoho Britů před referendem obávalo, tak v pátek ráno dopadla na Británii v plné síle.