Saúdskoarabský princ se snaží zemi dostat ze závislosti na ropě. Chce rozšířit práva žen, mohly by řídit auta

Diplomaté ze západních zemí mu říkají "pan Všechno". Třicetiletý princ Mohamed bin Salman, druhý v pořadí na saúdskoarabský trůn, totiž v současnosti skutečně drží v rukou víc moci než jiní členové jeho rodiny i než korunní princ sám. Zároveň má však úměrně obtížný úkol - dostat Saúdskou Arábii z její totální hospodářské závislosti na těžbě ropy. Zisky ropného průmyslu tvoří drtivou většinu příjmů královské pokladny. Dlouhodobý pokles cen na burzách je to poslední, co rozpočtu království prospívá. Ten nutně potřebuje i alternativní zdroje příjmů. 

Privatizace i nové fondy

Stěžejním bodem souboru reforem se vzletným názvem "Vize 2030", oficiálně ohlášeným v pondělí, je vytvoření obřího investičního fondu s aktivy ve výši dvou bilionů dolarů (v přepočtu 48 bilionů korun). To je dost na nákup Applu, Googlu, Microsoftu a holdingu Berkshire Hathaway. Jeho cílem je podporovat všechny možnosti, jak jednostranně zaměřenou státní ekonomiku orientovat do více směrů.

Dalším zásadním krokem je privatizace části ropné společnosti Saudi Aramco. Princ sice neplánuje prodat více než necelých 5 procent akcií této doposud státní (lépe řečeno rodinné) společnosti, i tak se však jedná o bezprecedentní krok. Aramco je největší producent ropy na světě, těží 12 milionů barelů denně (2x tolik než jakákoliv jiná firma), saúdskoarabské potvrzené zásoby ropy jsou druhé největší hned za Venezuelou. Zisky z privatizace by mohly plynout právě do zmíněného fondu. Cílem reforem je kromě diverzifikace zdrojů státních příjmů i budování infrastruktury a vytváření nových pracovních míst, zejména v soukromém sektoru.

Za celou dobu existence Saúdskoarabského království jeho vládci nezkoušeli získávat větší finanční částky do rozpočtu od svých vlastních obyvatel. Teď princ Mohamed zavádí nové pořádky - například zredukoval doposud masivní dotace na benzin, elektřinu a vodu, mohl by zavést daň z přidané hodnoty nebo za luxusní zboží. Zatím se však nesnaží zavádět například další daně z příjmu a případný dopad na nejchudší chce dorovnávat mimořádnými dávkami. "Chceme zatížit hlavně nejbohatší," řekl princ Mohamed v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Širší práva pro ženy

Brzdou ekonomického růstu je podle něj i fakt, že ženy, tedy polovina práceschopné populace, nemají dostatek "ekonomických práv". Princ naznačil, že by se mohl zasadit o jejich rozšíření. Ženy v Saúdské Arábii například nemohou řídit auto bez povolení mužského příbuzného. "Věříme, že islám ženám přiznává práva, která od nás ještě nezískaly," prohlásil. Podle jednoho z amerických vojenských důstojníků, který nedávno s Mohamedem hovořil, je princ ochoten ženám práva přiznat, jen čeká na správnou chvíli, kdy s rozhodnutím konfrontovat konzervativní kruhy v zemi. "Pokud měly ženy právo v Prorokově době jezdit na velbloudech, měli bychom je dnes nechat řídit auta - moderní velbloudy," řekl tehdy podle něj princ. 

Plánování je zvláště v Saúdské Arábii jedna věc a uvedení v život druhá. Veřejná reakce na avizované zásadní ekonomické změny je opatrná, až negativní, zejména kvůli prosincovému zrušení dotací na vodu, elektřinu a benzin. Největší rozpaky budí Mohamedův plán prodat "národní dědictví" - společnost Saudi Aramco. "Volali jsme po alternativách k ropě 64 let. Nic se nestalo. Proč teď riskovat náš hlavní zdroj bohatství?" ptal se Barjas Albarjas, respektovaný komentátor vládních investic a ekonomiky. Princ se potýká i s kritikou konzervativních náboženských autorit, zejména v oblasti sociálních dopadů reforem. Naposledy se o podobně radikální reformy pokusil král Abdalláh v roce 2006. Vzhledem k silnému všeobecnému odporu je posléze zastavil.

Ačkoli, je Mohamed v současnosti jednou z klíčových osobností království, ještě nedávno vypadaly jeho kariérní vyhlídky velmi bledě. Před několika lety mu jeho strýc a tehdejší král Abdalláh dokonce zakázal vstup do určitých státních institucí. Ještě před Abdalláhovou smrtí v loňském lednu však oba smířilo mimo jiné přesvědčení, že Arábie musí projít zásadní změnou - nebo skončí v troskách poté, co by trhy s ropou dlouhodobě kolísaly. Na trůn pak nastoupil Mohamedův otec Salmán a z rodinného outsidera se stal druhý nástupce na trůn. Dostal křeslo ministra obrany a dohlíží i na ministerstva financí, ropy a ekonomiky a veřejný investiční fond. Taková koncentrace moci je výjimečná i v saúdské královské rodině.