Německý plán proti ghettům: Vláda bude azylantům předepisovat místo bydliště

Německá vláda chce uprchlíkům, jimž přizná nárok na azyl, do budoucna znemožnit svobodnou volbu bydliště. Rovnoměrným rozdělením azylantů mezi jednotlivé obce a regiony chce zabránit vzniku uzavřených komunit cizinců především ve velkých městech. O plánech vlády kancléřky Angely Merkelové v pondělí informovala agentura DPA. Kritici návrhu tvrdí, že by porušoval ženevskou konvenci i evropské právo.

Přidělování povinného místa pobytu azylantům by mohlo být jedním z plánovaných opatření, kterými chce německá vláda reagovat na události ze silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem. Dav mladých mužů v centru města obkličoval ženy, sexuálně je napadal a okrádal.

Podle svědků i policie byli pachatelé převážně arabského a afrického původu. K podobným útokům došlo v menší míře také v Hamburku, ve Stuttgartu a v Düsseldorfu.

Hrozící vznik cizineckých ghett ve velkých městech by byl podle spolkové vlády překážkou v integraci uprchlíků a představoval by i velkou zátěž pro rozpočty velkých měst.

Šéf úřadu kancléřky Merkelové a vládní koordinátor pro věci migrace Peter Altmaier v pondělí uvedl, že si je jistý, že opatření v nějaké podobě vstoupí v platnost. V koaliční vládě křesťanských a sociálních demokratů se prý už pro něj rýsuje většina. Pro zavedení povinného bydliště se už dříve vyslovila kancléřka Merkelová i vicekancléř a předseda koaliční sociální demokracie Sigmar Gabriel.

Povinnost pobývat na určeném místě mají dosud v Německu pouze žadatelé o azyl v průběhu řízení. Podle agentury DPA se ale na její dodržování příliš nedohlíží.

Německá organizace bojující za práva uprchlíků Pro Asyl považuje návrh zavést povinné bydliště za "nesmysl". Nutit žít azylanty v regionech, z nichž lidé z dobrého důvodu odcházejí, organizace podle svého šéfa Güntera Burkhardta odmítá.

"Mladý uprchlík nemá všude stejně dobré šance získat místo, kde by se mohl vyučit," uvedl. Posílat azylanty i na venkov by podle Burkhardta znamenalo také to, že by jich bylo mnohem více odkázáno na sociální dávky. "To jsou zcela chybná opatření v oblasti integrace," řekl.

Podle některých právníků by navíc navrhované opatření mohlo být v rozporu s ženevskou konvencí a evropským právem.

Policie kvůli útokům vyšetřuje 23 podezřelých

Německá policie zatím kvůli silvestrovskému incidentu v Kolíně nad Rýnem vyšetřuje 23 podezřelých. Nejméně deset z nich je žadatelů o azyl, sedm jich v Německu pobývá nelegálně. Podle serveru Focus Online to v pondělí v zemském sněmu Severního Porýní-Vestfálska řekl ministr vnitra této nejlidnatější spolkové země Ralf Jäger.

Celkem se o silvestrovské noci shromáždilo u kolínského hlavního nádraží na tisíc mužů a z davu se následně vyčleňovaly skupiny, jejichž členové obkličovali ženy, sexuálně je napadali a okrádali je. "Jak výpovědi svědků, tak i zprávy od kolínské a spolkové policie naznačují, že se trestných činů dopouštěli téměř výhradně lidé přistěhovaleckého původu," řekl v pondělí Jäger.

Policii vyčetl závažné chyby, protože přímo o silvestrovské noci nepožádala o posily a následně o incidentu mlčela. Zdůraznil, že ze strany úřadů nepřišel žádný pokyn k tomu, aby vedení policie zamlčovalo informace o původu pachatelů a o tom, že mezi podezřelými jsou i běženci. "Musíme si uvědomit, že k nám nepřicházejí jen lékaři, inženýři a vědci, ale i zločinci," uvedl Jäger.

Spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière v pondělí v Berlíně varoval před tím, aby německá veřejnost paušálně podezřívala ze zločinů všechny běžence. "Je však legitimní mluvit o původu pachatelů, nesmíme tady vytvářet spirálu mlčení. Je to i v zájmu běženců samotných, aby se rozlišovalo, kdo z uprchlíků je zločinec a kdo ne," řekl.

De Maizière rovněž uvedl, že vláda připravuje zpřísnění zákonů v oblasti sexuálního napadení. V současnosti německé právo hodnotí sexuální styk jako znásilnění, jen když je vynucen násilím či výhrůžkami nebo když pachatel zneužije oběť, která se nemůže bránit. Podle chystaného návrhu by se za znásilnění považoval jakýkoliv sex, s nímž oběť vyjádřila nesouhlas – stačilo by, aby řekla ne.

Úřady začaly naplňovat dublinská pravidla

Německá spolková země Bavorsko od začátku roku zavedla nová opatření, podle kterých vrací běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi, zpět do Rakouska. Informovala o tom v pondělí agentura DPA.

Od počátku letošního roku takto německá policie poslala zpět do sousední země, přes níž migranti putují na západ a sever Evropy po takzvané balkánské stezce, tisíce migrantů.

Mluvčí policie spolkové země Horní Rakousy, která s Bavorskem sousedí, Simone Mayrová-Kirchbergerová uvedla, že denně policisté z Německa zpět do Rakouska pošlou "asi 200 uprchlíků". Den ode dne přitom podle ní Němci posílají takto více a více lidí.

Mluvčí mnichovského oddělení spolkové policie uvedl, že se úřady rozhodly důsledně naplňovat takzvaná dublinská pravidla, podle nichž má žádost o azyl posoudit ten stát EU, který je zodpovědný za kontrolu vstupu konkrétního cizince na unijní území.

Je to tedy první členský stát, jehož hranice žadatel překročil. Přísně vzato by spolková policie mohla na základě dublinských pravidel poslat zpět do Rakouska všechny příchozí, upozornila DPA.

Nově prosazované opatření se podle DPA dotklo především lidí, kteří chtěli Německem pouze projít a žádost o azyl podat ve Švédsku.