Ředitelka Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Irina Bokovová prosadila odklad hlasování o novém statusu Zdi nářků v Jeruzalémě. Oznámil to v úterý list The Times of Israel.
Arabští členové UNESCO v návrhu požadují, aby se Zeď nářků, což je nejposvátnější místo judaismu, stala součástí muslimských svatyň na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Zeď se nachází právě pod ní. Právě kvůli statusu Chrámové hory a přístupu Židů na ni začaly před třemi týdny nové incidenty mezi Palestinci a Izraelci.
UNESCO mělo o návrhu hlasovat v úterý, ale Bokovová prosadila podle izraelských sdělovacích prostředků odklad na středu. Agentura AFP napsala, že hlasovat se bude buď ve středu, nebo ve čtvrtek. Bokovová v prohlášení uvedla, že s návrhem nesouhlasí, protože "by ho bylo možné považovat za změnu statu quo v jeruzalémském Starém městě a protože by mohl vyvolat nové napětí". V Izraeli návrh vyvolal velkou kritiku.
"Prostranství Al-Burák je nedělitelnou součástí mešity Al-Aksá," uvádí se v návrhu, který předložily společně Alžírsko, Egypt, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Maroko a Tunisko. Muslimové označují prostranství před Zdí nářků jménem bytosti, která podle jejich víry dopravila muslimského proroka Mohameda k mešitě Al-Aksá. Právě u zdi, o níž se nyní jedná, údajně Al-Buráka přivázal.
Židé zeď považují za jediný fyzický pozůstatek svého zbořeného chrámu. Na jeho místě na Chrámové hoře jsou nyní významné mešity, které jsou třetím nejposvátnějším místem islámu. Židé tam mohou jen chodit, ne se modlit.
Izrael navrhovanou rezoluci pro UNESCO označil za "pokus překroutit dějiny a zpřetrhat spojení mezi židovským národem a jeho nejposvátnějším místem".
Bokovová vyzvala členské země UNESCO, aby rozhodovaly tak, aby nezvyšovaly napětí a aby povzbuzovaly respekt k posvátným místům. "Všichni máme odpovědnost držet se mandátu UNESCO a přijímat rozhodnutí, která povzbudí dialog, toleranci a mír," citoval ji The Times of Israel.
Návrh textu také požaduje, aby svět odsoudil Izrael za to, že nabádá své občany, aby se "v rámci nové vlny terorismu ozbrojili". Při násilnostech od začátku října zemřelo 50 lidí. Na Izraelce většinou Palestinci útočí noži a mnozí z nich pak umírají při střelbě vojáků nebo policistů. Mezi mrtvými je deset Izraelců a asi 40 Palestinců.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
