Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu, uvedl ve středu pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. Na pátek 10. dubna pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o konečné dohodě. Podle zdrojů z Bílého domu i izraelských médií přistoupil na klid zbraní také Izrael.

"Íránská islámská republika a Spojené státy americké se spolu se svými spojenci dohodly na okamžitém příměří úplně všude, včetně Libanonu a dalších míst, s okamžitou platností," napsal Šaríf na X.

Obě strany podle něj prokázaly svým souhlasem se 14denním příměřím "pozoruhodnou moudrost". Jednání v pákistánském hlavním městě by mělo vést ke konečné dohodě o urovnání "všech sporů" a k "udržitelnému míru", dodal pákistánský premiér.

Zdroj z Bílého domu podle agentury AP potvrdil, že příměří se vztahuje také na Izrael a proíránské hnutí Hizballáh, které svádějí boje v Libanonu. V nich zemřelo za více než měsíc trvání konfliktu více než 1500 lidí.

Trump mluví o naprostém vítězství

Za naprosté vítězství pro Spojené státy označil americký prezident Donald Trump dohodu s Íránem o 14denním příměří. O íránský obohacený uran bude podle něj "dokonale postaráno". V rozhovoru s agenturou AFP rovněž vyjádřil přesvědčení, že Teherán pomohla přivést k jednacímu stolu Čína.

"Naprosté a úplné vítězství. Stoprocentně. O tom není pochyb," sdělil Trump v krátkém telefonickém rozhovoru nedlouho po oznámení příměří v noci na dnešek.

O íránský obohacený uran bude podle něj "dokonale postaráno, jinak bych na to nepřistoupil", dodal.

Podle Trumpa to byla Čína, kdo pomohl dostat Írán k jednacímu stolu, aby souhlasil s dvoutýdenním příměřím. Americký prezident má v květnu odcestovat do Pekingu, kde se setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

Osud íránského obohaceného uranu je klíčovým prvkem války, kterou USA a Izrael zahájily 28. února s deklarovaným cílem zbavit Írán možnosti získat jadernou zbraň.

Trump dříve uvedl, že je připraven uzavřít příměří s Íránem, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv. Írán podle něj navrhl "funkční" desetibodový plán, který by mohl pomoci definitivně ukončit válku. Předtím přitom hrozil zničením "celé jedné civilizace", pokud Írán nepřistoupí na dohodu.

Příměří se podle AP ocitlo v nejistotě poté, co Írán zveřejnil různé verze tohoto plánu, který má sloužit jako základ pro jednání. Verze v perštině obsahuje formulaci "souhlas s obohacováním" v souvislosti s íránským jaderným programem. Z dosud nejasných důvodů však tato formulace chybí v anglické verzi, kterou íránští diplomaté poskytli novinářům.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že plavba Hormuzským průlivem bude v příštích dvou týdnech umožněna pod dohledem íránské armády. Podle agentury AP není z vyjádření jasné, zda Írán skutečně hodlá umožnit volnou plavbu v této klíčové vodní cestě pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu.

Plán podle agentury AP, která se odvolává na nejmenovaného regionálního představitele, předpokládá, že Írán a Omán budou vybírat poplatky od lodí proplouvajících průlivem. Tento představitel uvedl, že Írán by získané peníze použil na rekonstrukci.

Na Libanon se příměří nevztahuje, tvrdí Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že podporuje dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že se tato dohoda nevztahuje na Libanon, kde se již více než měsíc odehrávají boje mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh, uvedla izraelská média. Prostředník mezi Washingtonem a Teheránem, pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, v dřívějším vyjádření uvedl, že příměří bude platit v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu.

"Izrael podporuje rozhodnutí prezidenta Trumpa pozastavit útoky na Írán na dva týdny za podmínky, že Írán okamžitě otevře (Hormuzský) průliv a zastaví všechny útoky na USA, Izrael a další země v regionu," stojí v prohlášení izraelského premiéra. Netanjahu také zopakoval svou podporu americkému úsilí předejít tomu, aby Teherán představoval jadernou a teroristickou hrozbu pro celý svět.

Hizballáh 2. března zaútočil raketami a drony na Izrael poté, co vyjádřil solidaritu s režimem v Teheránu, který od 28. února čelí americkým a izraelským úderům. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na Izrael ihned odsoudila. Izrael na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu.

Podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu o klidu zbraní zprostředkovával, se Írán a USA spolu se svými spojenci dohodly na okamžitém příměří "všude". Jmenovitě pak zmínil Libanon.

Od začátku války podle libanonského ministerstva zdravotnictví zemřelo v zemi 1530 lidí, včetně 102 žen, 130 dětí a 57 zdravotníků. Izraelské útoky dalších 4812 osob zranily.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam