Nejen radikálové. Ostřejší slova vůči uprchlíkům volí v Německu už i spolustraníci Merkelové

Německo mění svůj doposud otevřený přístup vůči imigrantům. Dávají to tušit prohlášení německých politiků, která reflektují nálady v zemi. Dokonce i kancléřka Angela Merkelová na svém vystoupení před Evropským parlamentem při hovorech o uprchlících zvolila daleko střízlivější tón, než dříve.

Kvůli vzrůstající kritice by v krajním případě mohla dosavadní otevřená imigrační politika mohla stát Merkelovou vítězství v příštích volbách, které se mají konat za dva roky. Zatímco podpora křesťanských demokratů klesá, volební preference extrémistických stran se někdy i zdvojnásobily. Politiku „solidarity pro všechny“ nahradilo uzavírání hranic a debaty o regulačních opatřeních.

„Náš soucit nezná hranice, naše možnosti bohužel ano,“ prohlásil spolkový prezident Joachim Gauck, který ještě donedávna Merkelovou v její otevřené imigrační politice podporoval. Také katolická církev, která dlouhodobě nabádala politiky k většímu milosrdenství, má první pochyby. Německý kardinál Reinhard Marx varoval před „těžkostmi“ s integrací uprchlíků.

Bavorský premiér a šéf CSU Horst Seehofer, který dlouhodobě požaduje tvrdší opatření proti uprchlíkům, přiostřuje svůj tón. „Je zásadní povinností každého politika poukázat na omezené možnosti své země,“ prohlásil pro německý Spiegel. Už v minulosti zpochybnil koaliční partner autoritu kancléřky, když její rozhodnutí přijmout všechny uprchlíky z Maďarska označil za „chybné.“

Kritice musí čelit Merkelová nově také ve vlastních řadách. Křesťansko-demokratický ministr vnitra Thomas de Maiziere prohlásil, že Německo je schopno zvládnout jednorázový nápor 800 000 lidí. „Na trvalo je ale podobná situace naprosto neudržitelná,“ uvedl Mainzuere pro die Welt. Tím mluví mnoha kolegům z duše.

V doposud jednotné CDU to začíná vřít. Mnoha straníkům se nelíbí kancléřčiny výroky jako „zvládneme to“ a „musíme přijmout každého.“ Poslanec CDU Klaus Peter Willsch považuje za nutné vyjasnit problémy týkající se uprchlíků a začít říkat do médií i nepříjemné pravdy. „Nemůžeme pořád říkat hezké věci, abychom se zavděčili,“ citoval ho list Handelsblatt.

Koaliční partneři se začínají obávat o výsledky příštích voleb do Spolkového sněmu. Ještě před pár měsíci nikdo v Německu nepochyboval, že na podzim 2017 zasedne v úřadu kancléře už počtvrté Angela Merkelová. Během posledního měsíce ale její popularita mezi lidmi klesla podle průzkumů televize ARD o čtyři body na 63 %. To je nejméně od roku 2012.

Křesťanští demokraté se bojí ztráty voličů ve prospěch pravicových populistů. Podpora pravicově konzervativní Alternativy pro Německo se za poslední měsíc zdvojnásobila ze tří na šest procent. Také tradiční levice se potýká s problémy. Neví, jak svým, především nezaměstnaným a sociálně slabým voličům vysvětlit, že stát vynaloží podle posledních odhadů 10 miliard euro na pomoc pro uprchlíky, zatímco na nich plánuje šetřit.

Německá společnost pomalu ztrácí svoje růžové brýle. Do země proudí každý den podle odhadů spolkové policie okolo 10 000 uprchlíků. Jenom v září to bylo 200 000. Očekávaný počet se pro rok 2015 vyšplhal z 800 000 na 1,5 milionů, z toho asi 300 000 neregistrovaných. „Jak uprchlíků v zemi přibývá, stávají se hlasy, které volají po přijetí přísnějších opatření, stále silnějšími,“ potvrdil německý politolog Steffen Bludschun.

Projevy nenávisti a odporu jsou v Německu stále častější. Zatímco v celém minulém roce zaznamenala policie 200 útoků na uprchlická zařízení, letos jich bylo jen za poslední dva měsíce 230. Policisté často nechávají tyto zločiny bez povšimnutí. Asi 70 % z případů ublížení na zdraví a založení požárů zůstává neprošetřených.

Například minulý víkend se živé hranice v česko-německém pohraničí na protest proti přílivu uprchlíků pokusily vytvořit tisíce Němců. Víkendová akce extremistického hnutí Pegida přilákala do Serbnice dva a půl tisíce lidí a dvojnásobek jich přišel na další protest do Zwickau.