Rusko popírá bombardování v historicky cenné Palmýře. Tvrzení syrských médií označuje za lži

Ruské letectvo v Sýrii bombardovalo pozice radikálů z Islámského státu (IS) ve městě Palmýra v centrální části země a také v severní provincii Halab, uvedla v úterý syrská státní televize s odvoláním na zdroj z armády. Ruské ministerstvo obrany ale informace o útoku na Palmýru popřelo, oznámilo nicméně dalších zhruba 20 leteckých útoků na jiné cíle v Sýrii.

Podle předsedkyně horní komory ruského parlamentu by Moskva mohla rozšířit své operace proti IS i do Iráku, pokud by ji o to Bagdád požádal.

Při útocích ve starověké Palmýře, kde islamisté v neděli vyhodili do povětří 2000 let starý vítězný oblouk z římského období, bylo údajně zničeno 20 obrněných vozidel, tři sklady zbraní a tři raketová odpalovací zařízení. V provincii Halab byly údery vedeny na města Al-Báb a Dajr Hafr.

Podle Syrské organizace pro lidská práva (OSDH), která situaci monitoruje ze zahraničí, zahynulo při ruském bombardování Palmýry nejméně 15 radikálů. Čtyři z ruských úderů byly od pondělí vedeny na město Rakka, které je hlavní baštou Islámského státu na severovýchodě země.

Mluvčí ruského ministerstva obrany informace o útoku na Palmýru důrazně popřel a označil je za "lži zahraničního tisku". "Je to absolutní lež, naše letectvo v Sýrii neútočí na obydlená místa, tím méně pak na lokality s architektonickými památkami," řekl ruským novinářům armádní mluvčí Igor Konašenkov, jehož země podporuje režim prezidenta Bašára Asada.

Konašenkov později oznámil, že ruské letectvo v úterý provedlo dvacet útoků na dvanáct objektů Islámského státu v Sýrii. Cílem byly podle něj hlavně objekty týlového zajištění, velitelské posty a výcvikové základny Islámského státu. Kde ruské letouny operovaly, mluvčí neupřesnil.

Do útoků se stejně jako v minulých dnech zapojily letouny Su-34, Su-24 a Su-25. Celkem nasadilo Rusko do leteckých operací v Sýrii na padesát bojových letounů a vrtulníků.

V útocích na radikály z IS pokračovala v pondělí také koalice v čele se Spojenými státy. Její letectvo podle agentury Reuters uskutečnilo celkem 24 náletů v Sýrii a Iráku.

Rusko zahájilo letecké údery v Sýrii minulou středu. Západ ale stále pochybuje o tom, že cílem není vládní opozice, ale výhradně teroristé, jak Moskva tvrdí. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v úterý oznámila, že Rusko by mohlo rozšířit své operace proti Islámskému státu i na Irák, pokud by obdrželo příslušnou žádost z Bagdádu. Žádnou podobnou žádost prý ale dosud od irácké vlády Moskva neobdržela.

Ruské operace v Sýrii znepokojují také Turecko, neboť ruská letadla podle Ankary narušila o minulém víkendu turecký vzdušný prostor. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý varoval Moskvu, aby nezničila své přátelství s Ankarou, se "kterou spolupracuje v mnoha ohledech". "Útok na Turecko znamená útok na NATO," řekl v úterý Erdogan v Bruselu na společné tiskové konferenci s belgickým premiérem.

Turecká armáda v úterý informovala o dalším leteckém incidentu na hranici. V pondělí údajně neidentifikovaný stroj MIG-29 ohrožoval osm tureckých stíhacích letadel, která hlídkovala na hranici se Sýrií. Letadlo údajně aktivovalo radar a vyhledávalo cíl, jako by se připravovalo na vypálení rakety. Tato situace trvala 4,5 minuty.

Ruské ministerstvo obrany pozvalo zahraniční vojenské představitele do Moskvy ke koordinaci bojových akcí proti IS. Ministr obrany Anatolij Antonov řekl, že členové mezinárodní kolice, kterou vedou Spojené státy, byl měly s ruskou rozvědkou sdílet údaje o pozicích IS.

K pronikání ruských letadel do tureckého vzdušného prostoru se v úterý vyjádřil také generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který je označil za "nepřijatelné". Rusové ale tvrdí, že aliance využila incidentu k tomu, aby se zapojila do informační války proti Rusku.

Kvůli vyloučení náhodného střetu nad syrským územím budou v úterý a ve středu jednat v Tel Avivu ruští a izraelští vojenští představitelé, uvedla agentura AFP. Na koordinaci svých akcí v Sýrii se už v září dohodli ruský prezident Vladimir Putin a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael sice oficiálně stojí mimo syrský konflikt, ale podle různých zdrojů uskutečnil od roku 2013 už několik leteckých úderů v Sýrii, především proti transportům zbraní určených pro libanonský Hizballáh. Tato šíitská organizace bojuje proti Izraeli a v syrském konfliktu je na straně syrské armády.