Separatisté vykázali z Donbasu humanitární organizace. V oblasti končí i Člověk v tísni

Povstalci ve východoukrajinském Luhansku podle OSN vyzvali humanitární organizace, aby v pátek a v sobotu oblast opustily. V Doněcku byla jejich činnost pozastavena. V newyorském sídle OSN to ve čtvrtek oznámil šéf humanitárních operací OSN Stephen O'Brien. O důvodech se nezmínil.

Humanitární agentury OSN mají podle O'Briena opustit Luhansk během pátku, řada dalších mezinárodních nevládních organizací, které ale činitel OSN nejmenoval, tak má učinit do soboty.

Ohroženy jsou i humanitární operace v sousední Doněcké oblasti, jejíž část separatisté rovněž ovládají. Podle O'Briena oznámili, že činnost OSN v Doněcké oblasti je pozastavena.

O příčinách těchto kroků se O'Brien nezmínil. Zákaz humanitárních operací označil za "příkré porušení mezinárodního humanitárního práva".

Doněcká a Luhanská oblast je vážně poničená válkou, mnoho rodin žije v provizorních přístřeších a v obavách z blížící se zimy. V bojích, které propukly loni v dubnu, zahynulo kolem 8000 lidí, statisíce obyvatel Donbasu uprchly před ostřelováním do Ruska nebo do ukrajinského vnitrozemí.

V informacích luhanských ani doněckých vzbouřenců se zpráva o ukončení mise mezinárodních humanitárních organizací zatím neobjevila.

O povolení působit v Luhansku přišel i Člověk v tísni

Česká organizace Člověk v tísni hrubě porušila podmínky akreditace v povstaleckém Luhansku a povolení jí bylo odňato.

Oznámila to v pátek ruská agentura TASS s odvoláním na "vicepremiéra" separatistické vlády v Luhansku Vasilije Nikitina. Z jedenácti humanitárních organizací působících v Luhansku bylo vykázáno deset.

Je to špatná zpráva hlavně pro místní lidi, řekl Šimon Pánek z české organizace.

Náměstek generálního tajemníka OSN Stephen O'Brien vyzval k bezodkladnému obnovení činnosti humanitárních organizací, jakož i agentur světové organizace, kterým separatisté v Luhansku také zakázaly působit. Podobný apel vyjádřila také Evropská komise.

O důvodech odnětí akreditace se Nikitin podrobněji nezmínil. Řekl jen, že povolení nebylo vydáno "z těch či oněch příčin, z odůvodněných příčin". Jedinou nevládní organizací, která akreditaci obdržela, je Mezinárodní výbor Červeného kříže. Jeho pracovníci prý dokázali operativně napravit odhalené problémy.

Kyjevský politolog Volodymyr Fesenko vidí za rozhodnutím separatistů protizápadní nálady, špionománii i snahu zajistit Rusku monopol na humanitární pomoc. "V lidech, kteří jsou zjevně odlišní a hovoří anlicky, vidí americké špióny. A také považují za důležité, aby lidé viděli, že jedině Rusko jim pomáhá," řekl agentuře AFP.

Nikitin upozornil, že akreditaci nedostaly organizace, které v luhanské "lidové republice" pracovaly poměrně dlouho.

"S velkou lítostí mohu jmenovat organizaci Člověk v tísni, která rovněž hrubě porušila naše podmínky," řekl představitel separatistů.

"Nejsme si vědomi toho, že bychom porušili nějaká pravidla. Pokud je porušilo zároveň deset z jedenácti organizací a humanitární koordinace OSN k tomu říká, že je to hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva, tak problém je spíš na druhé straně," prohlásil Pánek.

Evropská komise v pátek vyzvala všechny, "kdo mohou věc ovlivnit", aby v Luhanské oblasti zajistili obnovu práce humanitárních organizací. Podle eurokomisaře pro humanitární pomoc a řízení krizí Christose Stylianidise jsou v regionu stovky tisíc lidí, kteří pomoc potřebují. "OSN a mezinárodní nevládní organizace zajišťují zásadní podporu: jídlo, léky či přístřeší," uvedl v prohlášení pro média. Rozhodnutí jejich činnost zlikvidovat podle něj dál zhorší úděl už tak postiženého civilního obyvatelstva, zvláště před blížící se zimou.

Agentura TASS také napsala, že tajná policie povstalců nedávno na území "republiky" odhalila sklady mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF), kde prý byly v rozporu se zákonem uloženy psychotropní látky. Vedení MSF v pátek podle agentury AP oznámilo, že svou činnost v Luhansku muselo ukončit ve čtvrtek.

"(Luhanské) úřady se uchýlily k tomu, že nás křivě obvinily a snažily se zastrašit náš tým - v minulých dvou týdnech opakovaně do naší kanceláře vstoupili ozbrojení muži," uvedl Bart Janssens. Hlavně se ale Lékaři bez hranic podle něj obávají, že rozhodnutí separatistů připraví obyvatele o přístup ke zdravotní péči a lékům: obě totiž organizace poskytovala desítkám tisíc lidí bezplatně.

Člověk v tísni spolu s ostatními vykázanými organizacemi žádá luhanské autority o zajištění přístupu obyvatel k pomoci. Pánek si nedokáže představit, jak ji chce tamní vláda v zimě bez humanitárních organizací lidem zajistit.

"Budeme pokračovat v práci tam, kde to bude možné. Tam, kde to není možné, pracovat nebudeme, to se nedá nic dělat," konstatoval Pánek.

Člověk v tísni uvedl, že kvůli vykázání nedoručí ve frontových liniích 55 000 potravinových balíčků, musí ukončit podporu deseti komunitních center a 2000 lidí nedostane materiál na opravu domů. Podle koordinátora pomoci na Ukrajině Tomáše Kociána organizace pomáhaly lidem se zazimováním a rekonstrukcemi, dodávaly jim také palivo. Lidé kvůli zničeným rozvodům nemají přístup k pitné vodě a jsou odkázáni na rozvoz v cisternách, kvůli zdražování jsou nedostupné i základní potraviny, popsal situaci Kocián.

"Člověk v tísni byl v této oblasti důležitý z toho důvodu, že jeho pracovníci byli schopni operovat nejen na území ovládaném vládou, ale i na druhé straně barikády," popsala roli české nevládní organizace v oblasti Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Bližší informace o důvodu vykázání ministerstvo nemá.

Agentura TASS také napsala, že tajná policie povstalců nedávno na území "republiky" odhalila sklady mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF), kde prý byly v rozporu se zákonem uloženy psychotropní látky. Vedení MSF v pátek podle agentury AP oznámilo, že svou činnost v Luhansku muselo ukončit ve čtvrtek.

V důsledku tohoto opatření zůstává v regionu 16 000 tun nerozdělené pomoci včetně potravin, stanů a předmětů denní potřeby, řekl šéf humanitárních operací OSN Stephen O'Brien.

Prohlásil, že činnost nevládních humanitárních organizací musí být bezodkladně povolena.

Člověk v tísni se na svém webu o své činnosti v Luhanské oblasti nezmiňuje, na rozdíl od Doněcké oblasti, kde operuje ze základny ve Slavjansku, který ještě loni v létě opět ovládly vládní síly, a v hlavní povstalecké baště, Doněcku.

"Člověk v tísni pomáhá na východě Ukrajiny od loňského srpna a v současné době má koordinační kancelář v Kyjevě a pomoc organizuje ze základny ve Slavjansku," píše se na webu organizace.

"Od začátku listopadu Člověk v tísni soustavně pracuje i v Doněcku a v oblastech kontrolovaných separatisty. Ve městě otevřel kancelář a nejohroženějším lidem poskytuje potraviny, léky, hygienické potřeby i pleny. Měsíčně zásobuje potravinami přes 7000 lidí. Podpořil také několik domovů pro seniory, hospiců či azylových domů pro lidi bez domova," dodal.