Tisíce lidí prochází Chorvatskem místo Maďarska. Lídři EU budou o uprchlické krizi jednat ve středu

Dobré ráno, vítejte u čtvrtečního on-line přenosu, ve kterém budeme sledovat situaci okolo uprchlické krize.

V případě nouze by mohla německá města sáhnout až ke konfiskaci soukromých budov, aby v nich zařídila ubytování pro běžence. "Konfiskace je stále jen krajním řešením, nám není znám žádný případ, kdy by soukromá nemovitost byla opravdu zkonfiskována," řekl agentuře DPA Sebastian Schmitz z berlínské právní společnosti CMS Hasche Sigle.

Schmitz ale dodal, že během vyjednávání o využití dlouhodobě prázdné kancelářské budovy poblíž mnichovského veletržního areálu údajně úřady možnost zabavení naznačily. Čtyřpodlažní budova už od minulého týdne slouží jako ubytovna pro běžence, majitel za to dostává tržní nájemné běžné pro kancelářské prostory.

Jasná většina Francouzů, 80 procent, si přeje, aby se kvůli nynějšímu přílivu migrantů obnovily kontroly na francouzských hranicích. Ukázal to průzkum ústavu Elaby.

Největší podporu ohledně přístupu k migrantům má ze strany obyvatel šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Její postoje jsou blízké 34 procentům lidí, zatímco u socialistického prezidenta Françoise Hollandea je to 32 procent a lídra klasické pravice Nicolase Sarkozyho 30 procent.

Hollandeova vláda prosazuje spolupráci v rámci Evropské unie včetně zavedení povinných kvót, podle kterých by běženci byli rozděleni do jednotlivých unijních zemí. Sarkozy je pro uzavření hranic a filtraci migrantů. Parlamentní strana Le Penové prosazuje, aby se do země nepouštěli vůbec žádní další přistěhovalci.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier řekl, že Česká republika může přijmout sedm až 15 tisíc uprchlíků. Premiér Bohuslav Sobotka připustil, že Česko se o několik tisíc uprchlíků postarat zvládne. Odmítá však povinné kvóty.
Dienstbier věří, že vláda svůj postoj přehodnotí a Česko ukáže uprchlíkům, že i zde mohou hledat ochranu.

Více najdete v článku Hospodářských novin. 

Většinou se jedná o běžence z Blízkého východu. Informovala o tom chorvatská televize HRT. Chorvatsko se stalo novou branou do Evropské unie, neboť Maďarsko v noci na úterý de facto uzavřelo hranice se Srbskem. O uprchlické krizi budou ve čtvrtek dopoledne jednat chorvatský premiér Zoran Milanović a rakouský kancléř Werner Faymann.

Reportéři serveru Index.hu byli ve středu přítomni přímo uprostřed nepokojů v maďarském Roszke. Na videozáznam z místa události se můžete podívat zde. 

"Ty mají sloužit k tomu, aby chránily před kriminalitou, jako je loupež. Ale děti a dospělí, kteří utíkají před válkou, žádný zločin nepáchají," prohlásili podle německého deníku Die Welt její zástupci.

Podobný krok podnikl i další německý výrobce, který nechtěl být jmenován. Zrušené kontrakty mají mít hodnotu stovek tisíc eur.

"Evropská unie stojí na rozcestí," píše arabista Jan Kužvart. "První možností je, že se pokusí stát nafukovací uprchlickou noclehárnou na dobu neurčitou. Druhou je, že ze svých hodnot a ohledů sleví natolik, aby její členové už neměli důvod nekoordinovaně uzavírat vzájemné hranice." Více si přečtete v komentáři pro HN.

Většina přišla přes rakousko-německou hranici. Podle mluvčí německé policie jde o dvojnásobek proti úterý, kdy policie registrovala 3442 běženců. Proud uprchlíků přicházejících do Německa přes rakouské území se nezmenšuje ani po víkendovém rozhodnutí Německa obnovit hraniční kontroly.

Premiér navíc prohlásil, že Kodaň na unijní řešení uprchlické krize přispěje letos a příští rok 100 miliony eur.

Německá policie zavedla hraniční kontroly na dálnici A17 ze sasko-české hranice do Drážďan. Kontroly byly zahájeny už ve středu, sdělila dnes policie agentuře DPA. Opatření si prý vyžaduje obava z rostoucího počtu převáděčů lidí v důsledku situace v Maďarsku a Srbsku.

Chorvatský premiér Zoran Milanović běžencům už dříve slíbil pomoc a volný průchod do západní Evropy. První vlak s asi 800 uprchlíky dorazil do Záhřebu ve čtvrtek brzy ráno. Sociální sítě vzápětí zaplavily snímky chorvatských policistů, jak pomáhají s vystupováním malým dětem. Právě v chorvatské metropoli zřídila vláda střediska pro běžence. Podle vlády zvládnou přijmout "tisíce, ale nikoli desetitisíce" imigrantů.

Mezi uprchlíky, kteří mají být rozmístěni v Evropě na základě dobrovolnosti, by měli být započítáni rovněž uprchlíci z Ukrajiny. Novinářům to na tiskové konferenci v Baku řekl prezident Miloš Zeman. Poznamenal přitom, že to je jeho osobní názor, který nekonzultoval s vládou. Česká vláda kvóty na přerozdělení uprchlíků odmítá, volá například po důsledné ostraze vnější schengenské hranice. Podle šéfů vládních stran je debata o počtech uprchlíků druhotná.

Slovenský Denník N informoval, že při středečním policejním zásahu na maďarsko-srbské hranici maďarská policie zbila i několik zahraničních novinářů. Mezi nimi údajně i slovenskou reportérku, která pak byla nucena strávit celou noc na policii. Zároveň byla obviněna z nelegálního překročení hranic. Více se dočtete zde. 

Vláda o tom rozhodla po včerejšku, kdy se v jednom místě pokusilo přejít přes šest stovek uprchlíků. Skupina se vrátila zpět do Turecka poté, co na druhé straně viděla bulharské policisty a vojáky. Bulharsko už loni v oblasti vztyčilo plot s ostnatým drátem, ten však nestojí po celé délce hranice, jako je tomu nyní mezi Srbskem a Maďarskem.

Evropský parlament ve čtvrtek v hlasování velkou většinou hlasů podpořil návrh Evropské komise na přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl z Řecka, Itálie a Maďarska. Učinil tak jen několik dní před jednáním ministrů vnitra členských zemí EU, kteří se na podpoře návrhu kvůli odporu Česka a dalších zemí visegrádské skupiny zatím nedokázali shodnout.

Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové běženci neprocházejí ve velkých počtech. Tuzemská policie ve středu zadržela 45 migrantů, 41 pocházelo ze Sýrie.

"Není na místě upravovat policejní opatření, uvidíme, co bude dál," řekla Rendlová.

Podle nich ukazují země jako Česko a Slovensko nedostatek solidarity a společné evropské odpovědnosti. Upozorňují však, že tuto odpovědnost nelze vynutit silou, protože by to mohlo vést k rozštěpení Evropské unie.

"V Maďarsku, v Česku, na Slovensku a v Polsku je obrovský odpor vůči běžencům. Většina lidí tam je proti přijímání uprchlíků, panuje tam strach z cizinců," uvedla v komentáři televize n-tv.

Deník Süddeutsche Zeitung vnímá obavy středoevropských zemí z přistěhovalců jako důsledek rozdělení Evropy železnou oponou. "Ukazuje se, že jed, který zasela desetiletí diktatury a oddělení od zbytku světa, působí déle, než se všichni obávali," uvedl list.

Bulharský ministr obrany Nikolaj Nenčev ve čtvrtek oznámil, že Bulharsko posílí na hranici s Tureckem přítomnost armády, aby se vyhnulo případnému náporu uprchlíků, se kterým se potýkají sousední země. Podle bulharského policejního šéfa bude na hranici v případě potřeby působit až tisíc vojáků.

"Situace (kolem imigrantů) se za poslední dny změnila a je těžké předvídat, kudy se vlna uprchlíků vydá. Takže zůstáváme připraveni," řekl Nenčev v bulharském rádiu BNR.

Této země by se povinné kvóty ale ani netýkaly, protože má v tomto ohledu již mnoho let zajištěnou výjimku.

Dánsko, které chce letos přijmout celkem asi 7 tisíc imigrantů, kvůli uprchlické krizi nedávno výrazně zpřísnilo svou azylovou politiku a krátce zastavilo přeshraniční spojení s Německem.

Do země přišlo minulý týden z Německa asi 3 tisíce převážně syrských uprchlíků. Většina z nich ale zamířila dál do Švédska.

Podle bavorského zemského premiéra Horsta Seehofera nepřijímají dost běženců a Německo samo příliv uprchlíků nezvládne. Seehofer je první z německých politiků, který se kvůli přistěhovalcům ohradil i proti postoji západoevropských zemí, dosud se Německo vymezovalo především proti státům střední a východní Evropy, včetně Česka.

"Německo nemůže samo zvládnout důsledky tohoto stěhování národů. Je třeba, aby na ně reagovaly Evropa a svět," řekl.

Řidiči nákladních automobilů totiž budou muset na hraničních přechodech dlouhou dobu čekat, nebo jet delší trasou.

"Pokud to bude trvat delší dobu, bude to mít nakonec dopad na ceny dopravy, a tím i na spotřebitele," uvedl šéf německého sdružení pro silniční přepravu zboží, logistiku a zásobování BGL Karlheinz Schmidt.

"Bezpečnostní opatření, která zavedla německá policie na dálnici A17 směrem do Drážďan, vnímám jako pokračování přechodného postupu, který je reakcí na nekončící migrační krizi a selhání důsledné ochrany vnějších hranic Schengenu," konstatoval premiér Bohuslav Sobotka.

Znovu také zopakoval svůj názor, že je nutné, aby členské státy co nejdříve začaly společně realizovat kroky k řešení migrační krize včetně ochrany vnějších hranic. "Čím dříve začneme kontrolovat vnější hranici EU a regulovat na ní migrační proud, tím dříve budou moci skončit tato nouzová řešení uvnitř Evropy," poznamenal.

Snímek zobrazuje situaci na srbsko-maďarské hranici.

"Německo již kontroluje svou hranici s Rakouskem, a je tedy logické, že chce a bude kontrolovat i hranici s Českou republikou," uvedl předseda ODS Petr Fiala.

"Takový vývoj se dal očekávat. Proto jsem už před několika dny vyzval vládu, aby začala důsledně chránit jižní hranici České republiky. Byl by to z naší strany logický krok. Bez tohoto opatření velmi vážně hrozí, že lidé, kteří se chtějí dostat do Německa, zůstanou nedobrovolně na našem území a nebudou mít kam jít. Česká vláda musí začít konečně jednat."

Podle předsedy vlády je nutné, aby skončila neproduktivní debata o povinném přerozdělovacím mechanismu uprchlíků, který není správným řešením, a přistoupili jsme k co nejrychlejší realizaci opatření pro skutečné řešení této krize. 

"Jsem přesvědčen, že je nutné, aby členské státy co nejdříve začaly společně realizovat kroky k řešení migrační krize, včetně ochrany vnější hranice schengenského prostoru a včetně zřízení tzv. hotspots. Čím dříve začneme kontrolovat vnější hranici EU a regulovat na ní migrační proud, tím dříve budou moci skončit tato nouzová řešení uvnitř Evropy," napsal ve čtvrtečním prohlášení Sobotka.

"Německá strana Policii ČR o zavedení kontrol na dálnici A17 předem informovala," uvedl ministr vnitra Milan Chovanec. "Nejde o plošné kontroly, ale o zesílenou kontrolní činnost vybraných vozidel. Podle těchto informací jde o reakci na situaci na německé straně, konkrétně na zesílené převaděčské aktivity německých občanů. S německou stranou jsme v kontaktu a vývoj situace podrobně sledujeme."

Proud uprchlíků přicházejících do Německa přes rakouské území se nezmenšuje ani po víkendovém rozhodnutí Berlína obnovit hraniční kontroly. Do Německa ve středu dorazilo podle aktualizované policejní bilance 9100 uprchlíků, většina právě z Rakouska, v úterý to bylo šest tisíc.

Šéf Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Manfred Schmidt, jehož instituce byla kritizována za pomalé vyřizování žádostí o azyl, dnes údajně z osobních důvodů rezignoval.

Na Twitteru se objevilo video, podle kterého uprchlíci zablokovali most mezi Salcburkem a Německem. 

Ve čtvrtek to oznámil Rakouský železniční přepravce ÖBB. 

Provoz na trati byl po týden pozastaven kvůli náporu uprchlíků směřujících do Rakouska z Maďarska. To ale dokončilo stavbu žiletkového plotu na hranici se Srbskem a příliv imigrantů směřujících na rakouskou východní hranici se podstatně ztenčil.

Z Bruselu o tom informuje zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska.

"Jsem přesvědčen, že jsme skutečně schopni pomoci z pohledu státu a jeho bezpečnosti. Jsme schopni a připraveni pomoci z pohledu tisíců jednotlivců, ale i organizací," řekl Kiska po setkání s cizinci původem z Afghánistánu, Somálska či Iráku.

Levicová slovenská vláda premiéra Roberta Fica se v uplynulých měsících postavila proti přerozdělování uprchlíků mezi členské země na základě povinných kvót. Bratislava počítá s udělením azylu pouze dvěma stovkám Syřanů s odůvodněním, že Slovensko potřebuje mít kapacity pro případ zhoršení krize na Ukrajině.

"Velká část uprchlíků končí svoji dlouhou cestu do Německa na hranici mezi Salcburkem a Freilassingem. Na nádražích čekají stovky běženců na odjezdy vlaků. Za mostem rozdělujícím obě země policisté zastavují auta. Uprchlíci tu už ale vozidly nejezdí - chodí tudy pěšky."

Více čtěte v reportáži serveru Aktualně.cz.

Mapa na snímku patří jednomu z afghánských běženců.

Pro podporu plánu komise ve čtvrtek podle tiskové služby europarlamentu zvedlo ruku 370 z 550 přítomných zákonodárců, proti bylo jen 134. Pro návrh tak byla jasná většina hlasujících, zároveň ale plán fakticky podpořila ani ne polovina všech evropských zákonodárců.

Návrh podpořil například europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který připomněl, že umožňuje zemím v závažných případech příjem žadatelů o azyl přerušit. "Kompromisní návrh považuji za jediný možný a dnes jsem ho podpořil," uvedl poslanec.

Jeho kolega Jiří Pospíšil naopak hlasoval proti, když předtím podpořil neúspěšný pozměňovací návrh, aby kvóty nebyly povinné. "Systém kvót nebude účinný a uprchlíci budou dále migrovat do členských zemí, kam si přejí," podotkl.

Chorvatsko se po uzavření maďarsko-srbské hranice potýká s nebývalým náporem uprchlíků mířících dále do EU. Ve čtvrtek dopoledne bylo podle chorvatského premiéra Zorana Milanoviče v zemi přítomno asi 6200 běženců. Tamní úřady očekávají, že v příštích dvou týdnech dorazí až 20 tisíc imigrantů.

Napjatá situace panuje podle chorvatských médií na nádraží ve městečku Tovarnik u srbské hranice, kde několik tisíc lidí čeká v obrovském vedru na vlaky do Záhřebu.

Červenému kříži, který pomáhá na srbsko-chorvatské hranici, dochází v Tovarniku voda a jídlo. Novináři z místa informují, že situace začíná být zoufalá. Na tamním nádraží je podle odhadů na 5000 lidí, kteří čekají na dopravu.

V 11 hodin dopoledne bylo v Chorvatsku podle premiéra Zorana Milanoviče asi 6200 lidí na útěku. Přímo ve městečku Tovarnik bylo několik set lidí, situace tam je napjatá kvůli nedostatku vlaků, autobusů, vody, jídla i stínu.

Někteří lidé se pokusili opustit Tovarnik pěšky po kolejích, ale pořádková policie jim v tom zabránila a koleje blokuje.

Hlad, nebo útěk až do Evropy - stále více Syřanů má jen tuto volbu. Původně chtěli vydržet v blízkosti své trýzněné země, dokud syrská válka neskončí. Ale teď v sousedních zemích trpí nouzí, proto chtějí desetitisíce lidí jít dál. Až do Evropy, píše agentura DPA.

"To, co nyní zažíváme, je "tragédie s velmi dlouhou ohláškou", vysvětlují humanitární pracovníci napojení na OSN. 

Politici podle nich a dalších expertů reagovali se zpožděním na epidemii eboly a nyní váhavě reagují na situaci více než čtyř milionů syrských uprchlíků v zemích sousedících se Sýrií. "Pro statisíce se tam očividně zhoršily životní podmínky," varuje mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Melissa Flemingová.

Mnozí z těchto lidí prý už nemají vlastní prostředky a jsou odkázáni na pomoc v nouzi. Zároveň ale vůbec nestačí peníze, které dostávají organizace OSN na zaopatření uprchlíků. "Lidé každý den bojují o sehnání trochy peněz na jídlo," říká Flemingová.

Místo do školy, jak tomu bylo ještě před rokem, posílají nyní uprchlíci své děti na nádenní práce na polích, žebrat nebo dokonce nabízet svá těla na ulici.

"Naši pracovníci v terénu opakovaně slýchají: 'Já tu nemohu přežít, ale zpátky do Sýrie také nemohu. Takže nasadím svůj život a pokusím se dostat do Evropy,'" líčí Flemingová podle DPA.

Sociálnědemokratický starosta německého města Duisburg Sören Link se stal terčem kritiky za výrok, že by raději přijal dvojnásobek Syřanů, kdyby se pak mohl zbavit několika Východoevropanů. Link se podle agentury DPA za svá slova omluvil.

"Rád bych tu měl dvojnásobek Syřanů, kdybych za to mohl dát pryč pár Východoevropanů," řekl doslova Link podle středečního vydání listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung.

Link se později omluvil a řekl, že nezvolil správná slova, informovala dnes DPA. "Nechtěl jsem se svým výrokem nikoho osobně dotknout," sdělil v prohlášení zaslaném DPA.

Pobouření ale politik z vládní SPD vyvolal mezi politickými protivníky, od organizací na pomoc uprchlíkům i na sociálních sítích.

Slovinsko opětovně zavedlo hraniční kontroly. Evropskou komisi ve čtvrtek informovalo, že ode dneška nejméně po dalších deset dní budou zavřeny společné hranice s Maďarskem.

Europoslanci ve čtvrtek dali členským zemím najevo, že jejich čtvrteční podpora krizového mechanismu nijak nepředjímá budoucí postoj europarlamentu k návrhu Evropské komise na trvalý mechanismus povinného přerozdělování uprchlíků. 

Obě věci se totiž liší. V případě jednorázového krizového mechanismu, kterým je nynější návrh na redistribuci 120 000 osob, je rozhodnutí v pravomoci členských zemí, parlament pouze musí být konzultován.

Ustavení trvalého mechanismu by bylo schvalováním nové legislativy, kde má slovo europarlamentu a rady, tedy členských zemí, stejnou váhu.

Chorvatské úřady očekávají, že v příštích dvou týdnech dorazí až 20 000 imigrantů. Jen za dnešek vstoupilo do země 6500 lidí.

Lídři zemí Evropské unie se kvůli nynější migrační krizi mimořádně sejdou ve středu 23. září večer. Na twitteru to oznámil předseda jednání šéfů států a vlád zemí evropské osmadvacítky Donald Tusk.

Mimořádný summit EU žádala například německá kancléřka Angela Merkelová či slovenský premiér Robert Fico.

Tusk na internetu uvedl, že premiéry a prezidenty svolává k diskusi o uprchlické krizi. Sejdou se den poté, co ministři vnitra zemí unie absolvují už druhé kolo zatím bezvýsledné debaty o návrhu Evropské komise na krizové přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl.

Jejich poslední schůzka nedopadla dobře. Země visegrádské skupiny (V4), včetně České republiky, se ostře postavily proti plánu komise nejen na toto přerozdělení, ale také na vznik trvalého mechanismu, který by komisi umožňoval uprchlíky podle určitých kvót přerozdělovat v budoucnu automaticky.

Společnost Google oznámila, že věnuje organizacím, které pomáhají běžencům, až 5,5 milionů dolarů (téměř 132 milionů korun). Pod jednou podmínkou - lidé přispějí také a Google k jejich darům přidá stejnou částku.

"Odchodem z vlády bych ničemu nepomohl, můžu aspoň pracovat na změně přístupu k uprchlíkům," říká v rozhovoru pro DVTV ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Ze situace v detenčních zařízeních mu prý bylo smutno, dovnitř ho navíc odmítli pustit. Podmínky pro uprchlíky se podle něj musí změnit.

Podle agentury Reuters se nechal chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojič slyšet, že Chorvatsko poskytne uprchlíkům bezpečný průchod pouze do přijímacích center v okolí Záhřebu.

Lidé, kteří ale nepožádají o azyl, budou považováni za nelegální imigranty. Ostojič naznačoval, že běžencům nebude dovoleno přecházet na slovinské hranice.

“Chorvatsko nebude moci přijímat více lidí,” řekl novinářům. “Když jsme řekli bezpečný průchod, měli jsme na mysli do Záhřebu,” dodal.

Do Česka se zatím nevrátil nikdo z bojovníků Islámského státu, řekl ve čtvrtek poslancům premiér Bohuslav Sobotka.

Možnost těchto návratů ale zařadil k rizikům současných migračních vln spolu s tím, že by do Evropy přišli lidé s cílem podpořit teroristické aktivity. Uvedl to v rámci pravidelných interpelací.

Podle něj je to spíše problém Rakouska, Německa nebo Francie. Premiér také řekl, že arabská komunita v Česku patří k méně početným v rámci zemí EU a patří k těm, které nejsou radikalizovány.

Premiér Bohuslav Sobotka odmítl odpovědět na dotaz předsedy ODS Petra Fialy, kolik uprchlíků by Česko bylo schopno přijmout.

"Žádné konkrétní číslo říkat nebudu," uvedl s poukazem na to, že tato otázka je ještě předmětem jednání v rámci EU. Stejně jako ve středu pouze uvedl, že se ČR zvládne postarat o "několik tisíc" migrantů.

Reagoval tak na středeční prohlášení ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), podle něhož by ČR byla schopna přijmout až 15 000 běženců i bez povinných kvót. Sobotka uvedl, že by k tomu byla třeba součinnost obcí, krajů, neziskových organizací i firem.

Premiér také uvedl, že není jisté, zda nejnovější požadavek Evropské komise na přerozdělení desítek tisíc uprchlíků mezi státy unie není poslední a zda se toto číslo s pokračující migrační vlnou ještě nezvýší. Povinné kvóty Sobotka nadále odmítá. Podle něj by členské státy měly mít mimo jiné právo odmítnout takové uprchlíky, kteří by pro ně představovali bezpečnostní riziko.

Slovensko přijme od Rakouska první skupinu žadatelů o azyl, podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka jde o 24 lidí původem především ze Sýrie.

Ubytování dohromady 500 běženců v Gabčíkovu na jihu Slovenska během jejich azylové procedury v Rakousku je součástí dohody mezi ministry vnitra obou zemí z letošního července, jejímž cílem je zlepšit situaci v přeplněných azylových táborech v alpské republice.

"Před ukončením samotného azylového řízení se tito žadatelé o azyl vrátí zpět do Rakouska. V případě pochybností máme právo kteréhokoliv z těchto žadatelů o azyl vrátit zpět do Rakouska," řekl Kaliňák.

List Denník N ve čtrvtek odpoledne napsal, že autobus z Rakouska přivezl do Gabčíkova prvních 18 Syřanů.

Komisař Evropské unie pro migraci Dimitris Avramopulos ve čtvrtek v Budapešti upozornil, že překážky jako maďarský plot na hranicích se Srbskem představují jen dočasné řešení, které pouze odkloní uprchlíky a migranty do jiných zemí a vystupňují napětí. Šéf maďarské diplomacie kritiku odmítl.

Maďarsko ve středu zadrželo 29 běženců, kteří se domáhali otevření čerstvě uzavřených hranic a po policistech házeli kamení, klacky a další předměty. V potyčkách policie použila vodní děla a slzný plyn.

"Většina lidí, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané, kteří potřebují naši pomoc," řekl eurokomisař Avramopulos na společné tiskové konferenci s maďarskými ministry zahraničí a vnitra.

"Neexistuje žádná zeď, kterou byste nepřelezli, neexistuje moře, které byste nepřepluli, pokud prcháte před násilím a terorem," řekl. "Máme morální povinnost jim nabídnout ochranu," dodal.

Avramopulos vyzval Maďarsko, aby pokračovalo ve spolupráci s Evropskou komisí při hledání společného a trvalého řešení. Dodal, že východiskem není násilí.

Stovkám běženců se údajně podařilo obejít policii u vlakového nádraží v Tovarniku. Nyní se potulují po městečku a ptají se, jak se mohou dostat do Záhřebu.

Stovky běženců ze Sýrie a dalších zemí se utábořilo v centru Istanbulu i Edirne. Podle agentury Reuters doufají, že se jim podaří do Evropy dostat dřív, než jim špatné podzimní počasí zabrání přejet po moři do Řecka.

Přejít mezi oběma zeměmi je možné i suchou nohou. Agentura Reuters oznámila, že Atény spustily přípravy na možný nápor uprchlíků mířících do země právě po pevnině.

Spojené arabské emiráty přijaly od roku 2011 téíměř čtvrt milionu lidí ze Sýrie, kteří prchají před tamní válkou. Na pomoc syrským uprchlíkům a na boj s Islámským státem už dala země 1 miliardu dolarů (v přepočtu téměř 24 miliard korun), z toho více než polovina šla na pomoc uprchlíkům, napsal list Middle East Eye. 

Zveřejnění částky i počtu přijatých lidí je reakcí na kritiku, podle které arabské země nepomáhají uprchlíkům a nechávají uprchlickou krizi na bedrech Evropy.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn označil tvrdé zacházení s uprchlíky v Maďarsku za "xenofobní a protimuslimské", občas i porušující mezinárodní právo.

Za "skutečně otřesné" označil obrázky žen a dětí zasažených slzným plynem a vodními děly, odsoudil také zákroky proti novinářům.

"Žádat o azyl není zločin, ani když vstoupí do země nelegálně," prohlásil s tím, že uprchlíci nemají na výběr.

Nové maďarské předpisy, postihující nelegální překročení hranic, označil za neslučitelné se závazky Budapešti respektovat lidská práva.

Maďarský přístup také kritizoval mluvčí řecké diplomacie. "Užití násilí, ozbrojené hlídky a odesílání nevinných obětí války do minových polí (v Chorvatsku), nevyčištěných od války v Jugoslávii, je chování nehodné členského státu EU," prohlásil Konstantinos Kutras.

Budapešť naopak vyčítá Aténám selhání při ochraně řeckých hranic.

Česko by letos chtělo přijmout téměř 200 z 1500 uprchlíků, kteří by měli do země přestěhovat do konce roku 2017, informovalo ve čtvrtek ministerstvo vnitra.

Do Itálie a Řecka, jež čelí velkému náporu migrantů, vyjedou styční důstojníci, kteří se budou podílet na přesídlení.
Česko zatím rozhodlo o tom, že přijme 400 uprchlíků z táborů na Blízkém východě.

První stovka by měla podle vnitra přijet ještě v letošním roce, budou mezi nimi rodiny nemocných syrských dětí, které podstoupí léčbu v pražské motolské nemocnici.

Jejich přílet je plánován na polovinu října. "Rodiny budou ubytovány v dočasném ubytovacím zařízení v Praze," uvedla zástupkyně ředitele odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná. O jejich integraci se pak bude starat arcidiecézní charita a správa uprchlických zařízení.

Dalších 1100 lidí se Česko zavázalo v EU přijmout z Řecka a Itálie. Styční důstojníci v těchto zemích budou koordinovat postup k přijetí vybraných uprchlíků. "Jsme připraveni během následujících dvou měsíců relokovat prvních 95 osob," doplnila Novotná.

Německá opozice a humanitární organizace ostře kritizují připravované zpřísnění azylového zákona, který mimo jiné počítá se zařazením všech balkánských států na seznam bezpečných zemí původu. O zákonu bude parlament rozhodovat v říjnu.

Šéfka ekologické strany Zelených Simone Peterová prohlásila, že chystaná novela zkomplikuje situaci žadatelů o azyl na neúnosnou míru. Návrh mimo jiné předpokládá, že vyřízení azylových žádostí osob, které nepotřebují mezinárodní ochranu, nebude nijak upřednostňováno.

Občané Albánie, Kosova a Černé Hory prakticky nebudou mít možnost azyl získat, neboť Německo se chystá tyto země zařadit na seznam bezpečných států.

Již loni Německo na stejný seznam zapsalo Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Makedonii. Stalo se tak poté, co po zrušení vízové povinnosti obyvatelé těchto zemí začali houfně přicházet a žádat o azyl. Přistěhovalecké úřady tak mohou občany zmíněných zemí rychleji odmítat a vracet do vlastí.

Všechno se stalo, když jsme se skupinou novinářů sledovali, jak se masa uprchlíků snaží dostat na maďarskou stranu přes plot. Pomáhala jsem vstát jedné rodině ze země, když mě strhli policisté, začali mě bít obuškem, svázali mi ruce a hodili mě na zem," popsala středeční zákrok maďarských policistů reportérka Denníku N Tímea Becková. 

Maďarská policie ve středu brutálně zasáhla proti lidem, kteří chtěli pokračovat dál do Evropy. Mezi nimi zbili policisté i zahraniční reportéry. 

Podle listu byla Becková obviněna z nelegálního překročení hranic a noc srávila na policii. Spolu s ní prý maďarští policisté vyslýchali i další zahraniční novináře. "Se mnou i jednoho polského a australského novináře. Tomu Polákovi strašně krvácela hlava, ztratil asi půl litru krve," uvedla novinářka.

vrdí, že ji policisté vulgárně nadávali, strhli ji na maďarskou stranu hranice a pak ji několik hodin vyslýchali.

"Fyzický útok na slovenskou novinářku při výkonu její profese je i navzdory tlaku, kterému jsou místní bezpečnostní složky vystaveny, nepřijatelný," odsoudil incident mluvčí slovenské diplomacie Peter Stano. Slovensko požádalo maďarskou velvyslankyni o vysvětlení.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács označil počínání policie za "přiměřenou reakci na útok ozbrojených migrantů".

Ke zvýšení připravenosti armády k ochraně hranic vyzvala ve čtrvtek kvůli vlně migrantů chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Draga Lovriče.

Napsal to deník Večernji list s odvoláním na zdroje z prezidentské kanceláře. Po úterním uzavření maďarských hranic se už do Chorvatska nahrnulo ze Srbska 7300 uprchlíků a množství dalších tam míří.

Bulharsko zpřísnilo tresty za pašování lidí. Pašerákům nyní hrozí až 12 let vězení, předtím to bylo maximálně 3 roky. Pašeráci a jejich spolupachatelé mohou kromě toho dostat i pokutu ve výši až 30 000 leva (416 000 korun), což je třikrát více než doposud.

Britský tenista Andy Murray věnuje 50 liber (zhruba 1860 korun) dětskému fondu UNICEF za každé eso, jež nastřílí do konce tohoto roku. Třetí hráč světového žebříčku se pro charitativní čin rozhodl poté, co ho dojaly televizní záběry tisíců uprchlíků a jejich dětí, jež proudí do Evropy.

Každé Murrayho eso přitom bude mít ještě větší hodnotu. Tenistovu nabídku se totiž rozhodly dorovnat jeho sponzor, britský tenisový svaz a tenisová asociace ATP, takže na konto UNICEF poputuje za nechytatelný servis celkem 200 liber.

"Když jsem se díval v posledních týdnech na zprávy, měl jsem pocit, že musím něco udělat, abych pomohl milionům dětí a jejich rodinám, které musely opustit své domovy a jejich životy se obrátily vzhůru nohama," uvedl Murray v tiskovém prohlášení.

"Budu mít teď ještě lepší pocit z každého esa, když budu vědět, že tím pomáhám UNICEF, aby byly děti v bezpečí," dodal Skot, jenž na nedávném US Open nastřílel ve čtyřech zápasech 64 es.

V oblasti, kde se stýkají hranice tří států, tedy Řecka, Bulharska a Turecka, bylo podle agentury Reuters přítomno ve čtrvtek večer asi 850 lidí, většinou Syřanů.

To znamená, že jejich počet pozvolna narůstá - ve středu jich byly asi dvě stovky. Řecké úřady již daly najevo obavy, že se běženci začnou přeskupovat s cílem proniknout na řecké území.

Lidé se pěšky nebo v autobusech z Istanbulu snaží dostat do Evropské unie po souši, neboť s cestou na nestabilních člunech po moři je spojeno značné riziko. S blížícím se podzimem bude překonávání moře skoro nemožné.

Maďarský premiér Viktor Orbán si sice vysloužil kritiku od rozhněvaných ochránců lidských práv za postavení plotu na hranicích se Srbskem, ale mnozí premiérovi krajané si pochvalují, že lidé už přes kukuřičná a slunečnicová pole k pohraniční obci Röszke už nepřichází.

Mnozí obyvatelé jižního Maďarska si podle agentury Reuters myslí, že účel světí prostředky.

"Bohudíky, že Viktor Orbán je náš premiér. Nemusí ho milovat, ale to, co dělá, je dobré," řekl šestačtyřicetiletý István, který na tržišti v Röszke prodával květiny.

"Zdá se, že Maďarsko je nejvíce křesťanské ze všech," dodal v narážce na Orbánovu rétoriku o obraně evropských "křesťanských států" před muslimskými přistěhovalci ze Blízkého východu, Afriky a Asie.

Zmocněnkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro svobodu tisku Dunja Mijatovičová vyzvala Maďarsko, aby přestalo novináře "ohrožovat a bránit jim v práci".

Počínání maďarské policie označila za "naprosto nepřijatelné".

Do Chorvatska během dvou dnů dorazilo podle nejnovějších informací téměř 9 000 lidí. Ministr vnitra Ranko Ostojić už odpoledne upozornil, že Chorvatsko víc lidí asi nebude schopno přijmout.