Česko podle Evropské komise zažívá významnou migrační situaci, vnitro požádá o osvobození od solidárních příspěvků

Česko, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu. Píše v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent.

Ministerstvo vnitra pak v dopisu komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom informoval na síti X. „Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedl resort. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) na dotaz ČTK sdělil, že Česko má v Evropské unii ukrajinských uprchlíků stále nejvíce na počet obyvatel. „To nám umožňuje požádat o úplné osvobození od příspěvků do nového společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Hned zítra (ve středu) odešlu dopis s touto žádostí Evropské komisi,“ dodal

Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci. Mechanismus je součástí migračního a azylového paktu. Komise připomněla, že jednotlivé státy EU čelí v souvislosti s migrační problematikou různým tlakům a situacím.

„Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích na moři ve stejném období,“ konstatovala komise. Tyto čtyři členské státy proto budou mít nárok na přístup k takzvanému Fondu solidarity, tedy nástroji solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Stane se tak, jakmile vstoupí azylový a migrační pakt v platnost v polovině roku 2026.

Volební speciál 2025

Česko a Ukrajinci: ekonomika a rozpočet z nich profitují, dávky pobírají stále méně

25. 9. 2025 ▪ 7 min. čtení

Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let podle komise významné migrační situaci. „Budou mít možnost požádat Radu EU o úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do Fondu solidarity pro nadcházející rok,“ uvedla unijní exekutiva.

Další kategorií států jsou ty, kterým hrozí migrační tlak, a to buď kvůli vysokému počtu příchozích v předchozím roce, pokračujícímu tlaku na jejich přijímací systémy, nebo hrozbě zneužití migrace jako zbraně, což by mohlo v nadcházejícím roce vést k nepřiměřeným povinnostem. Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko.

Tyto státy budou mít podle komise „přednostní přístup k souboru nástrojů EU na podporu migrace a jejich situace bude urychleně přehodnocena v závislosti na změnách“. Kromě toho komise s cílem pomoci členským státům, které čelí hybridním hrozbám a rostoucímu počtu útoků dronů, brzy zahájí výběrové řízení ve výši 250 milionů eur na podporu nákupu dronů a protidronové obrany.

Zneužívání migrace Ruskem

Výroční zpráva, která posuzuje migrační situaci v celé sedmadvacítce a jednotlivých členských státech, měla být původně zveřejněna již v polovině října, rozhodnutí bylo ale odloženo a dále se o něm i vzhledem k citlivosti celého tématu intenzivně jednalo. „Zpráva ukazuje na pokračující zlepšování migrační situace během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025), kdy se počet nelegálních překročení hranic snížil o 35 procent, a to i díky posílené spolupráci s partnerskými zeměmi,“ uvedla komise.

Stále ale přetrvávají problémy, jako je pokračující tlak ze strany nelegálních příchozích a neoprávněných pohybů v rámci EU, příliv uprchlíků z Ukrajiny, zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem na vnějších hranicích EU či spolupráce v oblasti navracení nelegálních migrantů.

Podle eurokomisaře pro vnitřní záležitosti a migraci Magnuse Brunnera je EU na cestě k největší reformě migrační a azylové politiky ve své historii. „Budujeme silný systém, který je spravedlivý a pevný,“ uvedl Brunner. „Podporujeme členské státy, které čelí největšímu nepřiměřenému tlaku. Zachování této rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností je klíčem k našemu úspěchu,“ dodal s tím, že EU musí zejména pokračovat v rychlejším provádění azylového řízení a efektivním navracení neúspěšných žadatelů o azyl.