Ukrajinská bezpečnostní rada v nové vojenské doktríně označila Rusko za nepřítele země. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že Ukrajina by se v budoucnu měla stát součástí Severoatlantické aliance a že do roku 2020 by se ukrajinská armáda měla vyrovnat ozbrojeným silám členských států NATO. Oficiální reakce Ruska, které tvrzení o jeho účasti ve vojenském konfliktu na východě Ukrajiny odmítá, prozatím podle agentury AP známa není.
"V mentalitě ruské politické elity je hluboce zakořeněno to, že neakceptuje nezávislost Ukrajiny," citovala ve středu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka agentura DPA. Na zasedání bezpečnostní rady také řekl, že doktrína vedle oficiálního označení Ruské federace jako vojenského nepřítele oznamuje záměr přeskupit vojenské jednotky v zemi a vybudovat v jižních a východních oblastech potřebnou armádní infrastrukturu.
Porošenko v současné době čelí značnému politickému tlaku kvůli zamýšleným ústavním změnám, které mají regionům včetně východu země pod kontrolou proruských separatistů poskytnout nové samosprávné pravomoci. Zda doktrína, kterou nyní Porošenko musí podepsat, odpor vůči decentralizaci oslabí, není jasné.
V doktríně, která vznikla za podpory NATO, se také uvádí, že největším nebezpečím pro národní bezpečnost této východoevropské země je vysoká pravděpodobnost rozsáhlé cizí vojenské intervence.
Ukrajinská armáda od loňského jara na východě země bojuje s proruskými separatisty, z jejichž podpory Kyjev i Západ obviňují Moskvu. Rusko také loni anektovalo do té doby ukrajinský Krym.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist