Polský podnikatel žádal Tuska o ochranu investic na Ukrajině. Odposlech chtěly prodat tajné služby

Nejbohatší Polák a polský premiér se loni domlouvali na ochraně podnikatelových investic na Ukrajině před Rusy za pomoci polských tajných služeb, ale byli při tom v premiérově vile nelegálně odposloucháváni. A odposlechy lidé z tajných služeb nabídli na prodej. S takovým odhalením přišel list Gazeta Wyborcza.

"Bývalí funkcionáři tajných služeb nabízeli přístup k nahrávkám premiéra a také 700 hodin dalších nelegálních odposlechů," napsal deník.

Zmíněná nahrávka se týkala loňské schůzky podnikatele Jana Kulczyka a nyní bývalého předsedy vlády Donalda Tuska v premiérově vile; Kulczyk zemřel minulý měsíc, Tusk nyní stojí v čele Evropské unie.

Přepis nabízely osoby již disponující nelegálně pořízenými odposlechy prominentních hostů ze dvou vyhlášených varšavských restaurací.

Podle zdrojů deníku je v tajném vyšetřovacím spise odposlechové aféry poznámka protikorupční policie, že několik bývalých funkcionářů tajných služeb z tzv. "vídeňské skupiny" (vzhledem k místu, kde odposlechy nabízeli na prodej) disponuje přibližně 700 hodinami nelegálních odposlechů.

K nejcennějším nahrávkám patřil právě přepis z hodinové schůzky Kulczyka a Tuska o investicích na Ukrajině, kde chtěl polský podnikatel zřídit "energetický most" mezi Ukrajinou a Evropskou unií, spočívající ve vývozu přebytků ukrajinské elektřiny do EU.

Kulczyk se měl také podílet na modernizaci ukrajinských jaderných elektráren a plánoval vývoz polského uhlí na Ukrajinu.

"Snažil se získat podporu unie a polské vlády. Bál se, že mu Rusové budou překážet. Byl v kontaktu s (kontrarozvědkou) ABW, pravidelně ji informoval o postupu svých plánů v energetice. Na oplátku očekával, že (tajné služby) dají pozor na provokace z Ruska," řekl listu nejmenovaný Kulczykův spolupracovník.

"Jan Kulczyk mnohokrát říkal, že šlape Rusům na kuří oko a že by mu stát měl pomoci," řekl listu bývalý vládní mluvčí a Tuskův spolupracovník Pawel Graś, který se zmíněné schůzky v premiérově vile také zúčastnil.

Varšavská prokuratura, která odposlechovou aféru vyšetřuje, odmítla odpovědět na dotaz ohledně nahrávky zmíněné schůzky s odvoláním na utajení dokumentů. Podobně tak učinila i protikorupční policie. Kontrarozvědka ABW uvedla, že "neví nic o tom, že by její bývalí funkcionáři nabízeli nelegální nahrávky".

Kulczyk o svých plánech na Ukrajině jednal nejen s tamním prezidentem a premiérem, ale také s členy Evropské komise či místopředsedou německé vlády. Polskou vládu a její tajné služby žádal o ochranu. Podobně si podle expertů počínají i americké, německé a francouzské firmy při investicích v zahraničí do energetiky, což ale až dosud nebyl polský případ.

Kulczyk zemřel koncem července po operaci ve Vídni. Jeho jmění letos časopis Forbes odhadl na 15,1 miliardy zlotých (asi 98,7 miliardy korun). Podnikal v Evropě, Africe, Jižní Americe, Asii, ropu hledaly jeho firmy ve 22 zemích na čtyřech kontinentech.

Odposlechová aféra už stála křeslo šéfa sněmovny a bývalého polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, kterého mikrofony zachytily při používání poněkud nediplomatického jazyka.

Sami aktéři – čtyři podezřelí a 22 poškozených – mají nyní čas seznámit se s výsledky vyšetřování. Příští měsíc by mělo následovat vznesení obžaloby a předání případu soudu.