Střelec z denverského kina unikl trestu smrti. Čeká ho doživotní vězení

Porota ve Spojených státech odsoudila k doživotnímu vězení Američana Jamese Holmese, který v roce 2012 postřílel v kině na předměstí Denveru 12 lidí a dalších 70 zranil. Sedmadvacetiletý Holmes tak unikl trestu smrti, na kterém se porota složená z devíti žen a tří mužů překvapivě nedokázala shodnout.

Porota shledala Holmese již v červenci vinným z několikanásobné vraždy. Neschopnost porotců jednomyslně se shodnout na trestu smrti znamená pro Holmese automaticky doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Tento výsledek byl podle agentury Reuters překvapením pro lidi v soudní síni i pro mnohé právní experty.

Holmes na rozhodnutí poroty nijak nereagoval a při čtení verdiktu se s rukama v kapsách upřeně díval před sebe. Jeho matka po vynesení verdiktu opřela hlavu o manželovo rameno a začala vzlykat.

Holmes vyšel v červenci 2012 asi 20 minut po začátku filmového představení nouzovým východem ven z kina Aurora. Po chvíli se vrátil do sálu oblečen v černém, v plynové masce a s helmou. Někteří ze 400 diváků ve vyprodaném sále si mysleli, že je součástí produkce. Záhy však Holmes vhodil do sálu dva granáty se slzným plynem a začal střílet. Po asi 15 minutách se nechal bez odporu zatknout policií.

"Spravedlnosti nebylo učiněno zadost," prohlásila po vynesení verdiktu Sandy Phillipsová, které Holmes zabil dceru. "Zajímalo by mě, jaký je to pocit zachránit život masovému vrahovi. Dobrá práce," řekla na adresu dvou členů obhajoby, kteří kolem ní před soudní budovou procházeli.

Obžaloba tvrdila, že Holmes chtěl zabít všech 400 návštěvníků kina. V tom mu prý zabránil mimo jiné zaseknutý zásobník zbraně. Holmes si podle obžaloby zasloužil trest smrti, protože útok metodicky plánovat, napsala agentura AP.

Obhajoba někdejšího studenta neurologie tvrdila, že Holmes trpí bludy a schizofrenií a nemůže nést za svůj čin odpovědnost. Psychiatři předvolaní obžalobou nicméně uvedli, že muž je sice těžce duševně nemocný, ale v době činu byl příčetný. Porota nakonec tvrzení obhajoby o Holmesově nepříčetnosti odmítla.