Islámský stát kontroluje celou Palmýru. Unikátní památky jsou v ohrožení

Radikálové z organizace Islámský stát (IS) kontrolují celé historické město Palmýra v Sýrii. Provládní síly se z místa stáhly po středečních bojích, při nichž padlo na straně syrské armády 100 lidí. Oznámili to ve čtvrtek ochránci lidských práv, kteří situaci v Sýrii sledují z exilu.

Podle nich má IS pod svou kontrolou nyní už více než polovinu území Sýrie, ale jde o spíš o řídce obydlené oblasti.

Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci monitoruje z Londýna, se vojsko stáhlo z okolí Palmýry i z ní samotné. Vojáci nejsou už ani na vojenském letišti, na velitelství tajné služby, ani ve věznici, do níž IS vstoupil v noci. Stažení vojska a jeho spojenců potvrdily také oficiální syrské sdělovací prostředky.

Ramí Abdar Rahmán ze SOHR řekl, že zprávy z místa zatím nehovoří o ničení věhlasných artefaktů ze starověku.

Z města byly už dříve odvezeny stovky cenných soch, uvedl šéf syrského památkového úřadu Maamún Abdal Karím agentuře Reuters. "Stovky a stovky soch, o něž jsme se báli, že budou zničeny a prodány, jsou nyní na bezpečném místě. Strach máme o muzeum a o velké pamětihodnosti, které není možné přesunout. Jde o boj celého světa," citoval Reuters Abdal Karíma.

Palmýra leží na okraji pouště, která přiléhá na východě k irácké provincii Anbár, jež je v rukou IS. Její výhodnou polohu už za starověku využívaly karavany cestující se zbožím. Palmýra je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1980 a odborníci poukazují na její hrozící zkázu už od počátku bojů v Sýrii. Městu se přezdívá "pouštní nevěsta".

K nejznámějším památkám Palmýry patří trosky Belova chrámu, kolonáda, divadlo, vítězný oblouk, mnoho kostelů, chrámů či pohřebišť. Památky byly poškozeny již v bojích mezi vládními vojáky a rebely od února do září 2013, kdy byly zbořeny některé sloupy. Před začátkem syrské občanské války Palmýru ročně navštívilo 150 000 turistů.

První zpráva o Palmýře se objevila poprvé již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem v archivu Mari. město bylo údajně založeno kmeny arabských kočovníků kolem roku 1900 před Kristem, i když podle bible ho postavil až král Šalamoun. Město se záhy stalo hojně používanou stanicí pro obchodníky na hedvábné stezce mezi Perským zálivem a středomořskými přístavy.

V roce 41 před naším letopočtem se město pokusili neúspěšně obsadit Římané, podařilo se jim to až v letech 17-19 našeho letopočtu. Později bylo město začleněno do římské provincie a v roce 129 prohlásil římský císař Hadrián Palmýru při své návštěvě za svobodné město a přejmenoval ho na Hadriana Palmyra.

Tehdy byly postaveny nejznámější paláce jako Belův či Agora nebo kupříkladu více než kilometr dlouhá hlavní třída (kolonáda) města, která byla ozdobena celkem 375 sloupy (z nichž dnes údajně stojí 150). 

Zničení tamních památek, které hrozí, ve čtvrtek ředitelka UNESCO Irina Bokovová označila, za "ohromnou ztrátu pro celé lidstvo". "Palmýra je místo v poušti s mimořádným významem pro světové dědictví a jakékoli její ničení bude nejenom válečným zločinem, ale také nesmírnou ztrátou pro lidstvo," řekla.

Vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby se případem zabývala. "Je třeba, aby Rada bezpečnosti, všichni političtí představitelé stejně jako náboženští vůdci předešli tomuto ničení. Jde o kolébku lidské civilizace, která náleží celému lidstvu. Palmýra ukazuje, jak se jednotlivé kultury ovlivňují a navzájem obohacují," dodal Bokovová.

Islámský stát už zničil mnoho historických budov v iráckém Mosulu, a to i islámských. Za oběť mu padly také stará města v Nimrúdu či Hatře.

"Nejsem optimista a ve světle toho, co už udělali, se domnívám, že budou chtít demonstrovat svoji moc a část těch památek zničit. V souladu s jejich zvrhlým pojetím islámu je třeba zničit třeba i mešity, které stavěli muslimové s jiným názorem, než mají oni. Palmýra je ale obrovská, takže když budou chtít zničit všechno, musí tam najet s mnoha buldozery, použít mnoho výbušnin. Rozloha Palmýry by snad mohla alespoň část toho naleziště zachránit," řekl serveru Aktuálně.cz arabista Bronislav Ostřanský z pražského Orientálního ústavu, který v Sýrii v devadesátých letech studoval.

Islamisté kontrolují polovinu Sýrie

Zříceniny staré 2000 let se nacházejí na jihozápadě města, jež má v arabštině název Tadmur. Boj o město začal 13. května a padlo v něm přes 460 lidí. Podle statistiky, již má k dispozici SOHR, mezi nimi bylo přes 70 civilistů, z nichž mnohé bojovníci IS sťali. Na straně armády je asi 240 mrtvých, IS přišel o 150 členů. Ve městě v důsledku vleklých bojů vypadávají dodávky vody a elektřiny.

S dobytím Palmýry je nyní pod kontrolou IS přes 95 000 kilometrů čtverečních syrského území, což je polovina Sýrie. Jde ale spíš o řídce obydlené oblasti, větší a ekonomicky významnější města jsou na západě země. IS ale ovládá téměř všechny syrské zdroje ropy a plynu.

V Iráku se bojuje stále v okolí města Ramádí, které IS dobyl v neděli. Armáda ve čtvrtek oznámila, že odrazila třetí pokus této skupiny probít se jejími obrannými liniemi východně od Ramádí. Armáda si drží podle agentury Reuters pozice u města Husajba aš-Šarkíja, které leží mezi Ramádí a Fallúdžou, již IS kontroluje už přes rok.

Všechna města jsou v provincii Anbár, kterou IS začal obsazovat začátkem loňského roku bez většího odporu tamního sunnitského obyvatelstva. Obranná linie armády se nachází ve vzdálenosti asi 50 kilometrů západně od Bagdádu.