Litva zvýší obranný rozpočet o třetinu. Bojí se agresivity Ruska

Litva, vystrašená vojenskou agresivitou Ruska, v pátek zveřejnila plány zvýšit v příštím roce své vojenské výdaje o třetinu, na nejvyšší úroveň od svého vstupu do Severoatlantické aliance v roce 2004. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na litevské ministerstvo obrany.

Pobaltská země nikdy neplnila nepsané alianční pravidlo vydávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, a to tím spíše, že ji v letech 2008–2010 postihla finanční krize. Ještě předloni a v předchozích letech tak na obranu utrácela jen 0,8 procenta svého HDP, což byl v členských zemích NATO druhý nejnižší podíl po Lucembursku. 

Litevský postoj se změnil v loňském roce, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo separatisty na východě Ukrajiny. Moskva stále popírá, že by poslala na Ukrajinu své vojáky a zbraně, jak tvrdí Kyjev a Západ.

Státní rada pro obranu navrhla zvýšit vojenské výdaje v roce 2016 o 149 milionů eur (asi 4,1 miliardy korun) na 574 milionů eur (asi 15,8 miliardy korun), což by představovalo přibližně 1,46 procenta výkonu litevské ekonomiky.

"Umožní to dostat armádu na zcela novou úroveň, takže bude schopna zajistit obranu a odstrašení, a to jak sama, tak spolu se spojenci," řekl novinářům ministr obrany Juozas Olekas. Pokud zvýšení výdajů schválí parlament, budou využity ke zvýšení počtu vojáků, modernizaci výzbroje a k výcviku s aliančními spojenci.

Ministr se přímo nezmínil o Rusku, nicméně o ruské hrozbě litevští politici hovoří často. Litevci také pozorně sledují vojenská cvičení v nejzápadnější ruské enklávě okolo Kaliningradu.

Litva již loni a letos navýšila své obranné výdaje a politické strany slíbily, že dvouprocentního cíle dosáhnou nejpozději v roce 2020. 

Česko v současnosti vynakládá na obranu asi jedno procento HDP. Ministerstvo obrany loni hospodařilo s rozpočtem ve výši 42 miliard Kč, který ani nedokázalo vyčerpat, i když podle odborníků by potřebovalo nejméně 50 miliard. Vládní koalice se zavázala, že armádní rozpočet bude v následujících letech postupně růst až na 1,4 hrubého domácího produktu do roku 2020.