Rusko chce přesvědčit Západ o zrušení sankcí. Snižuje počet vojáků v Donbasu

Rok po začátku konfliktu na východě Ukrajiny je přítomnost ruských vojáků v Donbasu stále dobře viditelná, jejich role se ale takticky mění. Napsala to v pátek v reportáži z bojiště u města Jenakijeve agentura AP.

Po únorovém příměří Moskva na Ukrajině udržuje menší počet svých vojáků a jejich úlohou je nyní hlavně výcvik.

Příslušníci ruských ozbrojených sil v minulosti řídili řadu povstaleckých ofenziv a po provedení útočné operace se rychle stáhli, píše AP. Teď Rusko vojenskou přítomnost v Donbasu minimalizuje. Moskva se tak zřejmě snaží přesvědčit Západ o možnosti zrušení protiruských sankcí, které byly vyhlášeny po loňské anexi Krymu a vyhlášení donbaských "lidových republik".

Rusko má podle americké agentury nyní na východě Ukrajiny několik set vojenských instruktorů a zhruba stejný počet vojáků ve zbrani.

Ještě v únoru přitom podle londýnského vojenského analytika Igora Suťagina bojovalo na Ukrajině kolem 9000 ruských vojáků. Moskva přítomnost svých pravidelných jednotek v Donbasu popírá, připouští ale, že v povstaleckých jednotkách bojují ruští dobrovolníci, případně vojáci na dovolené.

Povstalci přiznávají, že vojenský materiál a munici dostávají z Ruska. "Není co skrývat, Rusové tu byli. Překročili hranice a rychle odešli," řekl novinářům povstalecký bojovník Alexej, který se zapojil do únorových bojů o strategické město Debalceve. "Naši bratři nám pomáhají," řekl jeho kolega Andrej. Zatímco ve výzbroji vzbouřenců jsou jen starší tanky T-72, Rusové prý na Ukrajině nasadili do bojů novější T-90.

Vrchní velitel NATO v Evropě Philip Breedlove nedávno řekl, že podle špionážních informací, které má aliance k dispozici, cvičí separatisty 250–300 ruských instruktorů a poradců. Podle velení NATO zároveň Moskva v minulých měsících přesunula do Donbasu na tisíc kusů těžkých zbraní.

Stažení ozbrojenců umožní lidem návrat k normálnímu životu

Ukrajinská armáda a proruští radikálové se údajně dohodli na stažení palebné techniky nižší ráže z donbaské fronty. Oznámila to v pátek agentura Interfax s odvoláním na slova zmocněnce vzbouřenců Denise Pušilina.

Podle zástupce evropských kontrolorů by měl následovat i odsun ozbrojenců z palebné linie.

"Souhlasíme s návrhem, který předpokládá stažení tanků z palebné linie," řekl Pušilin Interfaxu.

Podle ruské agentury bylo dosaženo předběžné dohody i o tom, že se z donbaské fronty stáhnou minomety ráže 80 milimetrů a dělostřelectvo ráže menší než 100 milimetrů.

Minská mírová dohoda, kterou znepřátelené strany uzavřely v únoru, ukládá armádě a separatistům vyvézt z fronty palebné prostředky s kalibrem nad 100 milimetrů.

I když se obě strany obviňují z jejího porušení, podle ukrajinských i ruských médií se dohoda v podstatě plní.

Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by znepřátelené strany ukrajinského konfliktu z linie fronty měly stáhnout nejen těžkou vojenskou techniku, ale i všechny ozbrojence. V rozhovoru s německou stanicí Deutsche Welle to prohlásil zástupce šéfa evropské kontrolní mise v Donbasu Alexander Hug.

"Je důležité, aby po stažení těžké techniky začal i odsun živé síly (tedy bojovníků) z linie fronty," řekl Hug německému rozhlasu.

"Čím méně bude na tomto území bojovníků a techniky, tím víc bude šancí na návrat obyvatel k normálnímu životu. Uprchlíci budou mít možnost vrátit se domů," uvedl dále.

Podle Kyjeva se od dubna loňského roku, kdy boje na východě země začaly, z Donbasu do ukrajinského vnitrozemí vystěhovalo kolem 850 000 lidí. Moskva odhaduje, že do Ruska ve stejné době z východní Ukrajiny před válkou uprchl víc než milion lidí.