Sudetští Němci vypustili ze stanov snahu o vrácení majetku

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce.

V novém znění stanov, které landsmanšaft tento víkend přijal, se místo toho mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení.

Změna, kterou na víkendovém shromáždění v Mnichově prosadilo vedení sdružení, se týká článků stanov, jež popisují účely fungování landsmanšaftu.

V dosavadních stanovách se mimo jiné uvádělo, že landsmanšaft "prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že "hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj".

Oba články už v nových stanovách chybí. Místo toho sdružení uvádí, že je jeho cílem "podílet se na spravedlivém národnostním a státním uspořádání, ve kterém budou pro všechny garantována lidská a základní práva, právo na domovinu a na sebeurčení národů a národnostních skupin".

K tomu patří i to, že "ve všech členských státech EU bude neomezeně ve všech svých částech závazná Listina základních práv EU", která byla součástí lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí.

Dále landsmanšaft uvádí, že "odsuzuje porušení těchto práv, jako jsou genocida, vyhánění, etnické čistky, zločiny proti lidskosti, protiprávní vyvlastňování a diskriminaci, a tam, kde k nim dochází, usiluje o jejich nápravu na základě spravedlivého vyrovnání".

Pro ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) není prý změna překvapivá. Uvedl, že ví o iniciativách v krajanském sdružení, jež změnu prosazovaly. "Může to souviset s tím, že jsme dávali mnohokrát najevo, že tento článek je překážkou komunikace založené na větší důvěře. Je to potvrzení toho, že se nemusíme obávat budoucnosti," řekl.

Změna článku není překvapením ani pro předsedu ODS Petra Fialu. "Je to krok správným směrem, je třeba to pozitivně přivítat," řekl. Za hlavní považuje, že změna zbavuje nejistoty lidi, kteří mají majetek po sudetských Němcích a mohli mít pocit, že jejich zájmy by nemusely být dobře chráněny.

Bývalý prezident Václav Klaus v roce 2009 prosazoval pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU, neboť tvrdil, že uplatnění listiny by otevřelo cestu majetkovým nárokům sudetských Němců proti Česku. Právní experti tehdy takové riziko většinou vylučovali. Současná česká vláda loni oznámila, že výjimku už nebude nadále prosazovat.

Ani změna stanov hlavního reprezentanta vysídlenců z českých zemí však neznamená, že jednotlivci se nemohou svých práv domáhat u příslušných soudů.

Úpravě stanov sdružení předcházela kritika ze strany některých místních sudetoněmeckých organizací. Ty se obávaly, že přímým důsledkem změny bude to, že landsmanšaft přestane odmítat takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byli po válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanských práv a majetku.

Část organizací také kritizovala vedení za to, že nedalo jednotlivým členům dost času k diskusi o změně stanov.

Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství i o majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni. Landsmanšaft dekrety kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na "právně vyhaslé".