Rusko loni vyvezlo zbraně za více než 13 miliard dolarů. Sankcím navzdory

Rusko loni prostřednictvím společnosti Rosoboronexport vyvezlo do světa zbraně za více než 13 miliard dolarů (asi 316 miliard Kč). Oznámil to v pondělí na zbrojařské výstavě v Abú Dhabi šéf státní korporace Rostěch, jejíž součástí je Rosoboronexport.

"V roce 2014 jsme prodali zbraně za částku mírně překračující 13 miliard dolarů," řekl Sergej Čemezov. Plán na letošní rok počítá s obdobným výsledkem. V současnosti mají ruské zbrojovky podle Čemezova zakázky v hodnotě 38,5 miliardy dolarů.

Čísla o ruském vývozu nemusejí být kompletní. Některé firmy poskytují náhradní díly a služby mimo Rosoboronexport. Rusko hodnotou svého zbrojního exportu zaujímá druhé místo na světě za Spojenými státy. K vytíženosti zbrojovek ale přispívá především ambiciózní program přezbrojení ruských ozbrojených sil, který počítá, že už letos bude skoro třetina ruské výzbroje moderní a v roce 2020 pak celých 70 procent.

Čemezov jako jeden z čelných představitelů ruského režimu a blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina patří mezi osoby, kterým Evropská unie zakázala vstup na své území. Píše se o něm, že podobně jako Putin býval důstojníkem sovětské tajné služby KGB.

Na pondělní konferenci prohlásil, že sankce nepřekazily ani jediný velký projekt se západními partnery. Za příklad označil výrobu vrtulníků Agusta Westland v Rusku, která se má naopak rozšířit, či spolupráci s Renaultem a Nissanem při rozvoji největší ruské automobilky Avtovaz anebo Daimleru

s výrobcem ruských kamionů Kamaz.

Čemezov rovněž ohlásil uzavření dlouhodobého kontraktu s americkou společností Boeing na dodávku titanových součástek z Ruska, kvůli čemuž zřejmě vznikne nový podnik. Již nyní podle Čemezova si evropský výrobce Airbus opatřuje tři pětiny titanových dílů v Rusku, Boeing více než 40 procent. "Všechna civilní letadla Boeingu se vyrábějí z našeho titanu," prohlásil.

Západ vyhlásil sankce proti Rusku v reakci na anexi Krymu loni v březnu a na podíl Ruska při následném rozpoutání proruského povstání na východě Ukrajiny. Kvůli této krizi Francie odložila na neurčito dodání vrtulníkových lodí třídy Mistral a Německo zrušilo kontrakt na výstavbu moderního cvičiště pro pozemní síly v Mulinu u Nižního Novgorodu.