Evropský parlament vyzval k uznání Palestiny. Se silnou podmínkou

Evropský parlament ve středu podpořil uznání palestinské státnosti a řešení založeného na existenci dvou států, tedy Palestiny a Izraele.  Jde ovšem o uznání „v principu“, které je podmíněné úspěšným pokračováním v mírovém jednání na Blízkém východě. 

Text prohlášení je kompromisem, na kterém se europoslanci shodli. Nejde o podporu okamžitého uznání palestinského státu, což v minulých týdnech učinily parlamenty některých zemí Evropské unie.

Klíčovým momentem bylo nalezení shody mezi pravicovou frakcí EPP (česká TOP 09 a KDU-ČSL), levicovými socialisty (ČSSD) a liberály (ANO 2011).

Poslanci také chtějí, aby se Evropská unie stala skutečným prostředníkem mírového procesu na Blízkém východě. Své vyjádření podpoří iniciativou "Parlamentaristé za mír", v rámci které chtějí sezvat poslance a další členy izraelských a palestinských parlamentů.

Evropský parlament "v zásadě podporuje uznání palestinské státnosti a řešení založené na existenci dvou států a domnívá se, že souběžně by měly být rozvíjeny mírové rozhovory, v nichž je třeba dosáhnout pokroku," stojí v textu usnesení. Shodlo se na něm 498 poslanců, 88 hlasovalo proti a 111 poslanců se hlasování zdrželo. 

„Rezoluce přijatá dnes není žádným požadavkem na bezpodmínečné uznání Palestiny. Právě naopak, její text trvá na požadavku pokračování a rozvoji mírových rozhovorů. Ale hlavně, jediné skutečné uznání Palestiny jako státu se může uskutečnit na základě jednání obou stran v rámci všezahrnujícího mírového procesu, který vyřeší všechny důležité otázky,” řekl ve středu pro HN Cristian Preda, koordinátor frakce EPP (TOP 09, KDU-ČSL), který o textu jménem ELS vyjednával.

Podle lídra frakce ALDE (ANO) Guye Verhofstadta dává rezoluce „ministrovi zahraničí unie“ – komisařce Federice Mogherini – silný mandát, aby mohl hrát aktivní roli při jednání o mírovém řešení mezi Palestinci a Izraelem. „Příliš dlouho byla Evropa pasivní,“ říká bývalý premiér Nizozemska Verhofstadt.

Jeruzalém jako izraelská i palestinská metropole 

Parlament předpokládá, že státy by existovaly podle hranic určených v roce 1967 a Jeruzalém by byl hlavním městem obou států. Izrael a nezávislý, demokratický Palestinský stát by vedle sebe mohly fungovat v míru a bezpečí na základě práva na sebeurčení a respektování mezinárodního práva.

Poslanci v dokumentu ostře odsuzují všechny teroristické činy a násilí. Evropský parlament také žádá po všech palestinských frakcích, včetně Hamásu, aby s ohledem na deklaraci Organizace pro osvobození Palestiny z roku 1993, uznal existenci státu Izrael.

Nezávislou Palestinu "uznalo" v poslední době několik evropských států. Jako první vlnu spustilo Švédsko na konci října, když místní poslanci vydali doporučení pro vládu, aby Palestinu uznala. Vzápětí se se stejnými výzvami připojila třeba Velká Británie, Španělsko, Irsko nebo Francie.

Česká republika podobně jako ostatní země bývalého východního bloku uznává Palestinu již od roku 1988. Jedná se ale pouze o formální uznání, de facto tak nečiní. Její zahraniční politika je spíše proizraelská.

Ve středu také Evropský soud dočasně vyloučil palestinské hnutí Hamás ze seznamu teroristických organizací. Umístění na seznamu je podle něj potřeba lépe formálně odůvodnit.