Zrušte sankce, my zrušíme své, vyzvalo Rusko Evropskou unii

Moskva vybídla Evropskou unii, aby ustoupila od protiruských sankcí. Rusové slibují, že na oplátku přestanou uplatňovat reciproční sankce, které zavedli vůči západním zemím. Prohlásil to náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov, jehož v sobotu citovala agentura Interfax.

Ruští představitelé tvrdí, že sankce, které Západ zdůvodňuje ruským podílem na nynější ukrajinské krizi, i odvetné ruské kroky způsobí ekonomikám na obou stranách škody ve výši desítek miliard eur.

"Jediné, co od našich evropských partnerů očekáváme, je to, že ustoupí od nesmyslné sankční spirály a vydají se cestou uvolnění sankcí a odstranění černých seznamů. To by nám umožnilo, abychom odložili naše vlastní (černé) seznamy," prohlásil Meškov.

Podle jeho slov Evropská unie své ztráty vyvolané sankcemi v letošním roce odhaduje zhruba na 40 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun), příští rok by prý toto číslo mohlo vzrůst o další deset miliard. Meškov tvrdí, že odhady ruských škod zatím nemá k dispozici, "ale budou srovnatelné".

Ruský ministr financí Anton Siluanov tento týden řekl, že ztráty, které Rusku způsobují sankce spojené s ukrajinskou krizí, činí asi 30 miliard eur. Navíc podle Siluanova vinou současného poklesu cen ropy vznikají Rusku další škody ve výši až 80 miliard eur.

Meškov v rozhovoru s Interfaxem uvedl, že obchodní obrat mezi Ruskem a Evropskou unií za devět měsíců letošního roku klesl "podle různých hodnocení o dvě až tři procenta, v případě některých zemí to jsou desítky procent".

Evropská unie svými sankcemi chce podpořit snahu o změnu ruského přístupu k Ukrajině. Západ je přesvědčen, že Moskva má na ukrajinské krizi významný podíl, neboť mimo jiné vojensky podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny. Rusové podobná obvinění odmítají jako nepodložená.

Evropská unie mimo jiné omezila ruským bankám přístup na západní kapitálové trhy a také export některých citlivých technologií do Ruska. Moskva naopak kupříkladu zablokovala dovoz některých potravin ze zemí uplatňujících protiruské sankce.

EU rozšířila sankční seznam

Ještě před vyjádřením Meškova zveřejnila Evropská unie v sobotu ráno ve svém oficiálním unijním věstníku seznam dalších osob a organizací, na které rozšíří sankce. Jedná se o třináct proruských separatistů z východu Ukrajiny a pět organizací z tohoto regionu, na kterých se tento týden shodly členské státy Evropské unie. Ta tak rozšířila seznam subjektů, kterým kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny blokuje majetek a odpírá vstup na unijní území.

Na sankčním seznamu se nově ocitly mimo jiné osoby, které jsou nějakým způsobem spojené s nedávnými volbami v separatistických východoukrajinských oblastech. Západ toto hlasování považuje za nelegální a domnívá se, že dál prohloubilo ukrajinskou krizi.

Podobné kritérium platilo i při výběru organizací - sankce se nově týkají takových, které vyslaly své představitele jako kandidáty do voleb. Unie se rovněž rozhodla přidat na sankční seznam některé členy povstalecké exekutivy.

Unijní sankce se tak od soboty vztahují mimo jiné na šéfa volební komise v povstalecké Luhanské lidové republice Serhije Kozjakova, ministra obrany povstalecké Luhanské lidové republiky Oleha Bugrova, na členy vlády povstalecké Doněcké lidové reubliky Jevhena Mychajlova a Ihora Kostěnoka a na členy doněckého povstaleckého parlamentu Alexandra Kofmana a Jurije Sivokoněnka. Mezi organizace vystavené sankcím přibyla hnutí Doněcká republika, Mír Luhansku, Svobodný Donbas, Lidový svaz a Luhanský hospodářský svaz.

Unijní sankce, zahrnující i Rusy a ruské organizace, se nyní týkají více než 130 jednotlivců a tří desítek institucí. EU zatím nemění všeobecné ekonomické sankce proti Rusku. O jejich případné úpravě se bude hovořit na prosincovém unijním summitu. EU zdůrazňuje, že sankce nejsou cílem samy o sobě, ale mají podpořit diplomatické snahy bloku.