Porošenko nabídl povstalcům zvláštní zacházení, autonomii a beztrestnost

Nový návrh na smír zamířil v pondělí z ukrajinské prezidentské kanceláře na povstalecký východ země. Prezident Petro Porošenko nabídl vzbouřencům po jejich půlročním povstání zvláštní zacházení, širokou správní autonomii, těsné vztahy s Ruskem a beztrestnost.

Příslušný návrh zákona, který má v úterý projednat kyjevský parlament, po úvodním chladném přijetí slíbili separatisté "prostudovat".

Takzvaný zvláštní systém samosprávy má být zaveden v "zóně protiteroristické operace", jinými slovy v částech Doněcké a Luhanské oblasti, jež se během téměř půlročního povstání dostaly pod kontrolu separatistů.

Součástí zvláštní správní úpravy mají být mimořádné komunální volby, které by se měly konat 9. listopadu. Pravomoci zastupitelů zvolených v těchto volbách nesmějí být předčasně ukončeny. Zvláštnímu režimu má být podřízeno také jmenování prokurátorů a soudců.

Povstalci na Donbasu nejprve návrh ukrajinského zákona odmítli. Možnost listopadových komunálních voleb nevylučují, nechtějí ovšem, aby se na jejich pořádání jakkoli podílel Kyjev. Doněcký "vicepremiér" Andrej Purgin byl ale později ve svém odsudku zdrženlivější. "Čekáme na text zákona, prostudujeme ho. Doufáme v mírové urovnání," řekl.

Mezi Kyjevem a povstalci by se tento týden mělo uskutečnit další kolo rozhovorů, a to navzdory pokračujícím bojům, které se soustřeďují zejména do okolí doněckého letiště.

Dojednává se i další, po pátku a neděli už třetí výměna zajatců. Ukrajinská ústřední volební komise v pondělí uzavírá přihlášky stran do říjnových parlamentních voleb a na západě země začínají velké manévry za účasti vojáků NATO.

Taktického cvičení ve Lvovské oblasti nazvaného Rapid Trident-2014 se během deseti dnů trvání zúčastní 1300 vojáků z USA, Německa, Británie a několika dalších zemí Severoatlantické aliance. Kromě aliančních vojáků se mají do cvičení zapojit jednotky z Ázerbájdžánu, Gruzie a Moldavska.

Řinčení atomovými zbraněmi

Rusko údajně vyhrožovalo Ukrajině použitím taktických jaderných zbraní, a tak Kyjev uvažuje o možnosti vlastní jaderné zbraně. Uvedl to ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej. Nicméně sám Heletej vzápětí ujistil, že v této chvíli není obnovení jaderného postavení Ukrajiny na pořadu dne.

"Zdůrazňuji, že Rusko nám hrozilo použitím taktických jaderných zbraní," prohlásil Heletej. Za takové situace Ukrajina podle ministra očekává pomoc od zemí Severoatlantické aliance, především od USA a Británie. Pokud se Ukrajina pomoci nedočká, pak bude nucena vrátit se k vývoji vlastní jaderné zbraně.

Rasmussen: Rusko není pro NATO bezprostřední hrozbou

Končící generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v pondělí prohlásil, že Rusko svým chováním okolo Krymu a na východě Ukrajiny porušilo všechny mezinárodní smlouvy a pravidla, která od konce studené války udržovala v Evropě mír.

Pro členské země Severoatlantické aliance podle něj ale nepředstavuje Rusko bezprostřední hrozbu, protože dobře ví o odhodlání NATO ke kolektivní obraně.

"Obávám se, že ruským zájmem je založit další, dlouhodobý, zmrazený konflikt v oblasti. Myslím, že dlouhodobou ruskou ambicí je obnovit zónu vlivu v blízkém zahraničí a zabránit sousedním zemím v euroatlantické intergaci s NATO a EU," poznamenal Rasmussen.

Ukrajina sestavila seznam 200 nežádoucích Rusů

Ukrajinské ministerstvo zahraničí mezitím odsoudilo nedělní komunální volby na Krymu okupovaném Ruskem, ve kterých se podle místní volební komise jasným vítězem stala ruská vládní strana Jednotné Rusko.

"Krym a Sevastopol byly a zůstanou integrální součástí suverénního ukrajinského státu a budou podléhat ukrajinské ústavě. Výsledky jsou z právního hlediska nelegitimní," uvedlo ministerstvo.

V pondělí také premiér Arsenij Jaceňuk oznámil, že ukrajinské úřady sestavily předběžný seznam ruských občanů, jejichž pobyt na Ukrajině je nežádoucí. Zákaz vstupu na ukrajinské území se podle něj bude týkat zhruba 200 Rusů, nikoho ze seznamu však nejmenoval.

Vláda podle Jaceňuka rovněž sestavila seznam ukrajinských firem s ruskou majetkovou účastí. Jak s tímto seznamem naloží, premiér neupřesnil. Dodal jen, že protiruské sankce budou zavedeny "v co nejkratší době".