Nové sankce EU: Rusko může přijít o fotbalový šampionát, firmy o kapitálové trhy

Vláda obdržela v úterý ráno návrh Evropské komise na zavedení nových sankcí vůči Rusku kvůli jeho postupu na Ukrajině. Sankce by se mohly týkat čtyř okruhů, které už byly dotčeny předchozími opatřeními EU, a zmiňuje i některé další, jako je vyloučení Ruska z vrcholných sportovních akcí.

Komise údajně zvažuje i to, že Rusům omezí přístup na významné kulturní akce. Finální podoba sankcí bude podle italská ministryně zahraničí Federika Mogheriniová známa v pátek.

Prezident Miloš Zeman v úterý zopakoval, že pokud se prokáže, že Moskva vyslala invazní jednotky na východní Ukrajinu, tvrdší sankce proti Rusku podporuje. Opatrně zareagoval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který potvrdil, že vláda využije práva nesouhlasit s některými sankcemi.

"Pokud se dostaneme do rozsáhlé a vleklé války mezi EU a Ruskem, doplatí na to Evropa i Rusko," myslí si premiér.

Právo nesouhlasit s některými sankcemi, pokud by znamenaly třeba nepřiměřeně velké hospodářské škody, si Sobotka vyhradil už na víkendovém summitu Evropské unie. Rovněž prohlásil, že sankce vůči Rusku zatím svůj účel nesplnily.

Úspěšnost sankcí v pondělí zpochybnil i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Naopak pro jejich zavedení se vyslovil šéf koaličních lidovců Pavel Bělobrádek.

Rusko nadále viní z konfliktu na Ukrajině kyjevskou vládu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý vyzval Washington, aby přiměl kyjevské vedení ke kompromisu. Podle šéfa ruské diplomacie je to hlavní podmínka, aby místo válčení mohl na Ukrajině zavládnout mír.

"Hlavním úkolem je dnes přivést k rozumu 'stranu války' v Kyjevu. Udělat to mohou jen Spojené státy. Washington má přímý vliv na ukrajinské vojáky," citovala Lavrova agentura Itar-Tass.

Rusko přitom podle Českého rozhlasu může přijít o pořadatelství příštího mistrovství světa ve fotbale nebo účast na soutěžích pořádaných UEFA, jako je Liga mistrů nebo kvalifikace o mistrovství Evropy. I to navrhuje evropská komise členským zemím. 

Ukrajina může potřebovat další miliardy

Pokud se boje mezi povstalci na východu země a armádou protáhnou do příštího roku, bude Ukrajina potřebovat další miliardy finanční pomoci navíc. Uvedl to v úterý Mezinárodní měnový fond (MMF) v prvním hloubkovém hodnocení ekonomiky země po březnové dohodě, podle které Kyjev dostane v dvouletém programu hospodářské pomoci sumu 17 miliard dolarů (360 miliard Kč).

Částka by se ale mohla zvýšit o dalších 19 miliard dolarů, a to v případě, že by válka na průmyslovém východě země pokračovala a Rusko by nadále zemi nedodávalo plyn.

Kyjev zatím plní veškeré podmínky pomoci. MMF v pátek schválil vyplacení dalších 1,4 miliardy dolarů a dokončil první hodnocení programu úvěrové pomoci pro Ukrajinu a schválil vyplacení dalších 1,4 miliardy dolarů. Ukrajina zatím v rámci programu pomoci obdržela zhruba 3,2 miliardy dolarů.

Praha pozastavila partnerství Moskvě a Petrohradu

O úterním rozhodnutí rady Prahy pozastavit partnerství Moskvě a Petrohradu informoval na svém facebookovém profilu primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Vedení hlavního města tak reagovalo na "agresi Ruska" vůči Ukrajině. Hudeček vyzval další města, aby Prahu v tomto kroku následovala.

"Svévolný útok Putinova režimu na Ukrajinu ohrozil nejen suverenitu Ukrajiny, ale i bezpečnost celé Evropy. Zůstáváme přáteli s ruskými lidmi, odmítáme však imperiální politiku Kremlu," uvedl primátor na sociální síti. V ruském politickém systému podle něj města nejsou skutečně samosprávnými orgány, které by na politice vlády byly nezávislé.

"Víme, že naše rozhodnutí samo o sobě nezastaví ruskou agresi. Věříme však, že když se k nám připojí další města, bude to účinný signál občanům Ruska, že politika Vladimira Putina je vážným nebezpečím pro budoucnost vzájemné spolupráce evropských zemí s Ruskem," doplnil Hudeček.

Estonsko stojí o vojenskou základnu NATO

Pobaltské Estonsko chce na svém území trvalou vojenskou základnu Severoatlantické aliance (NATO). Podle agentury Reuters to řekl estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Cílem je podpořit obranu vůči sousednímu Rusku a zmírnit obavy, že by se tato malá pobaltská země mohla stát po Ukrajině dalším bojištěm.

Podobný názor jako Ilves v úterý v rozhovoru s agenturou Reuters vyslovil i estonský premiér Taavi Roivas. Mezitím Bílý dům oznámil, že nadcházející summit ve Walesu bude jednat i o potřebách východních členů NATO.

"Neměli bychom mít NATO se zeměmi na dvou různých úrovních - s trvalými základnami a bez nich. To je špatný signál pro potenciálního agresora," prohlásil Ilves na návštěvě v norské metropoli Oslu. Ilves se tak vyjádřil v předvečer návštěvy Baracka Obamy v Estonsku.

Washington dnes oznámil, že USA se svými aliančními spojenci ve Walesu kvůli aktuálnímu vývoji na Ukrajině a ruskému postupu v této oblasti projednají plány na výrazné zvýšení připravenosti sil NATO. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest zmínil například výcvik, manévry, otázky infrastruktury a další potřeby východní Evropy.