Kyjev připustil ústup od Luhanska. Separatisté postoupili k Mariupolu

Ukrajinští vojáci se pod tlakem povstalců, podporovaných Ruskem, museli stáhnout z oblastí východně od povstalecké bašty Luhanska na východě Ukrajiny. Ukrajinské síly se údajně stahují také od Doněcka, zatímco separatisté postoupili těsně k důležitému přístavu Mariupol. U Ilovajska vyšli první ukrajinští vojáci z obklíčení.

"Přímá vojenská agrese proti východní Ukrajině pokračuje," tvrdí ukrajinská bezpečnostní rada. Ruské tanky podle ní "doslova zničily všechny domy" ve městečku Novosvitlivka.

"Rusové pokračují v přísunu vojenské techniky a žoldnéřů do Donbasu (průmyslové oblasti na východě Ukrajiny)," řekl mluvčí rady Andrij Lysenko. Jako důkaz předvedl videozáběry zachycující kolonu tahačů s tanky a transportéry na návěsech. "Tohle všechno jede 'zabloudit' na Ukrajinu," dodal.

"Zablouděním" svých mužů vysvětlovala Moskva v minulých dnech zprávu, že na ukrajinském území bylo zadrženo deset ruských výsadkářů.

Ruská média s odvoláním na povstalecký štáb uvádějí, že separatisté obešli Mariupol ze severu a za městem obsadili pobřežní osadu Jalta. Z Mariupole mezitím z obav před boji prchají lidé, na kontrolních stanovištích za městem se podle BBC tvořily několikakilometrové kolony.

Polský portál fakty.pl uvedl, že u výjezdu z Mariupole na obsazený Novoazovsk se uskutečnila manifestace asi tisíc obyvatel přístavního města, kteří přišli podpořit vojáky. Dav skandoval hesla jako "pryč s Putinem" či "Mariupol je Ukrajina" a přislíbil se vrátit jako lidský štít, pokud rebelové zaútočí. Separatisté hlásí, že chystají novou ofenzivu. Chtějí prý vytvořit bezpečný koridor mezi Doněckem a Luhanskem, tedy mezi povstaleckými baštami, které byly v posledních týdnech dějištěm nejprudších bojů.

Premiér samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko v sobotu v Doněcku vyvázl z pokusu o atentát. Podle agentury Interfax neutrpěl žádné zranění, postřelen byl ale jeho řidič.

Porošenko zamířil do Bruselu, EU zváží další sankce

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v sobotu zavítal do Bruselu, kde jednal s předsedou Evropské komise Josém Barrosem a unijním prezidentem Hermanem Van Rompuyem o situaci na Ukrajině. Účastní se i mimořádného summitu Evropské unie, který podle něj rozhodne o přitvrzení sankcí vůči Rusku tak, aby to podpořilo prosazení jeho mírového plánu. Porošenko to řekl poté, co s unijními lídry diskutoval o dramatickém vývoji situace na východě své země.

Evropská unie podle Porošenka v sobotu demonstrovala svou jednotu, ale také solidaritu s Ukrajinou. Většina členských zemí EU podle něj podporuje jeho návrhy na určité sektorové hospodářské sankce vůči Rusku. Většina z prezidentů a premiérů, kteří při příchodu na summit mluvili s novináři, posílení sankcí podporovala, někteří velmi tvrdými slovy.

"Mohu říci, že v komisi jsme už posoudili různé možnosti, pokud by země chtěly přistoupit k další úrovni sankcí," řekl Barroso na tiskové konferenci po jednání s Porošenkem. Připomněl, že státy EU už daly najevo připravenost nyní platná opatření zesílit v případě dalšího zhoršení napětí na Ukrajině. Pouze členské země EU ale mohou o takovém kroku rozhodnout, připomněl Barroso.

Sankce ale podle šéfa komise nejsou samy o sobě cílem. "Vidíme je jako odpověď na eskalaci, kterou jsme si nepřáli. A doufám, že nastanou podmínky pro skutečnou politickou a diplomatickou snahu nalézt řešení," poznamenal Barroso.

Pro mírovou cestu se vyslovil i ukrajinský prezident. "Jsem si zcela jistý, že kdyby Ukrajinci měli možnost své problémy vyřešit sami, nebyla by na ukrajinském území válka," řekl.

Diplomatickou cestou chce konflikt řešit i český premiér Bohuslav Sobotka, proto hodlá v Bruselu vyzvat své kolegy k novému jednání s Ruskem. Dosavadní vyjednávání se mu prý nelíbí. "Česká republika nepřichází na toto jednání s návrhem na sankce. My přicházíme s návrhem na to, abychom revidovali celkovou strategii EU, protože ta se zatím nezdá jako příliš úspěšná. Já jsem si nevšiml, že bychom čehokoliv dosáhli," podotkl předseda vlády. 

Připomněl, že unie už několikrát přijala rozhodnutí o sankcích, které byly postupně posilovány. "Ale nevedly k zastavení bojů, přibývá lidských obětí v tom konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, respektive mezi ukrajinskou vládou a povstalci. A já zatím nevidím na obzoru žádné uspokojivé řešení," poznamenal předseda vlády.

Zpřísnění sankcí naopak nevylučuje prezident Miloš Zeman, který to ovšem podmínil tím, že se skutečně prokáže přítomnost ruských vojáků na východní Ukrajině.

Do Ruska uteklo 820 tisíc Ukrajinců

Od začátku konfliktu na Ukrajině se podle ruských úřadů do země uchýlilo 820 tisíc Ukrajinců. O postavení uprchlíka či dočasný azyl požádalo v Rusku už více než 130 tisíc Ukrajinců.

Dalších skoro 80 tisíc Ukrajinců požádalo v Rusku o dočasný pobyt, více než 33 tisíc chce dostat ruské občanství a více než 22 tisíc požádalo o stálý pobyt. Zhruba 12 tisíc ukrajinských občanů požádalo o zařazení do programu přesidlování ruských krajanů do původní vlasti.