OSN: Radikálové v Iráku se dopouštějí válečných zločinů. Bez viny není ani armáda

Radikálové ze skupiny Islámský stát (IS) páchají v Iráku krutosti, které se dají kvalifikovat jako zločiny proti lidskosti. Na pondělním zasedání Rady OSN pro lidská práva (HRC) to řekla tajemnice předsedy rady Flavia Pansieriová.

Za válečné zločiny se podle HRC dají považovat ale i některé kroky irácké armády. Rada na závěr své schůzky zločiny islamistů odsoudila a rozhodla, že do Iráku vyšle tým vyšetřovatelů.

Rada svolala mimořádné jednání kvůli situaci v Iráku, jehož severem od června postupují islamističtí ozbrojenci a v dobytých oblastech brutálním způsobem vynucují dodržování svého výkladu islámu.

Rada zároveň přijala rezoluci navrženou Francií a Irákem, která zločiny páchané Islámským státem odsuzuje.

Jihoafrická delegace nicméně uvedla, že se s textem rezoluce neztotožňuje, protože prý postrádá vyváženost.

Rada rovněž odsouhlasila vyslání mise do Iráku. Odborníci by tam měli vyšetřit veškeré zločiny páchané islamisty a dalšími teroristickými skupinami.

Agentura AP k tomu uvedla, že na rozdíl od Sýrie nebo Severní Koreje, kde OSN pro vyšetření tamní situace ustavila nezávislé komise, v případě Iráku by měl být vyšetřováním pověřen přímo personál OSN.

HRC ale dospěla i k závěru, že vražděním zajatců a bombardováním oblastí obývaných civilisty se mohli dopustit válečných zločinů i vojáci.

"Civilisté jsou vystaveni systematickým a prudkým útokům, které mohou být válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti. Za tyto činy nesou odpovědnost konkrétní lidé včetně velitelů," řekla Pansieriová.

Před diplomaty 47 členských zemí HRC vystoupil také irácký ministr pro lidská práva Muhammad Šía Súdání.

"Území starobylého Babylónu čelí hrozbě, je ohrožena jeho nezávislost, chtějí změnit jeho demografické i kulturní složení. IS není jen záležitostí Iráku. Ohrožuje všechny země světa, porušuje veškeré principy týkající se lidských práv a mezinárodního práva," řekl Súdání.

Pansieriová se zmínila také o pronásledování menšin křesťanů, jezídů, Turkmenů a dalších v Iráku a upozornila, že je kvůli tomu 1,2 milionu Iráčanů na útěku před IS.

"Zprávy, které máme k dispozici, svědčí o nelidskosti a páchání nepředstavitelně krutých činů," řekla.

Irácké milice dobyly další město

Milice iráckých Kurdů a šíitů v pondělí dobyly severoirácké město Sulajmán Pak, které bylo 11 týdnů v rukou radikální organizace Islámský stát (IS).

Město, které má zhruba 20 tisíc obyvatel, leží nedaleko Amirlí, jehož mnohaměsíční blokádu se armádě a milicím podařilo prolomit o víkendu.

Zástupce Sulajmán Paku Šallál Abdal Bábán řekl, že milicionáři jsou už sice v ulicích, ale pro civilisty v nich ještě není bezpečno, protože tam může být nevybuchlá munice.

Na dobytí Amirlí, jehož obyvatelé byli téměř tři měsíce bez dodávek vody a elektřiny a kde začaly docházet potraviny, se podílelo několik dalších zemí.

USA se zapojily bombardováním pozic IS a přispěly také spolu s Austrálií, Francií a Británií k leteckým dodávkám humanitárních potřeb.

Ve městě žijí hlavně Turkmeni šíitského vyznání, kteří se bojovníkům IS na rozdíl od obyvatel mnohých měst postavili se zbraní v ruce. V srpnu ale požádali armádu o pomoc, protože se začalo projevovat vyčerpání z obléhání.

Úřad OSN v Iráku v pondělí zveřejnil statistiky týkající se srpnových bojů. Nepřežilo je 1420 lidí a na 1370 osob utrpělo zranění.

Bilance nezahrnuje západoiráckou provinci Anbár, a to kvůli panujícím bojům a také proto, že nad její částí nemají kontrolu irácké úřady. V Anbáru žije mnoho sunnitů a sunnitská IS začala právě zde se svým postupem v Iráku.

Britský premiér David Cameron dnes zveřejnil nová protiteroristická opatření v rámci boje proti islamistům. Týkají se zejména toho, jak zabránit britským občanům, aby se připojovali k ozbrojencům v Sýrii a Iráku.

"Představíme speciální a cílenou legislativu, která dá policistům dočasné pravomoci, aby mohli zabavovat na hranicích pasy a měli tak čas prověřit si určité osoby," uvedl Cameron před poslanci.

Rovněž letecké společnosti budou podle něj muset nově předávat úřadům více informací o osobách cestujících do nebo z oblastí bojů.