Hlavní předáci proruských separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny se v sobotu ocitli na sankčním seznamu Evropské unie.

V čele potrestaných rebelů je ruský premiér samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj. Mezi jedenácti nově přidanými jmény nejsou ruští představitelé.

Opatření schválili tento týden velvyslanci členských zemí "osmadvacítky" v Bruselu, platnost nabylo sobotním vydáním oficiálního unijního věstníku. Unie tak rozšířila počet osob, kterým zakázala vstup na své území a kterým zmrazila majetek, na 72.

Dosud se sankce týkaly 61 lidí, vesměs ruských představitelů, a dvou firem. V pátek ale Brusel oficiálně potvrdil, že k odvetným opatřením přidává dalších 11 lidí.

EU dala rovněž na vědomí, že je připravena uvalit plošné sankce, pokud Moskva nevyužije svého vlivu na proruské separatisty.

Nově se na "černé listině" objevila jména premiérů a klíčových ministrů vlád samozvaných povstaleckých republik či předsedů jejich parlamentů, jakož i velitel kozáků Nikolaj Kozicin či šéf tajné služby doněckých povstalců Alexandr Chodakovskij, který zběhl od ukrajinské tajné služby SBU.

Ten teď podle serveru newsru.com velí vzbouřeneckému praporu Východ, v jehož řadách působili či působí také Čečenci a další dobrovolníci z různých končin Ruska.

Podobně jako dříve potrestaní Rusové i separatisté tvrdí, že jsou na své místo na "černé listině" pyšní. "Je to skvělé, je na co být hrdý, i když teď nepoletím na dovolenou na Kypr," řekl doněcký "vicepremiér" Andrej Purgin ruskému rozhlasu.

Celá jedenáctka je podle něj potrestána jen za to, že se nebojí navzdory názoru "eurobyrokratů" hájit zájmy obyvatel Donbasu, a to "vypovídá o podstatě EU".

Doněcký "premiér" Borodaj se ještě v květnu podle agentury Reuters označoval za politického poradce, který v březnu napomáhal ruské anexi Krymu a pak se vydal na východní Ukrajinu, aby pomáhal tamním separatistům. Jakékoliv sepětí s Moskvou však popíral.

Kyjev označuje předáky separatistů za teroristy a obviňuje je z odpovědnosti za ozbrojené povstání na východě země, kde v bojích mezi vládními silami a rebely zahynuly už stovky lidí.

EU na summitu na konci června pohrozila i přitvrzením sankcí proti Rusku, pokud nepomůže k uklidnění situace na Ukrajině. S tvrdšími ekonomickými sankcemi ale váhá kvůli obavám některých zemí, že si znepřátelí největšího dodavatele energie.

Eurokomisař pro obchod Karel De Gucht při pátečním jednání s ruskými a ukrajinskými představiteli v Bruselu ujišťoval Moskvu, že se unie nesnaží poškodit ruskou ekonomiku.

Západ zavedl v uplynulých měsících sankce proti Rusku zejména kvůli anexi Krymského poloostrova. Kyjev se nyní snaží vojensky potlačit povstání proruských separatistických vzbouřenců na východní Ukrajině.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist