Rebelové zajali mnoho zahraničních žoldáků. Jsou mezi nimi i Češi, tvrdí povstalci

Jeden z předáků proruských povstalců na východě Ukrajiny Miroslav Ruděnko agentuře Interfax-Ukrajina řekl, že rebelové zajali mnoho zahraničních žoldnéřů, mezi který prý byli čeští občané. Tvrzení nebylo možné ověřit z jiných zdrojů.

"Mezi zajatými byli muži afrického vzhledu, mnoho občanů Česka a Polska. Dokonce byli zadrženi velitelé žoldáků, kteří jsou občany Polska," řekl Ruděnko agentuře. Dodal, že neví, co nyní se zadrženými je.

"Slyším něco takového poprvé, a tedy takovou mediální informaci nemohu potvrdit ani komentovat," řekla ČTK mluvčí české diplomacie Johana Grohová. "Nemáme žádné takové informace. K vyjádřením pana Ruděnka se nebudeme vyjadřovat," řekla ČTK mluvčí českého velvyslanectví v Kyjevě Zdeňka Caisová. Ani české ministerstvo obrany o údajně zajatých Češích nic neví. Podle mluvčího resortu Jana Pejška se momentálně žádný Čech neúčastní na Ukrajině pozorovatelské mise.

Ani česká kontrarozvědka nemá informace o případných českých žoldnéřích na Ukrajině. "Naší prioritou je starat se o bezpečnost ČR. Předvídat rizika, která by mohla vznikat u nás a mohla ohrozit náš stát. O tom, že by nějací Češi opouštěli republiku s viditelným jasným záměrem účastnit se bojů na Ukrajině, nemáme informace," řekl ČTK mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubrt. "Nicméně, do hlavy nikomu nevidite. Pokud by se někdo k tomu rozhodl, nemluvil o tom a nebyl z ničeho podezřelý, nelze jeho výjezd do zahraničí, aniž by k tomu existovaly zákonné důvody, nijak zastavit," dodal.

"Mezi zajatci byli muži afrického vzezření, mnoho bylo občanů Česka a Polska, byli také zajati velitelé žoldnéřů, kterými se ukázali být polští občané," tvrdil Ruděnko, který se označuje za místopředsedu vlády nikým neuznané Doněcké lidové republiky. Dodal však, že mu osud zajatých cizinců není znám, prý asi stále mohou být uvězněni, protože o výměně zajatců už dávno neslyšel.

Gubernátor Doněcké oblasti Sergej Taruta podle Interfaxu již v pátek řekl, že milice zadržují přes 200 osob, které jsou občany mnoha států. "Dnes se jednání soustřeďují na osvobození rukojmích," řekl Taruta.

Interfax připomíná, že ukrajinská strana opakovaně vyvrátila prohlášení separatistů o tom, že by v tzv. protiteroristické akci zasahovali zahraniční žoldáci.

Boje mezi separatisty i útoky na armádu

Situace je napjatá i mezi separatisty. Před delší dobou mezi nimi proběhl puč, některá ukrajinská média spekulují o vnitřních bojích. Neznámí pachatelé v baště proruských povstalců na východě Ukrajiny, v Doněcku, zastřelili jednoho z blízkých spolupracovníků povstaleckého vůdce Denise Pušilina.

Oznámily to ruské tiskové agentury. Za atentátem lze podle ukrajinské agentury Unian tušit nejspíše rozbroje a vyřizování účtů mezi soupeřícími skupinami rebelů. Sám Pušilin podle agentury ITAR-TASS naopak tvrdí, že si útok "se vší pravděpodobností" objednal Kyjev.

"Zavražděn byl můj spolupracovník, který měl na starosti humanitární pomoc. Vraždu spáchali odborníci," prohlásil Pušilin. "Pokud jde o objednavatele, tak je zjevné, že to jsou ti, proti kterým bojujeme, ti, kteří nás označují za teroristy," dodal na adresu kyjevských úřadů.

Další střelba se v sobotu večer odehrála nedaleko Artěmivska v Doněcké oblasti. Terčem byl vůz, ve kterém jel velitel tankové základny Vladimir Čobotok. Ten sám podle Interfaxu-Ukrajina vyvázl se zraněními, podle očitých svědků jsou na místě tři mrtvý a další zraněný.

Nový prezident složil přísahu

Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko na sobotním zasedání parlamentu v Kyjevě složil přísahu a nastoupil tak do úřadu. Slavnostního aktu se zúčastnila řada zahraničních státníků, včetně amerického viceprezidenta Josepha Bidena a prezidenta Evropské unie Hermana Van Rompuye. Za Česko byl přítomen ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

"Neprahnu po válce, neprahnu po pomstě. Přeji si nastolit mír. Začnu tím, že navrhnu mírový plán," prohlásil Porošenko v inauguračním projevu, který pronesl po složení přísahy.

Vyzval přitom povstalce na východě země ke složení zbraní a nabídl jim amnestii. Zároveň dal najevo ochotu vytvořit volné koridory pro odchod ruských ozbrojenců z východu země do Ruska.

Vůdcové proruských povstalců na východě Ukrajiny prý jednomyslně nabídku ukrajinského prezidenta odmítli.  Rebelové prý nevěří "hlavě cizího státu" a amnestie je údajně jen chytrá past. Porošenko v inauguračním projevu slíbil beztrestnost těm povstalcům, na jejichž rukou nelpí krev ukrajinských vojáků a civilistů, odmítl však jednat s "vrahy a gangstery".

Porošenko v proslovu mimo jiné také zdůraznil, že Krymský poloostrov, anektovaný v březnu Ruskem, nadále považuje za součást Ukrajiny. "Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny. O tom není žádná diskuse," prohlásil.

Porošenko zvítězil 25. května v předčasných prezidentských volbách, když získal 54,7 procenta hlasů. Stal se tak pátou hlavou ukrajinského státu od nabytí nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Od Porošenka se očekává, že nalezne řešení současné ukrajinské krize, především že dokáže zastavit povstání proruských separatistů na východě země, urovnat vztahy s Ruskem a prosadit nezbytné ústavní a hospodářské reformy.

Jednání Ukrajiny a Ruska by mohla začít už v neděli, Porošenko to v pátek naznačil poté, co se poprvé setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.